Zbyněk Fiala: Šumavský podvod

9. 1. 2013 20:49

Přední bavorští ochránci přírody přijeli do Prahy varovat před důsledky navrhovaných změn v Národním parku Šumava, které by umožnily na dvou třetinách plochy parku těžit dřevo, privatizaci a developerské projekty. Jsme šokováni, že má být dosavadní nadějný vývoj zvrácen, prohlásil profesor Hubert Weiger, předseda Německého svazu ochrany přírody (Bund Naturschutz) na tiskové konferenci s Hnutím Duha. Ohrozilo by to vzácné druhy, kterým by se zmenšila plocha s vhodnými podmínkami. A byla by to chyba i z ekonomického hlediska, jak ukazují vzkvétající bavorské obce, které žijí ze zájmu turistů o Národní park Bavorský les.

Zbyněk Fiala: Šumavský podvod
Foto: Hans Štembera
Popisek: Národní park Šumava

Národní park Šumava začíná být odstrašujícím příkladem, který ve specifických podmínkách ukazuje, co se v naší zemi děje. Potom, co soudy odmítly nezákonné zásahy národního parku v bezzásahových zónách, místo nápravy má být změněn zákon. To vyděsilo i mezinárodní agenturu pro ochranu přírody IUCN, která v minulých týdnech dopisem varovala šumavské vedení, že při navrhované péči už jejich národní park nebude mezinárodně uznáván.

Nyní přijela do Prahy také skupina představitelů Národního parku Bavorský les, aby české straně připomněla, že se přece opakovaně dohodli o společném postupu. Obsahují to dvě memoranda mezi Bavorskem a ČR. První z roku 1999 charakterizuje záměr uchovat tuto přírodu jako velký společný národní park. Druhé z roku 2005 pak obsahuje závazek, že do roku 2010 bude 30 procent Šumavy bezzásahových. Místo toho se začaly bezzásahové zóny zmenšovat. Když však chtěl před časem bavorský ministr životního prostředí o tomto tématu jednat se svým českým kolegou Tomášem Chalupou, byl odmítnut, že ministr nemá čas.

„Jsme šokováni, že má být tento nadějný vývoj zvrácen,“ řekl na tiskové konferenci v Praze profesor Hubert Weiger, předseda Německého svazu ochrany přírody. Obává se především návrhu novely zákona o Národním parku Šumava, který zatím doutná někde v šupleti, protože byl stažen jako legislativní paskvil i z jednání vlády, ale jasně naznačuje záměry iniciátorů. „Navrhovaný zákon je obrovský krok zpět, nebyl by v souladu s mezinárodními kritérii,“ varuje profesor Weiger. „Umožnil by lesnické zásahy v první zóně. Na dvou třetinách plochy by se mohlo opět těžit dřevo, otevřel by cestu jak privatizaci státního majetku, tak developerským projektům v dosud chráněných územích.“ Používat označení „národní park“ by bylo za takových okolností podvodem.

Bavorští ochránci přírody dokonce vyzývají Evropskou komisi, aby se zabývala těmito procesy, neboť mají důsledky pro všechny národy Evropy. Šumava je součástí evropské ochrany přírody. Není možné, aby se pod pláštíkem boje proti kůrovci park zneužíval jako zdroj dřeva, zlobí se profesor. V této souvislosti oceňuje nevládní organizace, které se tomu snaží zabránit, a taky to, že je v tom poprvé podpořily i české soudy.

Prožili to také

Němečtí odborníci sice přijeli do Prahy rozčílení, ale smyslem jejich návštěvy bylo ukázat doklady, že udržování národních parků má smysl. „Tohle všechno jsme prožili také,“ říká bývalý ředitel parku Hans Bibelriether, který je zároveň jeho živou kronikou, protože jej zakládal roku 1970. „Také v Bavorském lese dřevařské firmy i komunální politici dlouho bojovali proti národnímu parku, ale nyní za ním stojí, mluví o svém národním parku a vědí, co jim přinesl.“

Také bavorské obce se na začátku chovaly podobně, jako to dnes ukazují obce na Šumavě. Bály se omezení svého hospodářského rozvoje a ztráty pracovních míst. Jenže o ty je v hospodářském lese připravují stroje. Velké harvestory při plošné těžbě moc lidí nepotřebují. Ve skutečnosti se tak díky existenci národního parku zachovalo více pracovních míst, než kdyby pokračovalo hospodaření s dřevem, konstatuje bývalý ředitel.

