Zatímco Schwarzenberg spal, Zeman ho před celou sněmovnou zesměšnil

Korupce a rozkrádání majetku, rostoucí nezaměstnanost a vzrůstající nedůvěra k ústavním institucím. To jsou podle prezidenta Miloše Zemana tři nejpalčivější problémy, které trápí českou společnost. Za vzorový příklad rozkrádání státního a soukromého majetku označil solární barony, kteří podle něj představují "největší tunel v českých ekonomických dějinách".

„Rád bych uvedl alespoň jeden konkrétní příklad, kdy dochází k rozkrádání české společnosti. Jde o solární barony, kteří připravili tento stát o 200 miliard korun, z toho o 165 miliard české podniky a o 35 miliard české domácnosti,“ poznamenal Zeman a také uvedl, proč by rád, aby se poslanci znovu solárníky zabývali.

On sám se prý kvůli tomuto problému setkal s ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiřím Langem, nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslavem Kalou, prezidentkou Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenou Vitáskovou a ministrem vnitra Janem Kubicem. Navrhl jim prý vytvoření společného týmu, který by se podle něj tímto největším tunelem v českých ekonomických dějinách seriózně zabýval.

"A prosím, abyste to považovali za můj skromný vklad do řešení této problematiky," řekl Zeman vůči zákonodárcům, kteří chtějí vytvořit parlamentní vyšetřovací komisi, ovšem Zeman si myslí, ža daleko účinnější by byl onen výše zmiňovaný tým.

Do Senátu dřív kvůli ÚS

Ještě předtím ale prezident poděkoval zákonodárcům za to, že dokázali zklidnit spory a po téměř roční přestávce našli shodu při obsazování Nejvyššího kontrolního úřadu. Omluvil se také, že do dolní komory přišel až nyní, když již dříve navštívil Senát.

„Nebylo to kvůli tomu, že bych horní komoře dával přednost, ale proto, že v Senátu bylo nutné řešit obtížný úkol, a to doplnění Ústavního soudu,“ uvedl Zeman a naznačil, že tato instituce stála těsně před kolapsem.

Posléze zopakoval již své dřívější teze o personální vyprázdněnosti všech parlamentních stran. Právě proto by uvítal, kdyby se poslanci zabývali jeho návrhy na změnu volebního systému, kde jde o snížení procenta preferenčních hlasů ze současných pěti procent na tři procenta. „Tady ale nejde o hranici pěti procent, která je potřebná pro vstup strany a hnutí do sněmovny,“ zdůraznil při tom.

Projev prezidenta Miloše Zemana ve sněmovně

Chce zvýšit počet volebních krajů

Rozhovořil se i o zvýšení počtu volebních krajů ze 14 na 35, protože v současném systému podle něj strany nutí občany volit kandidáty, o nichž nic nevědí. K tomuto bodu opětovně připomněl v rámci změny volebního zákona tzv. panašování. Podle něj tento systém funguje dobře například ve Švýcarsku či v Lucembursku, kde se do parlamentu dostávají také lidé, co mají důvěru voličů. Jde o systém, který funguje v komunálních volbách, a podle Zemana se osvědčil. Voliči tak podle něj budou mít šanci volit osobnosti napříč spektrem. „Pokud jsou si politické strany jisty, že mají na kandidátkách osobnosti, nemají se čeho bát. Pokud si jisty nejsou, je to jejich smůla,“ zmínil mírně ironicky.

„Ani přímo volený prezident není všeználek, a tak musí mít expertní tým. Jenže placení poradci často souhlasí se svým šéfem, aby nepřišli o místo a o plat. Já ale budu mít neplacené poradce,“ podotkl dále, načež zveřejnil jména svých poradců. Finanční politikou se bude podle jeho slov zabývat bývalý ministr financí Jiří Rusnok, průmysl, dopravu a stavebnictví bude mít na starosti prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, energetiku Martin Nejedlý, sociální politiku předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil, právo a justici bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová a zemědělství bývalý šéf JZD Slušovice František Čuba.

Zákon o prokázání původu příjmů a majetku

Jako nástroj umožňující omezit korupční prostředí v Česku Zeman označil zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Zájem o jeho přijetí a snahu prosadit tuto normu do české legislativy Zeman ostatně deklaroval již v kampani před prezidentskými volbami a zmínil ho i ve svém inauguračním projevu. Vztahovat by se přitom neměl pouze na politiky, ale také na policejní důstojníky, státní zástupce a soudce.

„Právě zde se nemůžeme vyhnout podezření, že tito lidé jsou filtry, jimiž procházejí trestní oznámení, a že tito lidé mohou být náchylní k tomu, aby za úplatu mnohdy převyšující sedm milionů korun v lahvi od vína zastavili nebo aspoň zpomalili trestný proces u těch, kteří ukradli miliardy," uvedl Zeman a navrhl pro legislativce převzít normu, která již funguje v Německu.

