Státe, žalujeme tě za bídu a utrpení. Lidé uvažují o hromadné akci

Bojuje proti systému exekucí v Česku, upozorňuje však i na to, jak nedokonalá může být sociální záchranná síť. Je totiž přesvědčená o tom, že pokud by jí stát pomohl v době nemoci, když přišla ráz na ráz o polovinu svých běžných příjmů, nemusela by s exekucemi a jejich systémem dnes vůbec bojovat.

Připomeňme, že prozrazuje to, že nyní v první řadě bojuje hlavně sama za sebe, protože pokud nedosáhne nějaké pozitivní změny, pak už to nebude možné. Jestliže se to prý ale podaří, chce se dát do boje i za další tisíce lidí, kteří jsou nespravedlivě nastavenými pravidly vymáhání dluhů u nás poškozeni natolik, že byli odsunuti na pokraj lidské společnosti. Stejně jako ona – která kvůli původně malému dluhu čelí exekuci ve výši cca 72 000 korun. Má obstavený účet, dům i invalidní důchod. Jak říká, vnímá to jako pomalou likvidaci v rukavičkách dnešního systému, odkud není cesty zpět... V každém případě její příběh vyvolal vlnu solidarity ze strany čtenářů.

Hrůzostrašné příběhy

„Lidé se mi skutečně začínají ozývat se svými až hrůzostrašnými zkušenostmi s neoprávněnými exekucemi. Chtějí se připojit k hromadné žalobě. Prozatím všem odpovídám s tím, že je třeba, aby lidí bylo co nejvíce, tedy aby se lidem co nejvíce dostávalo do povědomí, že bychom se mohli společně pokusit o nápravu věcí alespoň zmírněním tvrdosti exekučního zákona. Nyní jsem v kontaktu s jedním pánem, který má docela velký přehled a i jisté možnosti, jak celý záměr posouvat dál,“ svěřila se paní Hana ParlamentnímListům.cz. Nabídek si velmi váží, což také prezentovala v diskusi pod článkem s jejím příběhem. „Upřímně je vítám již z důvodu snahy alespoň se o něco efektivně pokusit proti likvidačním a často i neoprávněným exekucím za všechny lidi, kteří čelí tomuto amorálnímu peklu,“ dodala.

Jak se zdá, pomoc po odborné stránce nabídlo zdarma jen v diskuzi i několik studentů práv. Do jaké míry bude efektivní, se ukáže. Pravdou totiž je, že se na zmiňovaných stránkách objevují i skeptické názory.

„Obávám se, že k našim soudům je zbytečné podávat jakékoliv hromadné žaloby a stížnosti. S tím mají neblahé zkušenosti desetitisíce obyvatel. Je třeba podávat hromadné žaloby k Evropskému soudu pro lidská práva. Jen evropské instituce a zahraniční justice nám pomůže uzdravit náš znásilněný stát… Nejsme právním státem a demokratickým pouze po vyvolené skupiny lidí. Velké rabování našich společných majetků také vyšetřuje zahraniční policie a justice (MUS ve Švýcarsku). Naši mocipáni se ani nenamáhali dodat těmto poctivým švýcarským policajtům a vyšetřovatelům podklady. Jedou v tom totiž také, tak proč by sami na sebe pletli bič. Hrozný absurdní vyrabovaný klausistán, který stovky let budovaly generace našich předků. Baťa s Masarykem se v hrobech obracejí, když musí sledovat řádění Klausů, Nečasů, Peakových, Kalousků, Bakalů a podobných lidských nestvůr,“ napsal ve čtvrtek muž skrytý za nickem Magnum.

Další žena, která se na uvedené stránky přihlásila, je jmenovkyní Hany a zkušenost má zřejmě podobně smutnou – alespoň podle toho, co napsala: „S radostí se přidám. Mám podobný příběh jako vy, do problémů mě dostal stát, tedy ÚP a sociálka, a teď mi hrozí, že mi vezmou exekutoři dům. Vlastně sutinu, dům se tomu říkat nedá. Takže to vidím tak, že mi prodají dům, ale dluhy mi navíc ještě zůstanou. Na soudu leží mé odvolání už zhruba čtyři měsíce a nic se neděje. Exekutoři jsou rychlejší, takže než se soud rozkýve, budu na dlažbě i s malým dítětem,“ napsala.

Bezmocným se nikdy nedařilo dobře, ale nyní se z nich dělají dojné krávy

V diskusních příspěvcích pod článkem, kterých bylo přes 900, se jako vždy dá najít směsice různých úhlů pohledu, řady souvislostí či rad a výzev, někdy se objevily i snahy o jisté někdy více, jindy méně povedené glosy.

„Učitelé měli málo peněz posledních padesát let, a to je špatné. Svobodné matce vždy chybí jeden příjem, a to je špatné. Na invalidy společnost kašle, protože má svých starostí dost, a to je špatné. K bezmocným lidem se úředníci chovají vrchnostensky, a to je špatné. A tato paní si to užívá všechno najednou. Nic překvapujícího. Morálka a mravy nikdy nebyly skvělé a v žádné době se bezmocným nedařilo dobře, ale v této době si z nich někteří dělají dojnou krávu a to je mnohem horší než špatné,“ konstatuje diskutující podepsaný nickem AP.