Samozřejmě, jsou to jiná pracovní místa. Narůstá turismus vyhledávající původní přírodu. Divočina, která byla ještě před 20 lety vnímána negativně, je dnes in, stala se naopak lákadlem. Národní park se stal jedinečným a vysoce atraktivním symbolem regionu, má zásadní hodnotu pro jeho turistickou hodnotu. V obcích u národního parku stoupají počty turistických noclehů, zatímco tam, kde v horách burácí těžká mechanizace, počty návštěvníků klesají nebo zůstávají na nízké úrovni.

To je důvod, proč má bavorský národní park podporu jak okolních obcí, tak většiny bavorského obyvatelstva.

Něco podobného prožívají i v Rakousku, kde se v šesti rakouských národních parcích prokázalo, že patří mezi nejhodnotnější hodnotové ukazatele turistiky v regionu. Rakouský svaz ochrany životního prostředí má projekt, který spolková vláda ve Vídni podporuje. Jde o to, jak ukotvit nejen jedinečnost národních parků, ale i jejich hospodářský význam pro okolí, informuje Hans Bibelreither, který má za sebou také rozsáhlou mezinárodní kariéru včetně postu místopředsedy IUCN.

Je přesvědčen, že původní příroda bude pro městského člověka stále atraktivnější. Také pro starší lidi, zvláště když jde o místa, která jsou jako Šumava dobře dosažitelná a zajímavá po celý rok. Ale musí se jim nabídnout víc příležitostí, jak nahlédnout i do hloubi národního parku.

Mrtvý les je živý

Příroda je při obnově lesa účinnější než umělé osazování, ale potřebuje čas. Fascinující výsledky nabízí dvacetiletý monitoring rostlinných a živočišných druhů z oblasti, které byly původně plošně postiženy kůrovcem a šířily obavu, že se změní v ekologickou poušť. Pravý opak je pravda, upozorňuje expert Marco Heurich, který má tento monitoring v Národním parku Bavorský les na starosti.

Může porovnávat vývoj v původní části národního parku z roku 1970 a v té rozšířené z roku 1997. V původní části už je přírodní obnovy lesa dosaženo, v té druhé postupně probíhá.

Na začátku kůrovec plošně zničil 6 tisíc hektarů smrkového lesa a staří lesníci doporučovali tyto plochy znovu osadit. Stejný byl i politický požadavek, ale nakonec se podařilo lesníky, veřejnost i politiky přesvědčit a byl dán prostor přirozenému zmlazování. Ukázalo se, že je to nejen levnější, ale i mnohem účinnější než zásah lidskou rukou. Někde jsou na jednom hektaru až 4 tisíce smrčků vyšších než 20 cm, to je dvakrát tolik, než se vysazuje uměle. Vzniká tak odrostlý, dobře strukturovaný les, v jehož smíšeném porostu jsou i jeřáby.

V roce 2011 bylo jen minimálně oblastí jižně od vrcholu Roklanu, kde nebylo zmlazení. Tvořily pouhých půl procenta plochy. Zmlazení je tak přirozeným následníkem postupu kůrovcové kalamity.

Přirozené zmlazení Bavorského lesa už proběhlo na 12,5 tisících hektarů. Na hektarové ploše najdeme přes 2 tisíce stromků převyšujících jeden metr. Ve vzrostlém lese je průměrně na hektar 650 stromů, takže hustota zmlazení je více než dostačující.

