Znění návrhu zákona: „Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii.“ „Jestli bude zákon přijat, či ne, mi je lhostejné. Byl to rozporný politik, který něco jiného říkal a něco jiného dělal. Ostatně i jeho doba byla rozporná,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz europoslanec KSČM Misloslav Ransdorf.
Místopředsedkyně strany a místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Miroslava Vostrá uvedla, že k návrhu zákona je zdrženlivá. „Myslím, že takový zákon by se měl projednávat s poněkud větším časovým odstupem,“ uvedla Vostrá.
Raději Ludvíka Svobodu než humanitární bombardování žen a dětí
Poslanec Miroslav Opálka přišel dokonce s potenciálním vlastním návrhem zákona, který by se mohl předložit. „Vládní návrh zákona nepodpořím. Jednak mistrování historie formou zákona začíná být inflační a jinak vnímám u pana exprezidenta řadu rozporů mezi slovy a činy. Pokud zákon projde, zvážím předložení zákona o tom, že Ludvík Svoboda se zasloužil o osvobození Československa od nacismu a o nekrvavý průběh srpna 1968,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Opálka.
Poslankyně Marta Semelová je jasně proti zákonu a nepodpoří ho. „Jednak si nemyslím, že by měl nějaké zásluhy, jednak takový zákon považuji za zbytečný,“ uvedla na Havlovu adresu Semelová. „Zapomenout by se nemělo také na to, že zabíjení žen a dětí v bývalé Jugoslávii pro něj bylo humanitární bombardování. Nebo na jeho amnestie, kdy pustil spoustu vězňů, především recidivistů, následně se zvýšila kriminalita a zvýšil se výrazně i počet vražd,“ řekla dříve komunistická poslankyně.
Psali jsme:
Havel promarnil dědictví Masaryka a Beneše
Poslanec Jiří Dolejš informoval, že věc probere ještě poslanecký klub. „Lex Beneš jsme podpořili, tohle je ale ještě příliš živé a politické. Souhlasím s Petrem Pithartem, že politické hodnocení v zákoně je problém,“ dodal Dolejš.
Podle europoslance Jaromíra Kohlíčka není zákon vhodný. „V době ohrožení státu, jednoty Československa, se vzdal funkce prezidenta a nepřispěl k jeho záchraně. Zbavil se odpovědnosti v nejkritičtější okamžik. Masaryk Československo založil, Beneš ho obnovil a Havel přihlížel jeho rozpadu. Nemůže mít tedy stejné ocenění. V klíčové chvíli selhal. Jinak samozřejmě uznávám jeho zásluhy, které určitě existují, ale v klíčové chvíli rezignoval,“ vysvětlil europoslanec.
Podobně již v předchozím vyjádření pro ParlamentníListy.cz argumentoval i předseda KSČM Vojtěch Filip či místopředseda strany Stanislav Grospič.
První čtení
„Vláda si je vědoma výjimečnosti osobnosti Václava Havla nejen jako prvního prezidenta České republiky, ale především jako morální autority a symbolu celospolečenských změn uskutečněných v listopadu 1989,“ řekl premiér Petr Nečas.
„Vláda navrhuje zařadit osobnost Václava Havla po bok významných prezidentů Československé republiky Tomáše Garrigue Masaryka a Edvarda Beneše, a proto předkládá Poslanecké sněmovně tento návrh zákona jako výraz ocenění zásluh Václava Havla, jež překračují hranice České republiky i tehdejšího Československa,“ dodal premiér. Vláda také navrhuje vyjádřit souhlas s tímto zákonem již v prvém čtení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