Nakonec si Zeman kopnul do ministra zahraničí, když řekl, že by neměla v Česku fungovat trojí zahraniční politika. Také se vyjádřil k tomu, že již přes rok nemá Česko například v Rusku žádného velvyslance.

Nejsem úředník, co navleče klotové rukávy a pak usne

„Je tady rozdíl mezi tím, čemu já říkám ekonomická diplomacie," řekl Zeman, podle něhož by velvyslanec měl mít ukončené vysokoškolské vzdělání nejlépe ekonomického typu.

"Dámy a pánové, ekonomická diplomacie také znamená, že velvyslanec má dokončené vysokoškolské vzdělání, ale ona to samozřejmost není. Že velvyslanec zná zemi a mluví jejím jazykem, pokud se nejedná o exotickou destinaci, a že tento velvyslanec je schopen podporovat české exportéry...Nevím také, proč jsme rušili kulturního atašé ve Vídni anebo v Římě,“ dovolil si pak prezident kritizovat vedení resortu zahraničí Karlem Schwarzenbergem, který ostatně za jeho zády při téměř celém jeho projevu spal.

"A kariérní diplomaté, o nichž se tak často hovoří, buď tyto podmínky splňují, nebo nesplňují," řekl Zeman a vysvětlil, proč ve svém inauguračním projevu nezmiňoval zahraniční politiku - prý se chtěl nejprve sejít s vládou a její kontury si vyjasnit.

"Je nesmysl, abychom měli dvě nebo tři zahraniční politiky. Neexistuje speciální zahraniční politika prezidenta, speciální zahraniční politika vlády a už vůbec ne speciální zahraniční politika ministra zahraničí," zdůraznil.

„Neočekávejte, že budu úředníkem, jenž si navleče klotové rukávy a bude podepisovat vše, co mu na stůl přistane. Pokud chcete úředníka, který ale má klotové rukávy, dobře se naobědvá a potom usne, tak jste si měli zvolit někoho jiného,“ dodal Zeman a při tom se podíval za sebe na klimbajícího Schwarzenberga, jehož ale porazil ve druhém kole prezidentské volby. Ministr zahraničí se ale kupodivu při těchto slovech neurazil, nýbrž se smál a Zemanovi dokonce ze jeho slova zatleskal podobně jako další zákonodárci.

ČTK k této části projevu uvedla, že část poslaneckého klubu TOP 09 na protest proti osobnímu útoku na ministra zahraničí opustila jednací sál. Pro agenturu to řekl předseda klubu poslanců topky Petr Gazdík.

Nechce jmenovat Klausovou

Připomeňme, že vztahy mezi Hradem a Černínským palácem jsou na bodu mrazu především kvůli sporu o obsazení velvyslaneckých postů. Zeman především prosazuje jako velvyslankyni do Bratislavy manželku svého předchůdce Livii Klausovou a do Moskvy komunistického europoslance a někdejšího kosmonauta Vladimíra Remka, zablokován kvůli konfliktu je ale odjezd i dalších diplomatů.

Během svého vystoupení Zeman také ještě odmítl úvahy o tom, že by se mohl snažit jako přímo zvolený prezident rozšiřovat míru svých kompetencí. Připomněl, že dvou kompetencí se dobrovolně vzdal, tedy udělování milostí s výjimkou humanitárních a vyhlašování amnestií. Usilovat prý nehodlá ani o možnost prezidentské zákonodárné iniciativy.

„K čemu by prezidentovi tato iniciativa byla, jestliže by na svou stranu a pro své argumenty nedokázal získat většinu poslanců a senátorů," dodal na závěr.

Klaus byl ve sněmovně jen třikrát

Dolní komora byla až dosud poslední ústavní institucí, kterou prezident od počátku svého funkčního období nenavštívil; v Senátu se představil 21. března a podruhé na půdu horní komory zavítal o měsíc později, když senátoři hlasovali o jeho návrzích na obsazení Ústavního soudu.

Zemanův předchůdce ve funkci, prezident Václav Klaus, v Poslanecké sněmovně vystoupil během deseti let třikrát. Poprvé v říjnu 2003, kdy ve svém projevu nepřímo kritizoval politiku koaliční vlády premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD). Podruhé před poslanci vystoupil s projevem na slavnostním zasedání k 15. výročí sametové revoluce 17. listopadu 2004. Naposledy promluvil Klaus ve sněmovně v září 2010, kdy mimo jiné zkritizoval činnost Ústavního soudu. Mezi poslance zavítal několikrát ještě začátkem roku 2008, kdy před volbou hlavy státu navštívil jednotlivé stranické kluby.