Závislosti v Čechách

"Být první kdo buduje nový obor je nesnadné a rizikové. 1. LF ovšem výzvy vždy vyhledávala a přijímala."
Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. LF UK

„Závislosti se nevyhýbají nikomu, tedy ani žádné sociální skupině a neexistuje nic, jako ?bezproblémové? děti nebo rodiny. Existují ale cesty, jak riziko snižovat a jak problémy včas a efektivně řešit."
Prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN

Návykové látky a závislostní chování ohrožuje nejvíc děti a mladistvé, a to mimo jiné i proto, že se jejich ještě zrající mozek vypořádává s účinky drog mnohem obtížněji než mozek dospělých. Navíc některé dopady na vyvíjející se mozek mohou být i nevratné nebo obtížně rehabilitovatelné (např. poruchy pozornosti, paměti atd.). Přitom se věková hranice, při níž děti a mládež s užíváním těchto návykových látek začínají, posunula velmi nízko. Podle nedávných průzkumů mezi dospívajícími ve věku 16 až 18 let začalo až 30 procent z nich pravidelně kouřit již v 11 letech, někteří dokonce i dříve. Co se týká alkoholu, více než 60 procent adolescentů lze považovat za pravidelné konzumenty alkoholických nápojů, přičemž chlapci pijí častěji než dívky.

Preventivní intervenční programy pro mladistvé
Jednou z možností, jak zmírnit nebezpečí, aby děti a mladiství propadli závislostem různého druhu, jsou preventivní intervenční programy. Podle unikátní experimentální studie, kterou provedla Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v minulých pěti letech, byl testovaný intervenční program Unplugged u pětiny ze zkoumaných dětí účinný. „To znamená, že oddálil, případně zpomalil rozvoj konkrétních forem jejich rizikového chování,“ vysvětlil přednosta Kliniky adiktologie prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Větší účinek měl přitom na děti, které před započetím studie neměly s kouřením, alkoholem či jinými drogami zkušenosti. Měl však pozitivní efekt také u skupiny mladistvých, kteří nějaké zkušenosti již měli.

Studii prováděli výzkumníci na reprezentativním vzorku zhruba 2000 žáků 6. tříd základních škol. Polovina z nich se účastnila intervenčních programů, druhou polovinu vědci jen sledovali. Po skončení intervence tyto dvě skupiny v časovém odstupu jednoho a dvou let opakovaně porovnávali. „Zjistili jsme, že tento program je nejúčinnější v oblasti kouření tabáku a užívání konopí, zatímco u pití alkoholu zabírá méně. V tomto případě je nutné využít jiné nástroje,“ říká prof. Miovský. Doplnil, že i proto nyní český tým vyvíjí navazující intervenci posilující efekt testovaného programu, přičemž se zaměřuje zvláště na alkohol. Připomněl, že se těmito studiemi čeští výzkumníci zařadili mezi několik nejaktivnějších pracovišť nejen v rámci Evropské unie. Stáli mimo jiné i mezi zakládajícími členy Evropské asociace výzkumníků v prevenci (EUSPR).

Podle prof. Miovského existuje v ČR pouze sedm dalších otestovaných intervenčních programů, o nichž se dá říci, že mají na děti pozitivní účinky. Ostatní na podobné ověření zatím stále čekají, neboť podobné studie jsou finančně i výzkumně náročné. Klinika adiktologie hodlá ve výzkumu působení intervenčních programů pokračovat i v budoucnu. Zaměří se též na nelátkové závislosti.

Obliba a dostupnost pervitinu jsou problémem mnoha evropských zemí
Podle odhadů z roku 2013 existuje v ČR přibližně 45 tisíc problémových uživatelů drog, tj. uživatelů stimulačních nebo opiátových drog, případně uživatelů aplikujících injekčně. Dvě třetiny z nich jsou uživatelé pervitinu (metamfetaminu) a jejich počet v posledních letech mírně vzrostl. Vzrůstající obliba a dostupnost pervitinu se staly velkým problémem mnoha evropských zemí a konfliktním tématem nejen např. se sousedním Bavorskem. Z pervitinu se stal mezinárodní fenomén a trh s touto látkou prochází zásadními proměnami.

„V naší zemi momentálně neexistuje výrobce efedrinu, jako tomu bylo v minulosti, a léky s pseudoefedrinem jsou přísněji kontrolovány. Je tedy zřejmé, že se k nám tyto prekurzory potřebné pro výrobu pervitinu dostávají ze zahraničí, a to především ze zemí s volnějším režimem kontroly těchto léků a dále také prostřednictvím černého trhu se samotným efedrinem z východní a jihovýchodní části Evropy,“ vysvětluje prof. Miovský. U léků s pseudoefedrinem jde například o Polsko, Slovensko či Maďarsko, odkud podle něj není větším problémem dovézt léky přes hranici do ČR.

Do centra pozornosti se opakovaně v posledních letech dostala výroba a distribuce pervitinu, která je v ČR v současné době z významné části v rukou vietnamsky hovořících skupin. Ukazuje se, že jde o mimořádně dobře organizované skupiny, vyrábějící metamfetamin téměř výhradně na export, a to zejména do Německa. Výroba a distribuce se soustřeďuje především v různých starých a opuštěných objektech na západě a severu Čech a okolo tržišť, kde je téměř nemožná běžná kontrola.

