Zdeněk Koudelka: Ústava je nad novinářskými komentáři

11.12.2012 9:12

Václav Žák v textu „Je britská královna šedivá myš?“ uvádí tvrzení, o jejichž pravdivosti si může udělat závěr každý.

Zdeněk Koudelka: Ústava je nad novinářskými komentáři
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ústavní soud

V právu vycházím z toho, že platí to, co ústavodárce napsal. Nevěřím na duchy, ani duchy ústav, a odmítám se klanět materiálnímu jádru ústavy. Jestliže si nacisté dosadili za materiální jádro ústavy nacistické právní přesvědčení a vůli vůdce, tož lze za toto jádro dosadit vše. Bude-li někdo demokrat, bude to demokratické, bude-li chtít někdo vládnout s Marťany, bude to marťanské. Právo však má být o jistotě pravidel. Proto odmítám užívání bezbřehých pojmů jako zdrojů pro odůvodnění čehokoli.

Žák tvrdí, že prezident je v parlamentní republice neodpovědný. Jsem právník a zajímá mne právní odpovědnost. Ústava České republiky říká: Prezidenta může být obžalován pro velezradu a zbaven funkce Ústavním soudem. Ústava Polska říká: Prezident může být obžalován Národním shromážděním pro porušení ústavy a zákonů či spáchání trestného činu. Soudí jej Státní soud. Ústava Slovenská říká: Prezidenta může na základě žaloby Národní rady sesadit Ústavní soud pro vlastizradu či jiné porušení ústavy nebo na základě návrhu Národní rady odvolat lid v referendu. Ústava Rakouská říká: Spolkové shromáždění může podat žalobu na prezidenta Ústavnímu spolkovému soudu. Trestem je ztráta úřadu, je možné vyslovit i ztrátu politických práv. Rovněž může být na návrh Spolkového shromáždění odvolán lidem. Německá ústava říká: Spolkový sněm či Spolková rada mohou obžalovat prezidenta u Spolkového ústavního soudu za úmyslné porušení ústavy, trestem je ztráta úřadu. Řecká ústava říká: Parlament může obžalovat prezidenta za velezradu a úmyslné porušení ústavy před zvláštním soudem složeným ze soudců Nejvyššího soudu a členů Státní rady.

Parlamentní republika se odlišuje od monarchie tím, že v monarchii je panovník neodpovědný. V parlamentní republice má prezident právní odpovědnost.

Obvykle je žalován parlamentem a někdy jím také souzen, většinou je souzen zvláštním soudem. Výsadou prezidenta v parlamentní republice bývá, že jej může obžalovat jen určitý orgán (parlament nebo jeho komora), soudí jej zvláštní soud a jen za určité delikty, které jsou však někdy vágně formulovány.

Například při žalobě na amerického prezidenta Andrewa Johnsona 1868 mu Sněmovna reprezentantů vyčítala „averzi proti Kongresu“. Spíše politické důvody byly užity i při dvou neúspěšných pokusech odvolat rumunského prezidenta Traiana Basesca 2007 a 2012.

Z ústav plyne právní odpovědnost prezidenta, která nezáleží na způsobu jeho volby. Protože má náš prezident právní odpovědnost, včetně volně určené odpovědnosti za jednání proti demokratickému řádu, musí mít i možnost posoudit, zda určitý úkon, který má učinit, je v souladu s ústavou a zájmem státu a odpovídá jeho slibu, že bude svůj úřad vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Tak jednají i jiní prezidenti v parlamentních republikách.

Slovenský prezident Michal Kováč odmítl jmenovat Ivana Lexu na návrh premiéra Vladimíra Mečiara ministrem pro správu a privatizaci národního majetku v listopadu 1993. Podle vzpomínek vedoucího prezidentské kanceláře, kterému prezident tlumočil obsah hovoru, premiér prezidenta „důrazně požádal, aby jmenoval Lexu ministrem privatizace. Hnutí za demokratické Slovensko prý má finanční problémy, budou předčasné volby a je třeba shánět peníze. Když Lexa jako ministr privatizace splní svou úlohu, premiér jej, jak řekl, kopne do zadku.“ Prezident nejmenování zdůvodnil: „Pán Lexa nesplňa predpoklady na vykonávanie tejto funkcie a nemá ani moju osobnú dôveru“. I v kancléřském systému německém odmítl spolkový prezident Theodor Heuss v roce 1953 návrh kancléře Konrada Adenauera jmenovat ministrem spravedlnosti Thomase Dehlera pro jeho podporu trestu smrti. V Rakousku prezident Thomas Klestil odmítl roku 2000 jmenovat dva ministry za krajně pravicovou stranu Svobodní, navrhované kancléřem Wolfgangem Schüsselem z Rakouské lidové strany v jeho první koaliční vládě. To se však stalo formou předběžných konzultací, kdy Schüssel, vědom si problematičnosti koaličního partnera, na něhož reagovala Evropská unie diplomatickým bojkotem, si předem chtěl zajistit personální shodu s prezidentem na členech vlády. Rakouská právní teorie uznává, že prezident není povinen učinit to, co je mu navrhováno, včetně návrhu kancléře na jmenování člena vlády.

Význam textu Václava Žáka je v jeho odporu k prezidentskému kandidátu Miloši Zemanovi. Vážím si Miloše Zemana, je to dobrý politik a vhodný kandidát. Toto jsou dva názory na Miloše Zemana a jsem rád, že stejně jako ve většině evropských republik budou i u nás moci rozhodovat o volbě prezidenta občané.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Celní správa: Aktivní zálohy zaplní českobudějovické náměstí

18:38 Celní správa: Aktivní zálohy zaplní českobudějovické náměstí

Slavnostní nástup pěší roty Aktivních záloh Krajského vojenského velitelství Č. Budějovice a jednote…