Vídeň/Washington  - Údajně zásadní mechanismy, které chrání molekuly DNA nesoucí dědičné informace před agresivním ultrafialovým zářením se podařilo objasnit rakouským vědcům ve spolupráci s českými kolegy. Nové vědecké poznatky byly zveřejněny v nejnovějším vydání prestižního amerického vědeckého časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.
   
Vědecký tým v čele s rakouským expertem na kvantovou chemii Hansem Lischkou ukázal, jak se ultrafialové světlo v molekulách bleskurychle proměňuje v teplo, a tím se stává neškodným.
   
Podle agentury APA výzkum financoval rakouský fond pro vědu FWF a prováděl se na Institutu teoretické chemie Vídeňské univerzity ve spolupráci s Českou akademií věd.
   
Molekuly DNA absorbují ultrafialové záření velmi dobře, což by teoreticky mohlo vést k jejich poškození. Ve skutečnosti jsou ale v chodu ochranné mechanismy, které ničivý účinek záření odchytí. "Ultrafialové záření se během biliontiny sekundy a částečně ještě rychleji absorbuje a chemicko-fyzikálními procesy se přemění na tepelnou energii," řekl Lischka agentuře APA.
   
Vědci tento proces podrobně zachytili díky světově unikátním počítačovým modelům spočívajících v detailních propočtech vazeb mezi pohyby elektronů a atomových jader.
   
Ochranné mechanismy možná vysvětlují, proč příroda poskládala DNA z konkrétních základních sloučenin, takzvaných bází, které jsou odpovědné za ukládání genetických informací. Jde o adenin, guanin, cytosin, thymin a v molekule RNA také uracil.
   
Vědci předpokládají, že v prvních fázích vývoje naší planety bylo ultrafialové záření kvůli nedostatečné ozonové vrstvě mnohem agresivnější než dnes. Osvědčit se tak zřejmě mohly právě takové báze, které umí nejlépe zacházet se světlem.
   
Praktický význam mohou mít poznatky rakouských a českých vědců v lékařství. "Bez těchto ochranných mechanismů bází by se u člověka při působení slunce rychle vyvinula rakovina kůže," vysvětlil Lischka.