Podle aktuálního průzkumu ING Životní pojišťovny má úrazové pojištění pro své děti uzavřeno 60 % rodičů. Výrazně méně, jen 31 %, jich pro své děti sjednalo pojištění závažných onemocnění. Přitom jsou to právě vážné nemoci, kterých se rodiče obávají více než úrazů. Vedle psychických a časových nároků při péči o nemocné dítě, řeší čeští rodiče i finanční aspekt – pro třetinu z nich by už měsíční péče o nemocné dítě znamenala citelný zásah do rodinného rozpočtu.
„Vzhledem k frekvenci, s jakou se rodiče u svých potomků setkávají s nemocí či úrazem, je překvapivé, že 35 % z nich není pro případ nutnosti dlouhodobější péče o potomka nijak zabezpečeno,“ komentuje výsledky průzkumu Helena Lazosová, marketingová ředitelka ING Pojišťovny ČR a SR. Dvěma třetinám českých domácností by přitom již měsíční péče o nemocné nebo zraněné dítě ovlivnila významně (25 %) nebo alespoň dočasně (42 %) rodinný rozpočet. Pouhých 13 % respondentů uvedlo, že ani delší výpadek příjmu v souvislosti s péčí o dítě by hospodaření domácnosti neovlivnil.
Necelá třetina rodičů je proti výpadku příjmu zabezpečena pomocí pojištění, další čtvrtina spoléhá na úspory a vytvořenou finanční rezervu. 5 % domácností pak počítá s pomocí rodiny – ať již formou půjčky nebo hlídání. Pojištění přímo pro děti má podle průzkumu v současnosti sjednána necelá třetina rodičů pro případ závažných onemocnění a 60 % pro případ úrazu.
Starat se o nemocné dítě působí řadě rodičů značné komplikace
V posledním roce bylo podle rodičů nemocných 9 z 10 dětí (z toho dvě třetiny opakovaně). Úraz vyžadující lékařské ošetření někdy utrpěla již necelá polovina dětí. Pokud je třeba s nemocným nebo zraněným dítětem zůstat doma, pak možnost vzít si tzv. ošetřovačku neboli ošetřování člena rodiny (OČR) by volilo pouze 44 % rodičů. Ošetřovné je vypláceno po dobu prvních devíti kalendářních dní a jeho výše se určuje stejně jako nemocenská – není tudíž finančně příliš výhodné. I proto volí řada rodin alternativní možnosti domácí péče o nemocné dítě. Je-li nutné o dítě pečovat doma delší dobu, zůstává ve více než třetině případů s dítětem doma někdo z rodiny tak, aby nedošlo k absenci v zaměstnání. Pokud si totiž rodiče berou dovolenou nebo neplacené volno (ve 14 %), dochází buď k částečnému, nebo úplnému výpadku příjmu.
Prevence má mnoho podob, rodiče jsou ale skeptičtí
Na jednoho dětského pacienta v posledních letech připadá průměrně asi šest lékařských ošetření ročně. Podle rodičů byla v minulosti již polovina dětí hospitalizována v nemocnici. „Polovina hospitalizací je sice kratší než jeden týden, ale s pobytem v nemocnici je následně často spojená nutnost domácí rekonvalescence či doléčení,“ uvedla MUDr. Zuzana Vančíková, CSc., primářka dětského oddělení Nemocnice Hořovice. Vážným onemocněním svých potomků se rodiče brání nejčastěji důrazem na zdravý životní styl a návštěvou preventivních prohlídek. Třetina z nich je ale skeptická a myslí si, že onemocnění dítěte předcházet nelze. Možností prevence přitom existuje celá řada od základních hygienických návyků, zdravého stravování, přiměřené fyzické aktivity až po prevenci v podobě očkování. „Důraz na základní prevenci je zásadní – každoročně totiž přibývá například dětí trpících obezitou, jejichž počet se od poloviny 90. let ztrojnásobil. Proti řadě infekčních onemocnění se lze účinně očkovat, některým závažným onemocněním ale s jistotou předcházet nelze, ať již kvůli způsobu přenosu, nebo dědičným dispozicím,“ doplňuje MUDr. Zuzana Vančíková, CSc. K nejčastějším dětským onemocněním vyžadujícím ambulantní péči se řadí nemoci dýchací soustavy (s výskytem u dětí a dorostu v 11,2 %), na druhém místě jsou pak onemocnění nervové soustavy (6,9 %) včetně poruch zraku (3,9 %) a sluchu (0,28 %) či dětské mozkové obrny (0,36 %).
Příklad pro ilustraci:* klíšťová encefalitida může zamávat s rodinnými financemi
U dívky ve věku 5 let byla diagnostikována středně těžká klíšťová encefalitida. 3 týdny byla hospitalizována a pak ještě probíhala 10týdenní domácí rekonvalescence. Po celou dobu nemohla navštěvovat mateřskou školu. Matka byla s nemocnou dívkou nejdříve v nemocnici a pak i doma. V práci tedy absentovala 13 týdnů (65 pracovních dní). Vzhledem k tomu, že tzv. ošetřovné od státu mohla čerpat jen 9 kalendářních dní, musela si na zbývající období vzít neplacené volno. Při hrubém příjmu ve výši 30 000 Kč měsíčně, tak matka přišla celkem o 76 265 Kč (mzda + zdravotní pojištění za dny neplaceného volna). Příběh má naštěstí dobrý konec. Protože mělo dítě sjednáno připojištění pro případ závažného onemocnění, kam u ING Pojišťovny spadá i diagnóza klíšťové encefalitidy, dostala matka výplatu pojistného plnění ve výši 30 % ze sjednané pojistné částky (400 000 Kč), tj. 120 000 Kč. Z finančního hlediska byl matce plně kompenzován ušlý zisk. Ve výsledku je dokonce v plusu o 43 736 Kč.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
