Projekt, který byl ParlamentnímListům.cz představen na odborné konferenci v Přerově tento týden, připravilo občanské sdružení Kappa-Help ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách a Člověkem v tísni.

Smětalová: Chceme zmírnit projevy extremismu

Projekt se zaměřuje na základní a střední školy v Olomouckém kraji a týká se prevence extremismu. „Prostřednictvím workshopů, seminářů pro učitele a prožitkové pedagogiky se snažíme zaměřit nejen na Romy, ale i na jiné kultury a ukázat, že žijeme v multikulturní společnosti. Naším cílem je předcházet rasismu a xenofobii a zmírnit projevy extremismu," popsala ParlamentnímListům.cz zaměření projektu ředitelka občanského sdružení Kappa-Help Ivana Smětalová.

TÉMA: Romové

Podle ní jsou dnes děti zvyklé ve škole hlavně sedět a poslouchat. „Díky projektu mají možnost debatovat, hrát různé hry a vyzkoušet si třeba to, jaké to je být odlišný," doplnila Smětalová.

Vše započal pochod radikálů

Kde se vlastně vzala myšlenka na realizaci plánu zmírnit projevy rasismu a xenofobie u žáků základních a středních škol? Vše započal pochod extremistů Přerovem před dvěma lety.

„Po tomto pochodu jsme zjistili, že se mládež názorově spíše kloní k extremismu, než aby byla ochotna podpořit nějakou protiextrémistickou iniciativu. Mládež se sice k pochodu nepřipojila, ale dle našeho zjištění s ním tiše souhlasila a na to bylo potřeba reagovat," řekl ParlamentnímListům.cz Martin Navrátil z Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách a lokální expert vlády pro Olomoucký kraj.

Šimůnková: Je nutné se naučit žít s menšinami

To, že se mladí lidé přiklánějí na stranu extrémistů potvrzuje i vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Podle ní je proto důležité mládež učit respektu vůči jiným kulturám. „Třeba teď na Šluknovsku jsem osobně byla svědkem toho, že se k těm pochodům extrémistů hodně přidávali i mladí lidé. Takže já si myslím, že ta edukativní výchova dětí a mládeže je velmi důležitá, protože je nutno se naučit žít s menšinami a obyvateli jiných národů," řekla ParlamentnímListům.cz vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

Více zpráv z Olomouckého kraje ZDE

Studentka nechce být neprávem za rasistku

A co na důvody vzniku projektu říkají někteří studenti? „Mrzí mě, že za rasistu nebo xenofoba dnes může být označen ten, kdo pouze chce, aby pro všechny obyvatele této země bez rozdílu platila stejná pravidla, aby všichni dodržovali stejné povinnosti a měli stejná práva. Nemělo by se měřit dvojím metrem," řekla ParlamentnímListům.cz svůj názor studentka prvního ročníku nejmenovaného přerovského gymnázia. Podle ní ale multikulturní výchova do škol patří. „Žije tu vedle nás spousta různých kultur a je dobré se o nich něco dozvědět," dodala studentka.

Multikulturní výchova a její uplatňování

Multikulturní výchova je pojem z počátku devadesátých let minulého století a v současnosti se začíná objevovat ve školních osnovách. „Její uplatňování ve školství je však velmi problematické, protože neexistuje jako samostatný předmět, ale pouze průřezové téma, jehož vymezení je přesně formulováno v  Rámcovém vzdělávacím programu pro základní a gymnaziální vzdělávání," uvedla Smětalová.

Jana Holíková z tiskového odboru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy však toto upřesňuje:„Rámcový vzdělávací program nevymezuje jednotlivé předměty, ale pouze vzdělávací oblasti nebo obory a průřezová témata. Školy si pak samostatně ve svých školních vzdělávacích programech sestavují vyučovací předměty. Multikulturní výchovu může proto konkrétní škola vyučovat jako samostatný předmět, zařadit do ostatních předmětů nebo zařadit jinak, například jako projekty."

Do projektu Proč se zatím zapojilo celkem čtyřiadvacet škol z Olomouckého kraje.

Více čtěte:

 Foto: Hans Śtembera

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.