Zasvěcení odkrývají pozadí krize v ČT a mluví o selhání kontroly

I když její členové věděli, že situace je ve vztahu mezi vedením televize a redaktory delší dobu napjatá, stížnost několika desítek redaktorů na ovlivňování zpravodajství zametli pod koberec. „Myslím, že Rada České televize selhala, měla zasáhnout, měla se k tomu vyjádřit, přizvat si poradce, konzultanty, aby se to prostředí vyčistilo,“ potvrdil ParlamentnímListům.cz mediální odborník Jiří Mikeš. Rada na stížnost redaktorů, kteří hovořili o manipulaci s obsahem zpravodajství a publicistiky a cenzuře, odpověděla, že podnět je neoprávněný a další šetření nebylo schváleno. Podle odborníků není divu, když je řada jejích členů jen poslušnými loutkami politiků bez skutečného zájmu o veřejnou službu.

Erik Best: Odejít by měl spíš generální ředitel Petr Dvořák

Představitelé odborů v České televizi jsou zklamáni důsledky řídících metod, které předvádí management, do jehož působení vkládali nemalé naděje. Americký novinář a analytik české politické scény Erik Best srovnal dokonce generálního ředitele České televize Petra Dvořáka se svrženým ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Podle vydavatele zpravodaje The Fleet Sheet by měl z České televize odejít především generální ředitel Petr Dvořák. „Ten je však nyní ve stejné pozici, v jaké byl koncem minulého týdne Janukovyč: Čeká, kteří oligarchové ho podrží,“ prohlásil Best.

Bobošíková: Rozpad Událostí, komentářů mne informačně neochudí

Bývalá moderátorka, politička Jana Bobošíková, která úroveň zpravodajství dlouhodobě kritizuje, říká, že rozpad Událostí, komentářů je jí jedno. „Neberu to jako ztrátu, mne to informačně o nic neochudí,“ řekla ParlamentnímListům.cz. Zpravodajství České televize, ať už jde o polední debaty nebo večerní zpravodajství, je podle ní absolutně tendenční, mediokratické. „Neumí si vybírat témata, jde po povrchu, nejde do hloubky, to jsou věci, o kterých ví celá novinářská obec, ale se kterými není vůle něco dělat,“ dodala Bobošíková, kterou jako lídryni hnutí Hlavu vzhůru před sněmovními volbami ani po nich média nijak nešetřila.

Ing. Jana Bobošíková

Předsedkyně strany Suverenita
mimo zastupitelskou funkci

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Lebeda: Politikům stačí slabá média, která pro ně nejsou dostatečnou protiváhou

Politolog Tomáš Lebeda však považuje situaci v České televizi za znepokojující. „Problém je, že politikům bohatě stačí, když jsou média slabá, oni nemusí tlačit na to, aby byla tendenční, aby někomu stranila. Stačí, když budou natolik slabá, že nedokáží být dostatečně silnou protiváhou politikům,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz. V České televizi je to prý dobře viditelné, protože když se ve zpravodajství střídají redaktoři, když tam neustále přicházejí mladí, kteří sice mají zápal, ale tím to také končí, médium nemůže dělat kvalitní veřejnoprávní službu. Politolog si umí představit, že v řadě ohledů by zpravodajství mohlo být mnohem analytičtější, mnohem detailnější, mohlo by jít mnohem hlouběji po podstatě věcí, hledat příčiny a souvislosti. Grafikou a vizuálem se zpravodajství České televize může podle Lebedy srovnávat se zpravodajstvím světových televizí, ale ne už obsahem.

TÉMA: Česká televize

Odbory ČT: Rada je spíš obhájcem managementu

Ale odbory vidí vinu v rozkladu Událostí, komentářů i v nečinnosti televizní rady. „Za stávající situaci je do značné míry spoluzodpovědná i Rada ČT, která se dlouhodobě nechová jako kontrolní orgán, ale spíš jako obhájce managementu, který do čela televize veřejné služby dosadila. Na takový kontrolní orgán nemá nejmenší smysl se obracet s jakýmkoli podnětem či stížností,“ uvedl výkonný výbor nezávislé odborové organizace v prohlášení k situaci v České televizi. Podle mediálního odborníka Jiřího Mikeše by měla na management veřejnoprávní televize dohlížet rada. „Proto je občané prostřednictvím svých zástupců v Parlamentu volí. Buď tam mám lidi, kteří jsou neschopní, nebo jsou poplatní. Snad se budou moci bývalí pracovníci vrátit, až bude ustavena nová televizní rada,“ doufá Mikeš, že se situace může ještě v dobré obrátit.