„Celá situace je velmi vážná a ukazuje, že nejde jen o česko - německý problém a nedostatky tuzemské legislativy. Řešení vyžaduje spolupráci mezi rezorty i kooperaci všech zemí, jichž se tento problém týká,” uvádí prof. Miovský. Pouze např. trh s léky obsahujícími pseudoefedrin není možně řešit jen mezi českou a německou stranou. V ideálním případě by se měly zapojit do přísnější regulace inkriminovaných léků i okolní země. „Jde o vyváženost a dobrou promyšlenost každého kroku a předjímání důsledků a snahu najít a zavést do praxe taková opatření, která budou mít kýžený dopad,” dodává prof. Miovský.

1. LF UK jako jediná v ČR nabízí studium adiktologie
Závislosti různého druhu postihují všechny věkové kategorie. V dnešní době je tedy více než kdykoliv předtím zapotřebí odborníků, kteří jsou schopni těmto lidem pomoci. Dosud jedinou vysokou školou v ČR, která dokáže takové specializované odborníky, tedy adiktology, v plné šíři vzdělávat, je 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Studenti zde mohou získat bakalářský, magisterský i doktorský stupeň vzdělání v oboru adiktologie. Na fakultě bylo toto studium poprvé otevřeno v akademickém roce 2005/2006 – v příštím roce tedy oslaví 10 let své existence.

„Být první kdo buduje nový obor je nesnadné a rizikové. 1. LF ovšem výzvy vždy vyhledávala a přijímala,“ řekl děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

Svou šíří a mezioborovou koncepcí je obor unikátní nejen v ČR, ale i v celé Evropě i zámoří. „Silnou stránkou českého modelu proti většině zahraničních je vyváženost teorie a klinické přípravy a homogenita studijního programu na všech třech zmíněných úrovních,“ uvádí prof. Miovský.

Adiktologie je interdisciplinární a transdisciplinární obor, který se zaměřuje na prevenci, léčbu a minimalizaci poruch a nemocí souvisejících s užíváním návykových látek a poruch vznikajících v souvislosti s různými formami závislostního chování. „Smyslem vzdělání adiktologa je poskytnout mezioborový pohled na návykové látky a jejich uživatele v celém spektru závislostí - od kouření, alkoholu, léků, přes pervitin, heroin až po nelátkové závislosti, jako je gambling, internet atd.“ vysvětluje prof. Miovský. Díky širokému mezioborovému záběru je adiktolog vybaven výhodně ke komunikaci s jednotlivými profesemi, které tu tradičně byly – jako jsou psychiatři, kliničtí psychologové, zdravotní sestry, nutriční terapeuti, ale i speciální psychologové či sociální pracovníci. Adiktolog zná základy každé z těchto profesí a umí pacienta provádět kontinuálně napříč celým léčebným procesem. „Smyslem jeho práce je propojovat a integrovat, nikoli nahrazovat či narušovat,“ říká profesor Miovský.

Podle prof. Miovského je pro vystudované adiktology v ČR velké pole působnosti. „Mnohé z aplikačních oblastí se teprve utvářejí a začínají otevírat např. v práci s kuřáky, dále ve velmi podceněné oblasti, jakou je alkohol. Stojíme také na prahu zrodu dětské a dorostové péče, ale také ještě většího segmentu, kterým je gerontoadiktologická péče,“ říká prof. Miovský. Uzavírá, že u nás sice existují velmi propracované programy pro injekční uživatele drog, ale těchto uživatelů je v porovnání s ostatními závislými nejméně a pro statisíce kuřáků, alkoholiků a dalších nemocných je nabídka výrazně chudší a v mnoha částech České republiky je dnes např. specializovaná ambulantní péče zcela nedostupná.

Nelékařská zdravotnická profese adiktologa je ukotvena v Zákoně o nelékařských zdravotnických povoláních (Zákon č. 96/2004 Sb.). Absolventi oboru Adiktologie se uplatňují například jako pracovníci preventivních a adiktologických služeb, a to zdravotnických i nezdravotnických, státních i nestátních. Nacházejí uplatnění v ambulantní i nemocniční péči o závislé pacienty. Mohou se také jako zaměstnanci veřejné správy zabývat prevencí a řešením problémů spojených s rizikovými formami lidského chování, dále například jako školní preventisté či poradci, apod. Začínají je využívat také další zařízení sociálních služeb a započala diskuse také o jejich uplatnění ve speciálním školství, vězeňské službě atd.

Několik souhrnných údajů:
V ČR je přibližně:

2,000.000 kuřáků
750.000 rizikových konzumentů alkoholu
400.000 uživatelů marihuany
45.000 problémových uživatelů drog, tedy uživatelů stimulačních nebo opiátových drog

                          - z toho
                                       34.000 uživatelů pervitinu
                                       11.000 uživatelů opiátů/opioidů (z toho 3500 závislých na heroinu)
celkem 43.000 injekčních uživatelů drog

Kraji s nejvyšším počtem problémových uživatelů drog jsou Praha a Ústecký kraj, dále také kraje Karlovarský a Liberecký.

Adolescenti:

60 % dospívajících jsou pravidelnými konzumenty alkoholu
30 % mladistvých začalo s pravidelným kouřením již v 11 letech

Adiktologie:

1. LF UK otevřela obor Adiktologie v akademickém roce 2005/2006
Studenti zde mohou získat bakalářský, magisterský i doktorský stupeň vzdělání v oboru adiktologie.
V ČR je v současné době registrováno 243 adiktologů.