Jak to je skutečně s finanční situací Hany? I nad tím létaly otazníky

Nutno přidat však i to, že se někteří lidé pozastavovali nad tím, zda vůbec zmiňované finanční obnosy příjmů, výdajů i výše exekuce jsou pravdivé. Zde ParlamentníListy.cz musí vysvětlit, že není v jejich silách ani možnostech či pravomocích ověřit skutečné příjmy člověka, o kterém píše, není to možné ani zjistit prostřednictvím zjišťování na úřadech – ať už kvůli povinnosti dodržování mlčenlivosti úředníků, tak i kvůli zákonu na ochranu osobních údajů.

V každém případě však například jedna z čtenářek poukázala na to, co ji udeřilo do očí, když jen trochu zkusila počítat.

„Možná, že PL vynechaly podstatnou část, kde paní Hanka uvádí veškeré příjmy. Možná proto jí byla zamítnuta nějaká finanční pomoc, poněvadž její invalidní důchod není nijak nízký. Nízký píšu proto, jelikož jsem se sama s tím setkala, když jsem hmotnou nouzi vyřizovala mojí mamince. Ta pobírá starobní důchod 4100 Kč a dávku hmotné nouze dostávala každý měsíc vyplácenou v různých částkách, a to od 50 do 210 Kč měsíčně. To by paní Hance asi moc nepomohlo. Paní Hana snad pobírá ještě dětské přídavky na syna, nějaké výživné od otce + splátky 150 Kč dlužného výživného, o čemž je také v článku zmínka a pak by měla ještě pobírat příspěvek na bydlení - nájem a energie (peníze, o kterých se zmiňuje pisatelka diskusního příspěvku ve vztahu k synovi, však již v současné době vypláceny být nemohou, poněvadž ten je již plnoletý a nestuduje, pracuje, pozn. red.). To by mělo být rozhodně uvedeno a rozepsáno, aby to nepůsobilo tím zavádějícím dojmem, o kterém se zmiňujete. Ale jinak bych ten případ v žádném případě nezlehčovala, protože všichni nebo alespoň ti informovaní, víme, jaká je exekutorská mafie. O tom tedy žádná pochybnost být nemůže. Řešit se tento hyenismus rozhodně musí,“ uvedla diskutující žena. Vzhledem k tomu, že se v diskuzi objevovaly i již zmiňované návrhy na uspořádání sbírky pro paní Hanu, jsou tyto obavy z nejasností pochopitelné a na místě.

Na stařenku lidé udělali sbírku, ale…

Před časem se v médiích objevil případ stařenky z Brna, která se zadlužila kvůli pohřbu své dcery a vnuka a ocitla se tak v moci exekutorů. Její příběh čtenáře tak dojal, že staré paní posílali peníze, aby mohla dluhy splatit. To ovšem není cesta, jakou by se taková situace měla řešit.

Stařenka žila přitom skoro o hladu s tisícikorunou měsíčně na živobytí, když musela platit exekuci za půjčku na pohřeb dcery. Více než dvě tisícovky lidí z celé republiky i ze zahraničí pro ni vloni poslaly na konto při Sociálním nadačním fondu města Brna Domovy potřebných přes 1,4 milionu korun. Asi nejpikantnější bylo přitom to, že po sbírce si někteří politici pochvalovali, že je dobře, že mezi lidmi ještě existuje solidarita.

Seniorka se taktéž do potíží dostala před lety. Musela si půjčit na pohřeb dcery 16 tisíc korun, a když dva měsíce poté zemřel i její vnuk, kterého vychovala od peřinky, chtěla mu poskytnout důstojný odchod a neměla přechodně na placení závazků. Prosila, aby jí měsíc nebo dva počkali, že bude zase platit, ale marně, uvedl tehdy server Novinky.cz, který na případ poukázal. Věřitel pak na ni poslal exekutora, který jí začal strhávat peníze z důchodu. Nikomu přitom nevadilo, že ženě zbývá na život tisícovka měsíčně − na jídlo, léky, drogerii i nenadálé platby. Navíc dlužnou částku už seniorka několikrát přeplatila, proto se obrátila na odvolací brněnský krajský soud, aby téměř devadesátitisícovou exekuci zrušil.

Bohužel případ této seniorky potvrdil opět to, že současný vymáhací systém podporuje narůstání dluhu a generuje tak trvale udržitelného dlužníka. To, zda se to podaří zvrátit, se ukáže. Zatím však veškeré snahy v tomto směru vyšly nazmar. Asi většina z nás tuší, že spásou nemohou být ani sbírky pro tyto lidi. A to nejen proto, že těch lidí je skutečně mnoho.

Právě na téma sbírek pro lidi, kteří se ocitnou kvůli exekuci v nouzi podobně jako ta stařenka, pak zauvažovala celkem trefně ve svém komentáři v Deníku Referendum Alena Zemančíková. „Když jsem se o sbírce na stařenku dozvěděla, šla jsem domů s nesympatickou myšlenkou, že by se mi na nic nechtělo skládat. Ne proto, že nepotřebuje pomoc, ale proto, že spolu s ostatními solidárními lidmi zejména skládám peníze na všechny nespravedlivé a kriminální náklady exekutora i dalších nelítostných lidí, kteří se na tom byznysu podílí.“