To je dobře, že se škrtá. Ekonom jásá nad Miroslavem Kalouskem

25.10.2012 13:45

Při sestavování nové verze rozpočtu na příští rok dopadnou podle ministra financí Miroslava Kalouska škrty hlavně na dopravní infrastrukturu, vědu a výzkum i školství. To, čeho se mnozí děsí, je podle člena Národní ekonomické rady vlády Jiřího Schwarze jednoznačně pozitivní a mělo by se jít touto cestou.

To je dobře, že se škrtá. Ekonom jásá nad Miroslavem Kalouskem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Schwarz, Národní ekonomická rada vlády

Poté, co sněmovna vrátila vládě k přepracování návrh státního rozpočtu na příští rok, prohlásil ministr financí Miroslav Kalousek, že při sestavování nové verze dopadnou škrty hlavně na dopravní infrastrukturu nebo vědu a výzkum či školství. Omezit by vláda mohla také spolufinancování projektů, na které přispívá Evropská unie. Celkem by mělo jít o úspory až 25 miliard korun.

Od opozice se tento záměr dočkal tvrdé kritiky. „A proč by se to nemělo týkat těchto oblastí? Vždyť Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, jak se plýtvá na vysokých školách. Univerzita Karlova koupila dva domy v Opletalově ulici za 372,5 milionu korun, už jsou rok a půl prázdné a nic se tam neděje. Nebo Univerzita Palackého stavěla pavilon přírodovědecké fakulty o tři roky déle, než plánovala, a rozpočet se vyšplhal na dvojnásobek, takže to bylo o půl miliardy víc,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz člen Vědecké rady Národohospodářské fakulty VŠE Jiří Schwarz.

V sociální oblasti neubírat, ale zaměřit se na větší adresnost

Jím zmiňovaná kontrola ukázala, že Ministerstvo školství nastavilo tak volné podmínky dotací veřejným vysokým školám, že u některých projektů i dvojnásobně překročily rozpočet. „Nebo se podívejte, jakým stylem se staví a upravují dálnice. Vůbec nic se nestane, když se i tady bude škrtat. To, co říká Kalousek, je jednoznačně pozitivní a je třeba jít touto cestou. Já jsem to na NERVu říkal už dávno,“ uvádí člen poradního orgánu vlády.

V sociální oblasti by ke škrtům nesahal, ale doporučoval by větší adresnost, aby si polepšili ti, co pomoc potřebují daleko víc, na úkor těch, pro něž podpora od státu až tak nezbytná není. „Vždyť to dává dohromady Karolína Peake, ta je za to dokonce placená,“ reaguje ekonom na otázku, kde dále by se dalo ve výdajích státního rozpočtu šetřit. Ovšem vicepremiérka hledá úspory pro roky 2014 a 2015, kdy už se po ní i její straně LIDEM v politice zřejmě slehne zem.

Stamiliony korun za externí právní služby

Rozhodně si ale dokáže představit úspory na ministerstvech, a to nejen u zbytečných a předražených projektů, o nichž se mluví v souvislosti s Ministerstvem práce. „Čerstvým příkladem je ukončení spolupráce s advokátními kancelářemi Ministerstvem dopravy, kde se za externí právní služby utrácely stamiliony korun,“ nabízí Jiří Schwarz konkrétní možnost, jak by se na úřadech dalo šetřit ve velkém.

Zároveň se pozastavuje nad tím, jak dlouho trvalo, než se smlouvy z éry Aleše Řebíčka podařilo ukončit. „S největší pravděpodobností je nešlo vypovědět, a proto je už na čase prosadit do všech smluv, pokud se jedná o smlouvy se státem, a ten kontrakt je financován z veřejných rozpočtů, že tyto smlouvy nemají charakter obchodní smlouvy, to znamená nejsou tajné. Aby bylo jasné, kolik si berou za své cenné rady. I když to jsou často takové rady, že ministerstvo musí zaměstnat ještě další úředníky a daňové poplatníky to samozřejmě stojí daleko více peněz,“ poukazuje ekonom.

Prohlubující se deficity souvisí s kupováním voličů

Malou ambicióznost pravice při snižování rozpočtového schodku si vysvětluje tím, že demokracie, která se uplatňuje v Evropě, vedla v řadě zemí, a to nejen u nás, ale i v Maďarsku, Polsku a dalších zemích k prohlubujícím se deficitům. Ještě markantnější to je v Řecku, na jihu Evropy, ve Španělsku i Portugalsku, naopak to neplatí pro skandinávské země, kde disciplína a odpovědnost volených zástupců vůči svým volitelům je větší.

„Voliči rádi dostávají něco, zač nemusí platit. Ekonomové však vědí, že zadarmo nic není. To se jenom zdá, že to je zadarmo, ale on to někdo zaplatit musí, jde to samozřejmě z daní. Politické strany právě proto, aby si zachovaly náklonnost voličů, tak se předhánějí ve slibech a voliče si kupují, což se projevuje ve velkých rozpočtových deficitech. Voliči si na to pak zvyknou – tomu se říká efekt záklopky – a jakmile jim to chcete vzít, tak je oheň na střeše,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz ekonom Jiří Schwarz.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

14:01 Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

Nejsou banány a jejich cena roste. V plzeňském supermarketu došla leckterým Čechům slova, případně v…