Biskup Jiří Paďour se podle všeho netěší přílišné podpoře u svých oveček. Farníci i kněží vzpomínají raději na jeho předchůdce a nechápou, proč katolická církev připouští přesuny biskupů z jednoho místa na druhé.
„Měli jsme tu našeho milého pana faráře přes deset let. Teď ho biskup přeložil kamsi bůhví daleko. Nechápeme tyto kroky. Jak jsme se doslechli, další farář je přeložen o pár kilometrů dál, ale dojíždí z původní farnosti do nové a zbytečně. To, co dělá monsignore Paďour, to nemá obdoby," kritizují farníci z Táborska, ale i Strakonicka nebo Českobudějovicka.
Mezi kritiky jsou třeba lidé z Tábora, kde byl do nedávna děkan Václav Hes. Toho biskup přemístil až do Sušice."Je to škoda. Páter Hes byl dobrý děkan a kněz a byli jsme na sebe zvyklí. Křtil nám i biřmoval děti, nás předtím oddával. Nedávno pohřbíval babičku. To, co dělá biskupství, nepovažuji za správné," myslí si Jana Ellerová.
Přesun kněží je ale v římskokatolické církvi standardním postupem, například kvůli úmrtí či onemocnění některých farářů. Vždy by to však mělo dávat smysl. Kritici často namítají, že by především starší kněží měli být na jednom místě.
Veřejně se bojí mluvit, přišla by prý pomsta
"Sžijeme se s lidmi, utvoříme společenství - je to vlastně taková jedna velká rodina. Oni znají svého kněze, on zná rodiny, jejich osudy. To, co teď dělá otec biskup se svým generálním vikářem, nad tím zůstává rozum stát. Hlavně to v mnoha situacích nedává vůbec smysl," kritizuje kroky nadřízeného jeden z mladších kněží, který ale nechce říct své jméno v obavě před možnou "pomstou".
"Nerad bych, aby mne pak přeložili někam do zapadlé vísky na Šumavu nebo jinam. Málokdo se odváží biskupovi říct svůj názor. On to nemá rád a dokáže to dát pořádně najevo," míní kněz.
Biskup Jiří Paďour pro Parlamentní listy uvedl, že překládání kněží je zcela obvyklý způsob v celé církvi, je to z důvodu úmrtí, nemoci, nástupu novokněží, odchodu do penze nebo některých mimořádných okolností kněze či farnosti, například další studium či úprava rozsahu působení, tzv. slučování farností.
"Všichni kněží jsou s tím seznámeni a záleží na nich, aby o tom své farníky informovali, popřípadě jim to vysvětlili," odpověděl na dotaz Paďour.
Kněží církvi platí za to, že mohou zůstávat na faře
Kněžím, ať už mladším nebo starším ale nevadí ani tolik samotné překládání, jako zmatky, které kolem toho jsou. Mnohdy i situace, že jdou z už tak těžkých podmínek na farách, do ještě horších, které jsou ve špatném či dezolátním stavu.
"Jestli má někdo pocit, že si my kněží žijeme nad poměry, asi by se hodně divil. Církvi dokonce platíme nájem za to, že na faře můžeme být. A to ji mnohde nevyužíváme celou. Hradíme si i různé věci se služebními vozy, opravy a tak dále. A když chceme pro kostely či fary peníze, je to vždy s velkými problémy," míní faráři z Jihočeského kraje.
"S kněžími, kterých se přeložení konkrétné týká, se setkávám v průběhu půl roku před předpokládaným novým ustanovením, aby se na ně mohli připravit," tvrdí biskup Paďour.
Kněží je málo. Stárnou a umírají
Někteří z duchovních ale Parlamentním listům potvrdili, že jejich představený nemluví až tak pravdu. "Ano, projednával, to ano, ale do poslední chvíle jsem nevěděl kam, kdy a co mne tam čeká. Stěhuju se během pár let po třetí," prozradil duchovní, který se rovněž bojí říct své jméno.
Situace v církvi, hlavně na jihu Čech je kritická. Kněží je málo, stárnou, umírají. Někdy mají faráři na starosti i pět až šest farností. Slouží dokonce nad limit povolené množství mší. Někteří tři až čtyři mše za den. Přejíždějí kilometry denně z farností do farností. Jsou unavení.
Jen letos došlo v rámci Budějovické diecéze k šesti přesunům a nástupu tří nových kněží. Pro úplnost: 6 kněží zemřelo, 2 vážně onemocněli a opustili činnou službu, 4 řeholní kněží byli předisponováni podle přání svých řeholních představených. Podle řadových duchovních se ale plány na přesuny nedělají smysluplně. Vládnou zmatky i při předávání farností a farníci, kteří jsou zvyklí na svého kněze, jsou postaveni před hotovou věc.
"Biskupovi je jedno, co udělá, je to jen politika, s vírou to nemá nic společného. Víte, co lidí brečelo, když náš pan farář odcházel. On biskup Paďour býval herec a prý špatný a teď je špatný biskup. Zvažujeme, že napíšeme jemu i na arcibiskupství do Prahy nějakou petici. Ty jejich kroky nikam nevedou a místo, aby chodilo více lidí do kostelů, chodí jich méně. Vidím to tady u nás," svěřila se farnice z Táborska Marie Kroupová.
Římskokatolická církev jako výnosná „realitka"
Římskokatolická církev už také léta funguje jako dobrá realitka. Prodává mnoho nevyužitých farních budov. Za mnohdy ruiny chce ale "nekřesťanské peníze". Obce, či soukromé osoby, které by si je rádi koupily, si to rozmyslí, protože je čekají další obrovské náklady. Než, aby církev zlevnila a prodala objekt, raději nechá faru dál chátrat. I podle mnohých starostů je jednání s církví velmi obtížné.
Ceny se pohybují od 900 tisíc až tří milionů. Jde o objekty zanedbané, vlhké, či stavebně nepříliš dobře řešené. Získané prostředky z prodeje jdou prý na opravy kostelů, far, kapliček. Zatím se ale rekonstruují hlavně kostely v Českých Budějovicích. Na ostatní se vůbec nedostane.
"K čemu chce církev vrátit majetek, když na to nestačí. A když se nakonec samotným farářům podaří sehnat peníze a složitě to opraví, mnohdy za přispění nás farníků, biskup pana faráře přeloží a je to. Copak to je nějaký přístup - žádný vděk, žádná úcta. Vždyť ti kněží jsou mnohde spíš jako nádeníci, nevolníci. Je mi jich líto. Za komunistů se režim choval hnusně k duchovním, dneska se k těm řadovým nepěkně chovají jejich nadřízení," dodává další věřící Josef Mareš.
Související:
Zbláznili se? Chtějí pokácet zdravé stromy jen kvůli výhledu na kostel
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kra
