Stýkáte se s bývalými kolegy ze studentského hnutí z roku 1989, a jaké vládnou názory?
Nahodile. Ve větší skupině jsme se sešli vlastně jen jednou a výrazem sdílené nespokojenosti se stala výzva Děkujeme, odejděte!
Nemyslíte si, že by mělo cenu ve výzvě Děkujeme, odejděte! pokračovat?
Ne. Nemůžete jedním dechem kritizovat současné nešvary, mávat nadějí na lepší příští a zároveň nenabídnout alternativu. Nebo můžete, ale ničeho takového se už účastnit nehodlám.
Proč vládne v české pravici taková nejednota?
Zeptejte se pravice. Hrozné je, že ona nejednota nejspíše netkví v rozdílných idejích, ale spíše v zápasech o vliv neboli o koryta. A nemyslím si, že české levice se stejný problém netýká.
Jak vnímáte korupční prostředí u nás, které se chová jako chapadla chobotnice?
Dokud bude jedna strana ochotná nabízet, vždycky na straně druhé najde někoho, kdo podlehne a vezme. My jsme ovšem zřejmě dovedli systém k dokonalosti, tedy kdo nedá, má smůlu. Bez ohledu na kvalitu. A to nemá hezký konec. Nejdříve padají mosty a na konci této cesty se hroutí stát.
Psali jsme:
Jak s odstupem let vzpomínáte na 17. listopad 1989 a dění kolem tohoto data?
Upřímně, nevzpomínám, snažím se žít dosti barvitou přítomností. A ta by pro každého z nás vypadala hodně jinak, nebýt tehdejších změn. Což si pro změnu opravdu stojí za to čas od času připomenout. Spousta věcí mohla a může vypadat jinak, česká pa – politika mne štve úplně stejně, jako zřejmě většinu národa a přes to všechno jsem opravdu rád, že soudružská minulost reprezentovaná Husákem, Jakešem, Biľakem, estébáky, udavači, svazáky, cenzurou, strachem, studem a dalšími pěknostmi je v jistém smyslu slova bezpečně u ledu. Zkuste oslavit 17. listopad třeba nahlédnutím do Rudého práva sedmdesátých či osmdesátých, tedy normalizačních let. Hned vám bude lépe.
Nemyslíte si, že letos to bude poprvé bez Václava Havla trochu smutnější oslava?
Co pořád máte s tím slavením? Upřímně: československý samet byl nakonec jen logickým vyústěním celoevropských změn. Kdyby byl tehdejší Sovětský svaz ochoten a schopen znovu zasáhnout silou, samet by se rychle zbarvil doruda. Což pochopitelně neznamená, že by naše prožitky z listopadového průvodu, následné vysokoškolské stávky nebo zaplněné Letné nebyly autentické, to jistě byly. Nezapomínejme na to, že dnešní nadhled umožňuje mnohaletý odstup od tehdejšího dění. Dnes už víme, jak to celé dopadlo. My ale prožívali každou minutu v nejistotě. Strach z mocenského zásahu byl v listopadu 1989 stejně skutečný, jako radost z každého člověka, který se přidal. Lepší a smysluplnější než slavit „listopad“ je využít těchto dnů k sebereflexi nebo vzpomínce, třeba právě na Václava Havla, poslední dobou opět poplivávaného lidmi, se kterými bych na pustém ostrově nevydržel ani minutu.
Psali jsme:
Co si myslíte o výrazné popularitě KSČM a čím by podle vás mohla být zapříčiněna?
Chybou bylo neodsoudit komunismus stejně razantně, jako po druhé světové válce fašismus. Přinejmenším za jeho zločiny proti lidskosti, například v padesátých letech minulého století. V jiném patře vnímání je to ale úplně jedno. KSČ by se v takovém případě přejmenovala, vyhověla zákonu, odsoudila minulé zločiny a přitom by ji nejspíše reprezentovali stejní lidé. Dlouhá řada bývalých komunistů ostatně nalezla do jiných, více či méně demokratických stran. Kdo z bývalých komunistů prokázal po listopadu 1989 větší touhu po moci? Ti, kteří v devadesátých letech zůstali v tehdy, byť zřejmě dočasně, opovrhované KSČM, nebo ti, kteří začali spoluprofilovat českou a slovenskou polistopadovou politiku, která nedokázala rozeznat špinavé peníze od čistých?
Myslíte si, že země by se mohla vrátit před rok 1989, anebo je Evropská unie zárukou toho, že se tam již nikdy nedostaneme?
Vrátit se před rok 1989 možné není, nám hrozí horší scénáře. Čím brutálněji představitelé demokratických politických stran zneužívají občany propůjčenou moc k vlastnímu nezákonnému obohacování, tím více se raduje čert extrémismu. A zda se budoucí spasitel bude jmenovat Klement nebo Adolf, je celkem jedno. Nejhorší je, že lidé, kteří si naloupili miliardy, vůbec nemají ponětí o skutečné hodnotě peněz. Jak potom mohou rozhodovat ve prospěch těch, kteří neberou ani dvacet tisíc hrubého měsíčně? Evropské sbližování je proces, kterému fandím, byť má, tak jako všechno, své mouchy. Zabránit vábení extrémních řešení, která jsou na pohled tak snadná, ale samo o sobě nedokáže.
Co byste jako spoluautor učebnic o moderní historii radil dělat, aby se mladým lidem přestala zdát KSČM tak sexy?
Nešlo o učebnice, jen narychlo sepsané a vytištěné paperbacky, které počátkem devadesátých let na nějakou dobu vyplnily prázdná místa do té doby ideologicky zabarvených učebnic dějepisu. Zcela po právu je poměrně rychle nahradila kvalitnější díla renomovaných autorů. To jen na okraj. Nemyslím si, že je třeba radit mladým lidem, co mají dělat a co ne. Poradí si sami. A nastaví tak velký kus svého dalšího osudu.
Psali jsme:
Nebylo odmítnutí blobu na Letné větší částí společnosti ukázkou uprděnosti zdejších lidí? Proč jsme tak konzervativní?
To vůbec ne. Naopak mne tehdy překvapilo, jak velká část veřejnosti „chobotnici“ nahlas podporovala. Betonovou zeď, kterou tehdy postavili Klaus s Bémem, se ovšem prorazit nepodařilo. Nechci to téma teď do hloubky rozvíjet, museli bychom mu věnovat mnohem více času, tak už jen poznámku na okraj: nikdo by se neměl nechat zmást nejrůznějšími pokusy zavést debatu o návrhu nové budovy Národní knihovny od podstatného k podružnému. A opravdu podstatné je pouze jedno: návrh Jana Kaplického byl a je jedinečným architektonickým a funkčním řešením moderní národní knihovny. A v soutěži výrazně převyšoval všechny ostatní. Škoda ho, výrazná moderní architektura Praze chybí.
Do jaké míry se od sebe liší ředitelování Obecnímu domu od Národní knihovny?
Akciová společnost Obecní dům a příspěvková organizace Národní knihovna se odlišují nekonečně. Jedno je ale v manažerské pozici společné vždy: každý si musí vybrat, zda svěřenou instituci řídí ve prospěch jejích uživatelů, nebo svůj vlastní.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
