Zásah soudů by mohl podle Seitlové zkrátit dobu k nápravě nesprávných rozhodnutí. Například úsilí přimět Českou obchodní inspekci ke zveřejňování informací o nekvalitních pohonných hmotách trvalo tři roky, připomněla Seitlová. Ombudsman by měl mít podle ní možnost zveřejnit chybující úřad dříve než na konci svého šetření, které v průměru trvá 270 dnů.
Ombudsman chce kultivovat výkon práva i obsah norem
Seitlová také uvedla, že největší problém je dosáhnout nápravy u nesprávného výkladu práva ústředními orgány veřejné správy, podobně na krajské úrovni nebo při odlišných rozhodnutích soudů. Místopředseda STAN a předseda sněmovního výboru pro veřejnou správu Stanislav Polčák připomněl předloňskou výzvu Ústavního soudu, podle něhož by měl mít stát kratší než půlroční lhůtu na posouzení žádosti vůči úřadu na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Polčák podotkl, že až po uplynutí této lhůty by se stěžovatel mohl případně obrátit na soud.
Ombusman Pavel Varvařovský už při svém nástupu do funkce uvedl, že veřejný ochránce práv by měl nejen kultivovat výkon práva, ale i obsah právních norem. Měl by kvůli tomu získat právo sám se obrátit na Ústavní soud s návrhem na zrušení zákonů nebo jejich částí, nejen podzákonných norem. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) zdůraznil důležitost činnosti veřejného ochránce práv.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: joh