Členové rady jsou prodlouženou rukou politiků

Kdo sedí v radách veřejnoprávních médií? Sami politici v kuloárech přiznávají, že šanci dostat se do těchto orgánů mají jen jejich lidi. I když členy navrhují různé nevládní organizace, je to jen zástěrka, skutečnou šanci být v Poslanecké sněmovně zvoleni mají jen ti, které si vybraly samotné partaje. Jsou to často jen další dobře placené trafiky pro bývalé politiky nebo různé přisluhovače stran. Místa v radách jsou i předmětem čilých politických obchodů: Sociální demokraté zvednou ruku pro nominanta ODS a občanští demokraté jim to oplatí. Tak to funguje celá léta. Není divu, že členové rady jsou jen prodlouženou rukou politiků. „Troufám si říci, že výběr členů rady neodpovídá tomu, jaká byla původní idea. Jsou to političtí nominanti, kteří jsou sice navrhováni prostřednictvím nevládních organizací, ale je to jen formální záležitost. Šanci mají jen političtí nominanti, a to je obrovský problém,“ upozorňuje také politolog Tomáš Lebeda, že rada je pod kontrolou stran. „Dostávají se tam lidi, kteří jsou nekompetentní nebo ve střetu zájmů, veřejnoprávní média tak neplní svoji funkci, protože jsou pod vlivem politiků, a ten vliv není ani transparentní,“ shrnul Lebeda pro ParlamentníListy.cz výhrady k současné praxi. Situace je to podle něj velmi nešťastná a volá po změně.

Stát se kandidátem není těžké, ale šanci na schválení má jen partajní nominant

Také Jiří Mikeš považuje za nesmysl, aby mohla navrhovat členy do rady jakákoli občanská sdružení. To se ukazuje i dnes, kdy poslanci vybírají devět nových členů nejen Rady České televize a Českého rozhlasu. Schválit nové členy by měli na plenárním zasedání Poslanecké sněmovny koncem března. Vedle uznávaných nevládních organizací a institucí, jako je Výbor dobré vůle, Centrum pro studium demokracie a kultury, Filosofický ústav Akademie věd, Karlova univerzita Praha nebo Nadace Charty 77, navrhují kandidáty i občanská sdružení jako Nadace pozemního vojska Armády ČR, o. p. s. Tenis Centrum, sdružení Umlaufoviny, Křejpského-Lečkova, Luční květy/Yamabushi či Resort Paradise, o kterých málokdo slyšel. A občas doporučí i bývalé politiky – třeba komunistickou poslankyni Ivanu Levou, bývalého ministra kultury Jaromíra Talíře, bývalého předsedu Poslanecké sněmovny Milana Uhde a řadu bývalých poradců nebo mluvčích politiků. Stát se kandidátem není nijak těžké, stačí si najít nějaké občanské sdružení, které je ochotno zájemce navrhnout. Nebo si nějaké založit.

Proč by do veřejnoprávních médií měli prostřednictvím rady mluvit politici?

Odborníci upozorňují, že nominace občanských sdružení není průhledná. Jiří Mikeš je přesvědčen, že by měly být konkrétně určeny instituce, které mohou členy nominovat. „Může jít o 15 až 20 organizací jako Syndikát novinářů nebo Asociace komunikačních agentur, které by doporučily experty, za které by také ručily. Proč by do veřejnoprávních médií měli prostřednictvím rady mluvit politici?“ ptá se mediální odborník. A v radě by podle něj mohl sedět i někdo z reklamního byznysu, aby určil, který pořad už je spíš reklamou.

Politici, udělejte něco rychle, než bude dílo zkázy dokonáno

Televizní odbory vyzvaly, v posledních letech již poněkolikáté, zákonodárce, aby už konečně přikročili k tolik potřebné radikální změně zákonů, aby mediální rady nemohly být voleny na základě tajemných lobbisticko-politických obchodů, a tudíž z velké většiny nebyly složeny z poslušných loutek bez sebevědomí, morální integrity a bez odpovědnosti k veřejnému zájmu. „Ostatně nová politická reprezentace mimo jiné před volbami slibovala odpolitizování mediálních rad a změny příslušných zákonů jsou obsaženy i ve vládním programovém prohlášení,“ uvádějí odboráři. Žádají, aby legislativní proces byl zahájen neprodleně, než bude v televizi veřejné služby dílo zkázy dokonáno.

Jak to politici myslí vážně, ukáže doplňovací volba do rad České televize a Českého rozhlasu

Hnutí ANO mělo skutečně ve volebním programu slib, že odpolitizují jmenování členů mediálních rad. Návrh na změnu podmínek už poslanci předjednávali s první náměstkyní ministryně spravedlnosti Hanou Marvanovou. Jednou z možností je podle ní přiklonit se k německému modelu, podle kterého by mohly členy rady nominovat jen vybrané kulturní instituce, nebo model, kdy by část členů navrhoval Senát, část prezident a část Poslanecká sněmovna. I když na nová pravidla si televize a rozhlas budou muset ještě nejméně několik měsíců počkat, to, zda zákonodárci myslí vážně, že chtějí odpolitizovat rady veřejnoprávních médií, se ukáže už na jaře při doplňovací volbě do Rady České televize a Českého rozhlasu.