V sobotu se na jednání ústředního výkonného výboru ČSSD tajně hlasovalo o tom, zda má být Bohuslav Sobotka celostátním lídrem a tedy kandidátem na premiéra. Podpořilo ho pouze 86 členů ÚVV ze 151 hlasujících. Co podle vás signalizuje fakt, že dostal tak málo hlasů? Přitom ještě na stranickém sjezdu byl zvolen předsedou 84 procenty hlasů. A měl by to podle vás raději vzdát, rezignovat?
Zase takový odborník na boj a stav boje frakcí uvnitř ČSSD nejsem. Ale skupina okolo Jiřího Dienstbiera, která podporuje v této době Bohuslava Sobotku, je sice hlasitá, nicméně se mi zdá, že není příliš velká. To, že Sobotka zvítězil v posledním hlasování, byť jen zhruba o těch dvacet hlasů, svědčí spíše o tom, že lidé v ČSSD se bojí, aby před volbami nebyly na veřejnosti prezentovány nějaké rozpory uvnitř strany, které v ní ale jsou už roku 2002 a které byly jen v jakémsi stínu nešťastného vládnutí bývalé koalice. Všichni se soustředili na to, co dělal pan Kalousek, případně Schwarzenberg a Petr Nečas a ČSSD byla brána jako opozice vůči této koalici. Sociální demokracie ale nebyla vnímána diferencovaně a nyní se ukazuje, že vnitřní rozpory v této straně nejsou sice tak velké jako v ODS, ale také existují.
To, že sociální demokraté přistoupili na krátký termín voleb, se proti nim může nakonec obrátit, a ČSSD může být najednou vnímána jako strana, v níž jsou až nepřátelsky znesvářené frakce, což je veřejností neočekávané. Lidé totiž očekávali, že s ČSSD nastoupí nějaký nový typ politiky a obava, že se strana začne chovat nejednotně nejen před volbami, ale i po nich, se zdá být velmi vážná. Kdyby pan Sobotka rezignoval na svoji funkci, tak by tyto obavy ještě posílil a jeho rezignace by tedy uškodila nejen jemu osobně, ale i celé ČSSD. A proto bylo i hlasování ÚVV takto těsné.
JUDr. Michal Hašek
Co by měl tedy teď Bohuslav Sobotka dělat, aby se v křesle šéfa ČSSD udržel?
To je dost jednoduché. Měl by se také nějakým způsobem domlouvat s Milošem Zemanem jako zástupce protizemanovské frakce. Když už je tu ta příležitost, že by ČSSD měla příznivce na prezidentském stolci, navíc zvoleného přímou volbou, jak si všichni sociální demokraté přáli, tak by měli využít situace a hledat nějaký kompromis. Zdá se ale, že jejich schopnosti politického uvažování daleko pokulhávají za Milošem Zemanem. V každém případě by se tedy v ČSSD měli domluvit na tom, že nejen před volbami, ale i po volbách nebudou s prezidentem válčit, to znamená, že na něj nebudou křičet, že je diktátor, nebudou podávat žaloby nebo chtít změnit Ústavu.
Jak silnou podporu má v tuto chvíli Miloš Zeman v ČSSD?
Podle hlasování ÚVV by se dalo říct, že má zhruba poloviční nebo čtyřicetiprocentní podporu. Miloš Zeman bude mít zřejmě menší podporu uvnitř ČSSD mezi členy, kterých je ovšem, jak víme, okolo nějakých pětadvaceti tisíc, než u voličů ČSSD. Proto je tato situace pro ČSSD tolik nebezpečná, protože si mohou dovolit na orgánech ČSSD přehlasovat příznivce Miloše Zemana, ale ve volbách je mohou „zradit“ jejich voliči. Těch zhruba pětadvacet tisíc straníků si musí uvědomit, že aby dosáhli třicetiprocentního úspěchu, musí přijít k volbám alespoň šedesát procent voličů, tedy zhruba pět milionů, a z nich je potřeba zmobilizovat zhruba milion a sedm set tisíc voličů ČSSD. A to nevím, zda je toto vedení ČSSD natolik schopné, aby to dokázalo, na rozdíl od Miloše Zemana, který více než dva miliony hlasů dostal v přímé volbě.
Do jaké míry je pravděpodobné, že bude chtít Miloš Zeman jmenovat Michala Haška premiérem?
Všimněte si, že Miloš Zeman v této souvislosti vždy hovořil v podmiňovacím způsobu. Neříká, že to udělá tak, ale že by se to mělo udělat a bylo by dobré atd. Karty jsou otevřené, a pokud by Bohuslav Sobotka fatálně prohrál ve volebním klání, což se na jihu Moravy může stát, vůbec bych se nedivil, kdyby se Miloš Zeman snažil získat nějaký větší vliv na sestavování vlády. Pokud nedosáhne Bohuslav Sobotka rozhodného vítězství, tak se mu bude také obtížně sestavovat koalice jako případnému premiérovi.
