Úder zprava: Hnusní komunisté. Místo Havla by nejraději oslavili Gottwalda

21.12.2011 13:26

Poslanec KSČM Miroslav Opálka pro ParlamentníListy.cz uvedl, že pokud bude schválen zákon o tom, že se Václav Havel zasloužil o demokracii a svobodu, zvažuje, že přijde s návrhem, že předloží návrh zákona, že se komunistický prezident a armádní generál Ludvík Svoboda zasloužil o osvobození Československa od nacismu a o nekrvavý průběh srpna 1968.

Úder zprava: Hnusní komunisté. Místo Havla by nejraději oslavili Gottwalda
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marta Semelová z KSČM na Olšanských hřbitovech

Návrh vládního zákona zní: „Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii.“ „Vládní návrh zákona nepodpořím. Jednak mistrování historie formou zákona začíná být inflační a druhak vnímám u pana exprezidenta řadu rozporů mezi slovy a činy. Pokud zákon projde, zvážím předložení zákona o tom, že Ludvík Svoboda se zasloužil o osvobození Československa od nacismu a o nekrvavý průběh srpna 1968,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Opálka.

Semelová by raději Gottwalda

Rozzlobil tím ale pravicové poslance. „Já si myslím, že komunistická poslankyně Semelová by nejraději navrhla zákon, že o stát se zasloužil Klement Gottwald,“ zlobil se poslanec ODS Jan Vidím.

„Výroky komunistů v době státního smutku a smutečního průvodu na počet Václava Havla nestojí za komentář, protože jsou naprosto nedůstojné,“ reagovala poslankyně Jana Černochová.

Podle místopředsedy poslaneckého klubu Věcí veřejných Viktora Paggia byl Ludvík Svoboda prezidentem totalitního státu, který upíral svým občanům základní lidská práva. „Proto si ocenění nezaslouží. Jsem i proti zákonu o Václavu Havlovi. Jde o pokus ho v tomto emočně vypjatém období ihned mytizovat a posadit na piedestal, odkud ho budeme dál obdivovat. Havel je osobnost takového formátu, že obstojí i při kritickém zkoumání,“ míní Paggio.

"Zákon je norma upravující poměry a jednání ve společnosti. Deklarativní zákony jsou z této definice nesmyslné, hodnocení by se mělo přenechat historikům. Ludvík Svoboda se zasloužil jako agent KGB zejména o únorový puč, což ovšem Beneš také, byť jinak. Tudiž pokud vůbec něco dělat, tak zrušit ´Edvard Beneš se zasloužil o stát´," říká poslanec TOP 09 Daniel Korte.

Je to ptákovina

„Je to ptákovina, kterou se snaží komunisté zviditelnit,“ reagoval stručně místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

„Dobrý nápad to určitě není, je spíš tak trochu nechytrý a těžko najde podporu. Ludvík Svoboda bojoval na frontě a byl za to i oceňován, ale není symbolem změn směru dějin. Václav Havel se stal symbolem pádu komunismu ve východním bloku a je tváří přechodu od totality ke svobodě a demokracii. Tím, že se někteří dnešní komunisté k tomu staví negativně, je jejich hrubou chybou. Sami se tím označují za poražené a spojené s totalitní minulostí. Měli by se soustředit na současnost a budoucnost,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz poslanec ČSSD a středočeský hejtman David Rath.

Nic se nemá přehánět

Ani předsedovi Strany zelených Ondřeji Liškovi se Opálkův návrh nelíbí. „Je to samozřejmě úplná pitomost. Václav Havel se nepochybně zasloužil o stát nezměrně. Zákon si v rovině symbolické nepochybně zaslouží. Na druhou stranu mám pochybnosti, zda by Václav Havel o něco takového vůbec stál,“ uvedl Liška.

"Vaši otázku jsem dostal, ale nebudu na ni odpovídat. Parlamentní listy jsou asi tak parlamentní jako Britské listy britské a jako byly Harvardské fondy harvadské. Vyprofilovaly se v hrubý a tendenční politický bulvár, s nímž nechci mít nic společného," reagoval senátor zvolebý za TOP 09 Jaromír Štětina.

„Já myslím, že Ludvík Svoboda jako pravděpodobný tajný spolupracovník NKVD (předchůdce KGB) spíš v roce 1948 přispěl k vítězství komunistického puče u nás. Za to ho ale komunisti různým způsobem ocenili už v době své vlády,“ míní poslanec ODS Aleš Rádl.

„Nic by se nemělo přehánět,“ reagoval stručně předseda strany předseda strany Národní socialisté – levice 21. století Jiří Paroubek.

Kdo byl Ludvík Svoboda podle Wikipedie

Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895, Hroznatín – 20. září 1979, Praha) byl československý generál a politik, v letech 1968 až 1975 prezident Československé socialistické republiky. V roce 1916 vstoupil v Rusku do československých legií, s nimiž bojoval do roku 1920. Po mobilizaci v září 1938 se přihlásil jako dobrovolník k službě na hranicích.

Po rozbití Československa nacistickým Německem se zapojil do odbojové organizace Obrana národa a v červnu 1939 odešel do Polska, kde organizoval československou jednotku. Po porážce Polska na počátku druhé světové války byl se svým oddílem zajat Rudou armádou, internován a odsouzen k smrti jako špión (rozsudek však byl vzápětí zrušen).

Po napadení SSSR nacistickým Německem spoluorganizoval vznik československého vojenského praporu v rámci Rudé armády. V rámci 1. československého armádního sboru velel její 1. brigádě, později od 10. září 1944 i sboru.

V roce 1945 se Svoboda stal divizním generálem a ve vládě Zdeňka Fierlingera ustavené 4. dubna 1945 v Košicích se stal ministrem obrany ČSR jako nestraník (jednal však v zájmu KSČ a spekuluje se, že byl jejím tajným členem).

Únor 1948 a Pražské jaro 1968

Jeho loajalita ke KSČ byla jedním z klíčových prvků v únorovém převratu. Svoboda tehdy na ustavujícím zasedání Ústředního akčního výboru Národní fronty prohlásil, že „armáda jde s lidem“ a zabránil, aby některé armádní jednotky, jimž neveleli komunisté, zasáhly proti převratu. Oficiálně vstoupil do KSČ 11. října 1948.

Během Pražského jara byl z podnětu Alexandra Dubčeka 30. března 1968 po abdikaci Antonína Novotného zvolen prezidentem. Svoje odhodlání navázat kontinuitu s předchůdci v prezidentském úřadě symbolicky vyjádřil položením květin na hroby nejen Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého, ale i T.G. Masaryka a Edvarda Beneše.

Po vstupu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 se spolu s unesenými československými politiky účastnil jednání se sovětským vedením, které bylo ukončeno podepsáním tzv. Moskevského protokolu. Na jedné straně odmítl jmenovat dělnickou-rolnickou vládu Vasila Biľaka, Aloise Indry, Drahomíra Koldera a Jozefa Lenárta, na druhé straně se v následujících letech podílel na tzv. normalizaci. V letech 1968 až 1976 byl členem předsednictva ÚV KSČ.


 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Povodí Labe: Revitalizace ramene Jordán u Týniště nad Orlicí

20:51 Povodí Labe: Revitalizace ramene Jordán u Týniště nad Orlicí

Státní podnik Povodí Labe zahajuje revitalizaci ramene Jordán na Orlici u Týniště nad Orlicí. V rámc…