Ale i mrtvý les je živý, zjišťuje monitoring. Mnoho lesních organismů uvítá otevření korunové střechy a vrací se tam i druhy, které jsme předtím znali jen z pralesa, informuje Marco Heurich. Překvapivé je zjištění, že tetřev, který žije na obou stranách hranice, nachází vhodné lokality i na plochách po kůrovci a daří se mu tam. To by však skončilo, kdyby se na české straně rozjela plošná těžba. Jeho životní plocha by se dále zmenšila a nejspíš by byl ohrožen vyhynutím. Samotné Bavorsko by ho nemohlo zachovat.

Profesor Weiger myšlenku rozvádí:

„Je to propojená příroda, tetřev je dobrý indikátor. Kdyby se jeho životní prostor zmenšil, byl by i na bavorské straně kriticky ohrožen.

Kůrovec se používá jako zástěrka, protože když budu kácet velké plochy, mohu použít velké stroje. Jenže právě tyto stroje ohrožují pracovní místa nejvíc, proto národní park představuje ochranu pracovních míst.

Park potřebuje třeba průvodce, kteří zprostředkují vstup do přírody. Lidé milují divočinu, ale neporadí si v ní, nevědí, jak do ní vstoupit. To mohou udělat přeškolení lesáci. V regionu může vzniknout i významné vědecké pracoviště. Zvýší to kvalitu cestovního ruchu, bude náročnější.

Národní parky jsou tou nejlepší investicí, kterou může stát učinit v periferních oblastech. Nestanou se regionem tranzitu, ale tvůrcem hodnot.“

Když mluví fakta

Bavoři tedy zjišťují, že mrtvé dřevo je pozitivní pro nárůst počtu druhů, které uvítají otevření korunového zápoje. Smrky se dobře zmlazují a prosperují tam i ty druhy rostlin a živočichů, které na smrku závisí. Nevznikla ekologická poušť, ale vznikl nesmírně rozmanitý les.

Stejnou zkušenost potvrdil z české strany i Jakub Hruška, předseda stínové vědecké rady Národního parku Šumava. Stínové – její členové odešli potom, co nedokázali zabránit kácení a záměrům nové zonace, která dále zmenšuje bezzásahové území. „Kůrovcová gradace je jen jednou fází smrkového lesa, les se rychle obnovuje,“ říká trochu učeně. „Bavoři mají delší časovou řadu, protože do Česka vstoupil kůrovec až později.“ To vysvětluje i rozdíl v náladách na obou stranách hranic.

Jakub Hruška dokládá, že na jedné z mála bezzásahových ploch, na Modravské slati bylo roku 2009 na hektar 1650 semenáčků vyšších než 50 centimetrů. Na dalších územích, které ponechány bezzásahově, je 4 až 5 tisíc semenáčků na hektar. Obavy, že tam nikdy žádný les nebude, byly plané.

Jaromír Bláha z Hnutí Duha shrnul vývoj kolem chystané právní úpravy na Šumavě. Postup národního parku byl v rozporu se zákony, proto chtějí ministři změnit zákon, který by to legalizoval jak těžbu, tak stavební projekty, které tam dosud nebyly přípustné. Je tam právní klička, vyjadřuje ji obrat „rozvoj obcí a přírody“ – to je neuvěřitelný postup v národním parku, co nikde v Evropě není možné. Zároveň tam chybí paragraf, který by jakékoliv stavební aktivity reguloval – že nesmí poškozovat životní prostřední národního parku.

A dá se s tím vůbec něco dělat?

„Můžeme se obracet jen na veřejnost,“ konstatuje profesor Weiger. „Bez svobodného tisku nemáme šanci. Bez toho by to nešlo ani v Německu.“

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vasevec.cz

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

ASZ ČR: Sedlák není škůdcem krajiny, ale jejím tvůrcem

20:18 ASZ ČR: Sedlák není škůdcem krajiny, ale jejím tvůrcem

Předsednictvo Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) se důrazně ohrazuje vůči současné mediální…