Ing. Miloš Zeman
Šéfka strany Suverenita Jana Bobošíková pracuje na vzniku politického uskupení, které by zastřešil Václav Klaus. Ten řekl, že situace je beznadějná a že svůj návrat do politiky zvažuje. Přidávají se někteří bývalí členové ODS, např. Boris Šťastný, Petr Štěpánek, bývalý primátor Plzně Zdeněk Prosek, bývalý primátor Kladna Milan Volf. Jak se díváte na tuto snahu seskupit příznivce Václava Klause do jedné partaje?
Nevím, jestli na to mají dost času, protože dva měsíce do voleb jsou příliš krátká doba, ale zase na druhou stranu ta krátká předvolební kampaň může vést k tomu, že pokud se najde lídr nějaké skupiny, který je charismatický a umí dobře mluvit a působit na emoce voličů, může se stát, že lidé budou volit iracionálně a na základě svých pocitů. V té rychlosti totiž mohou zapomenout i na různé hříchy těch různých osobností nové strany.
I kdyby se Václav Klaus rozhodl, že s nimi nepůjde do voleb, tak je to pro Suverenitu dobrá reklama, protože strana měla celkem slušný počet hlasů v posledních volbách. Takže by klidně mohla na tomto koketování s Václavem Klausem vydělat. Myslím si, že Václav Klaus nepovede nějakou novou stranu nebo nezasedne do parlamentních lavic v Poslanecké sněmovně. Musel by začínat třeba od funkce předsedy Poslanecké sněmovny.
Ing. Jana Bobošíková
Může to být pro něj ale i příprava na volby do Evropského parlamentu. Pak by spojení Václava Klause a Jany Bobošíkové mohlo být docela možné, protože jsou kritiky stávajících struktur a stávající politiky v Evropské unii. Mohou si tedy vyzkoušet, jak na jejich postoje reagují případní voliči a poté by mohl ve volbách do Evropského parlamentu Václav Klaus vystupovat jako čestný předseda politického seskupení, které by spolupracovalo třeba se Suverenitou.
Jak v této souvislosti hodnotíte ODS Martina Kuby a Miroslavy Němcové? Může případný vznik nové partaje kolem Václav Klause ODS „popravit“?
Asi ano, protože sice Václav Klaus ztrácel popularitu voličů ODS v několika posledních volbách, ale tito voliči jsou tak rozpolcení, že podle posledních průzkumů ani zřejmě nevědí, koho volit, a zdá se, že nepřijdou k volbám. A současné nešťastné a zbytkové vedení ODS navíc dělá všechno proto, aby se stalo nepopulárním. Jejich vystoupení na veřejnosti jsou nešťastná a mimo mísu, respektive mimo veřejný zájem. Volby tedy mohou ODS popravit, ale příčin je samozřejmě celá řada a může v tom hrát roli i Klausovo distancování se od současné ODS.
Václav Klaus vlastně doslova řekl: „Já si nedovedu představit, že bych mohl být v jedné straně s Markem Bendou, panem Pospíšilem, s panem Svobodou tady pražským, a bohužel, jak jsem jí měl vždycky dlouho rád, tak ani s paní Němcovou. Oni nenesou žádnou pozitivní nosnou myšlenku mířící kupředu.“ Znamená to pro pravicového voliče, který by byl ještě ochoten volit ODS, že dostali od Václava Klause „polibek smrti“?
To je pro ODS velmi nebezpečné prohlášení, a dokonce se dá říci i smrtící. I když to Václav Klaus říká elegantně, ne brutálně, jak někteří jiní. Přeci jen ale tuto stranu zakládal, takže má určitou vážnost u voličů, a možná větší, než jak si ti, kteří ODS dnes prezentují, myslí. Ti členové ODS, na které pan Klaus takto ukázal, jsou už v podstatě nevolitelní. Pan Pospíšil je sice dobrý rétor a řekněme, že by mohl v Plzni a jejím okolí udělat nějaké body, ale jeden člověk to nemůže zachránit.
A jaký mají vlastně důvod voliči ODS, aby za současné situace ve straně a na politické scéně, tuto partaj nadále volili?
Antikomunismus, nic jiného. Proto taky začínají, zejména paní Němcová, přitápět pod kotlem. Budou zdůrazňovat obavu, že vznikne takzvaná levicová vláda, druhý Únor 1948. Ačkoliv je to úplný nesmysl, tak to stále používají a zřejmě budou v ODS dále přidávat a vyhledávat nová témata. Dnes a denně čteme, že ač jsme členy EU a NATO, stojíme na prahu komunistického státního převratu. Miniaturní část obyvatelstva tím možná mohou získat, ale pro každého rozumně přemýšlejícího člověka je to taková blbost, že ho to bude spíše odrazovat od kampaně ODS.
Psali jsme:
autor: Petr Kupka
