„Mám přátele na západní Ukrajině. Jsou to naprosto obyčejní lidé, kteří vyjadřují vztek na Viktora Janukovyče, že se stavěl k Evropské unii zády. Jsou zklamaní z rozkrádání a vládnutí. Jsou si vědomi selhání vlastních elit, ale nemyslí si, že by je z toho EU měla tahat,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Džamila Stehlíková, exministryně pro lidská práva a národnostní menšiny. Narodila se v Kazachstánu a všeobecné lékařství vystudovala v Moskvě, takže poznala širou ruskou duši.
Fotogalerie: - Ne ruským okupantům
Evropa musí být na pozoru
„Stavím se k tomu jako většina občanů demokratických zemí, jsem zděšená. Došlo ke vstupu vojsk na Krym, porušují se mezinárodní domluvy, což se možná uzavře odpojením Krymu od Ukrajiny. To je v dlouhodobých dějinách Evropy, protože Rusko a Ukrajina jsou geograficky státy Evropy, byť Rusko jen částečně, výjimečné. Lze na to namítnout Kosovo, ale stejně jde o jev, který znovu připomíná, že musíme být na pozoru. Někdo to přirovnává k okupaci Československa v roce 1968, ale musíme si uvědomit, že to není automatické. Evropská unie by pro nás měla být identitou a štítem, ale ve vypjatých situacích nemusí zafungovat, jak má. Je to svým způsobem bezzubost politiky Evropské unie. Vývoj sleduji s obavou,“ říká k současným událostem na východě.
Nabízí se otázka, jestli se Rusko nesnaží alespoň částečně vrátit do hranic bývalého SSSR. „To je nemožné, protože dějiny se zpět vrátit nemohou. Geopoliticky i vnitropoliticky je však pro něj neústupnost důležitá, aby si zdvihlo prestiž. Putin není na vrcholu obliby a tohle mu pomůže. Rusko má setrvačně imperiální návyky a snaha po částečném obnovení svazu tam je. Nicméně se to nepovede, protože pobaltské státy už jsou v Evropské unii. Přinejmenším západní Ukrajina se k proevropské cestě přiklonila. Je to Putinova zkouška, až kam může zajít. Pokud na to nikdo nebude reagovat, tak by mohl jít salámovou metodou ještě dál. Myslím si, že trpělivost má své meze,“ doplňuje.
- Více zpráv a odborných názorů k dění na Ukrajině ČTĚTE ZDE.
O propagandě v Rusku
Jiné kroky než blokády a rušení víz ale podle Stehlíkové v současnosti nelze podnikat, protože Ukrajina není v NATO. „Všichni se domnívají, že se budou dodržovat pravidla hry, ale Rusko je nedodržuje a v tu chvíli je mezinárodní společenství takřka bezmocné. Západní mocnosti si dřív nebo později sednou s Ruskem k jednacímu stolu, protože jim nic jiného nezbude. Putin dosáhne, čeho chtěl. Bude mít Krym a ještě donutí západní mocnosti k dialogu a k tomu, že mu budou naslouchat daleko více než kdy před tím,“ dodává pesimisticky pro ParlamentníListy.cz.
Ještě jednou upozorňuje na to, že ruský prezident Vladimir Putin takovou politikou u občanů získává na oblibě. „On tím získává body. Rusové podporují jeho řešení a tím mu roste popularita. Ví, že jeho kroky veřejnost vítá. Rusové vyrůstali v impériu, mají po něm nostalgii dokonce i mladší ročníky. Tady v Česku už mladší ročníky po socialismu nostalgii nemají. Kroky, které vedou k upevnění pozice Ruska, anexi některých území a použití hrozby zbraně, jim v Rusku imponují. Propaganda tam běží s velmi krátkou přestávkou na začátku devadesátých let pořád. Nejsou tam nezávislá média, a když to lidé stále poslouchají, tak to samozřejmě podpoří. Alternativních médií a názorů je tam opravdu pomálu,“ zakončuje bývalá ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny v druhé vládě Mirka Topolánka. Dnes Džamila Stehlíková působí v předsednictvu Liberálně ekologické strany (LES). Do Československa se přestěhovala v roce 1988 se svým manželem, českým lékařem, s nímž se seznámila na moskevské psychiatrické klinice.
- Politika a společnost JINÝMA OČIMA
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
