„Mohou za to všechny faktory, které se sešly – recese, inflace, vystresovaní lidé a do toho zvyšování cen kvůli růstu DPH, které podlomilo soukromou spotřebu,“ prohlásila ke snížení spotřeby ekonomka Markéta Šichtařová.
Ekonom a člen NERV Petr Zahradník si myslí, že šetření občanů neovlivnil jen růst DPH, které vedlo ke zvýšení cen. „Míra útlumu je daleko větší, roli hraje spíš psychologický faktor,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
Větší utrácení není správná cesta
Soukromá spotřeba tvoří významnou část hrubého domácího produktu (HDP) – až šedesát procent. Neměli by tedy lidé víc utrácet, aby podpořili růst české ekonomiky? „Někteří lidé na utrácení nemají, a mzda většiny lidí poroste ještě několik měsíců méně než ceny,“ upozorňuje ParlamentníListy.cz Šichtařová. Ekonomka není příznivcem toho, aby politici nebo ekonomové nabádali veřejnost, aby více utrácela. „To není cesta, protože by si na to půjčovali. Stejně by to ekonomice pomohlo jen krátkodobě, ale dlouhodobě to vede k většímu zadlužování, které prohlubuje příčiny krize,“ varuje.
Psali jsme:
Lidi se vlastně chovají zodpovědně
I Zahradník je přesvědčen, že není dobré stimulovat lidi k většímu utrácení, jedině ze sociálních důvodů, tedy u lidí, kteří mají utlumenou spotřebu kvůli nedostatku finančních prostředků. Ale určitě ne u průměrně vydělávajícího člověka. „Je to logické chování obyvatel, byť to má vysoký vliv na hrubý domácí produkt a tlumí jeho růst. Zracionálnilo to spotřebu, což je vlastně příznivý stav, svědčící o zodpovědnosti lidí,“ chválí chování občanů. Stimulování spotřeby by podle něj mohlo prohloubit špatný stav veřejných financí, protože by se lidé uchylovali k nepříliš výhodným spotřebitelským úvěrům a dostávali by se do dluhů.
Ale ekonom by uvítal i některá prorůstová opatření, například stimuly do vybraných investic ve veřejném sektoru, například obnovu dopravní infrastruktury, nebo do energetiky, kde lze vypočítat jistou návratnost. „Měla by být přijata i legislativní opatření směřující k omezení korupce a větší transparentnosti veřejných zakázek,“ uvedl.
Psali jsme:
Krize vyhnije sama
Podle ekonomky Markéty Šichtařové je nejlepší nedělat nic. „Nejvíce by pomohlo počkat, až krize odejde, dělat co nejméně věcí: nehýbat s daněmi, nevymýšlet podpory jako šrotovné nebo kurzarbeit, tím jen rozházíme dlouhodobé mantinely. Krize vyhnije sama a pak start ekonomiky bude o to rychlejší,“ radí vládě ekonomka. Ale to podle ní samozřejmě neznamená, že by vláda neměla zefektivnit fungování státu. „Tady je prostor pro zmenšení dluhu, snížit korupci, ušetřit na chodu státu. Ale to není pro politiky tak lákavé, musí si šetřit svá vlastní místa,“ soudí.
Pryč od všech extrémů
Jenže nedělat nic politici nedovedou, potřebují voličům ukázat, že problémy řeší. Většinou je to ovšem kontraproduktivní. V České republice se stala modlou fiskální odpovědnost, nízký deficit i za cenu snížení hrubého domácího produktu, v řadě dalších zemí jdou opačnou cestou – pumpují do ekonomiky peníze a dosahují i dnes, na rozdíl od nás, růstu HDP. „Jenže každý dluh ekonomiku zpomaluje,“ upozorňuje na důsledky těchto kroků Markéta Šichtařová.
Psali jsme:
Zlatá střední cesta
Česká vláda se rozhodla hlavně spořit na státních výdajích, což postihuje sociálně slabší skupiny obyvatel, protože její modlou se stala fiskální odpovědnost. V Polsku naopak záviděníhodně roste HDP, ale za cenu vyššího zadlužování. Co je lepší? „Obojí je špatně,“ kritizuje Šichtařová, “teď vidíme důsledky chování vlád z let 2008 až 2009, kdy udeřila světová hospodářská krize. Vlády pumpovaly peníze do ekonomiky, ale kdyby to nedělaly, krize by se teď nevrátila.“ Také ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník by zvolil zlatou střední cestu. „Určitě ne pasivní škrty, ale ani bezbřehé investiční akvizice, aby se profinancovaly velké objemy peněz bez účelu, který je sledován,“ konstatoval.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
