Zkušený novinář odkrývá, co vám prý o krizi na Ukrajině nikdo neřekl

08.03.2014 16:30

TÝDEN V MÉDIÍCH V uplynulých dnech postrádal mediální odborník Petr Žantovský v souvislosti s událostmi na Ukrajině úvahy o tom, jak budou obyvatelé Evropské unie přijímat to, že budou sanovat ukrajinské ekonomické problémy. O protiruské hysterii ze strany vůdčí země Evropské unie svědčí podle něj i taková kuriozita, že půjčka nožů Rusovi může být považována za ohrožení německých národních zájmů.

Zkušený novinář odkrývá, co vám prý o krizi na Ukrajině nikdo neřekl
Foto: archiv red, tan
Popisek: Masové protesty na Ukrajině

Úvod pravidelného ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích věnuje Petr Žantovský událostem na Ukrajině. „Kromě válečných aspektů a toho, co se kolem toho děje v politické rovině, je mnohem zajímavější, co se kolem toho říká v médiích. Vidíme několik trendů. Jeden trend je mezinárodně-politický. Došlo k tomu, co odmítal prezident Janukovyč na konci loňského roku, a co bylo pravou příčinou dalšího sledu událostí, to jest akceptování přístupových dohod k Evropské unii,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Netuší, proč na ně Evropská unie tak tlačila, a míní, že ti lidé v EU, kteří kvůli tomu konflikt vyhrotili, nejsou schopni dohlédnout důsledků, které toto konání bude mít na ostatní fenomény uvnitř Evropské unie. „Vždyť Ukrajina není v dobrém ekonomickém stavu, což však není důsledek prosincového převratu, ale dlouhodobý ekonomický stav, který byl vždy vyvažován, ať už za bolševika nebo po pádu Sovětského svazu, nějakým ekonomickým lavírováním, zejména vůči Moskvě,“ upozorňuje mediální odborník.

Nikdo lidem nic nevysvětlí, ale na Ukrajinu platit budou

V této situaci má dojít k tomu, že Ukrajina nebo její západní část bude vtělena víceméně násilím do Evropské unie. „A co se stane? Evropská unie spolu s Ukrajinou absorbuje i ty její ekonomické problémy. Už to vidíme, jak potentáti z Bruselu slibují miliardy eur na sanaci ekonomických potíží Ukrajiny. Kde se ty miliardy vezmou? Z daní ostatních členských zemí Evropské unie, tedy třeba i Řecka, Portugalska, Španělska, i z jejich příspěvků, které jsou povinny odevzdávat do centra Evropské unie,“ poukazuje Petr Žantovský.

Tím vznikne nejen ekonomický, ale především psychologický problém. „Tím se ale nikdo nezabývá. Co si o tom tak asi pomyslí obyvatelé těch zemí, kteří teď budou sanovat úplně uměle, dokonce aniž by jim to kdo vysvětlil, proč je teď absolutně nezbytné připojit Ukrajinu k Evropské unii, ukrajinské ekonomické problémy? Češi, Slováci, Francouzi a další. To se nebude lidem líbit. Tím vznikne ještě větší průrva mezi vedením Evropské unie v Bruselu a běžným obyvatelem členské země,“ konstatuje mediální odborník.

Sajuz byl pro nás vždy synonymem pro násilnický režim

K této nedůvěře ještě více přispějí kroky, které lidem v Evropské unii nikdo nevysvětluje. „Podle mě tím Evropská unie páchá před našima očima pomalou, ale jistou sebevraždu. Nejen ekonomicky, ale právě i psychologicky. Prohraje celý tenhle boj, o němž si teď myslí, že ho vyhrává. A to jen proto, že přinutila Ukrajinu, aby si klekla na kolena a poprosila o vstup do bruselské unie,“ myslí si Petr Žantovský a zmiňuje, co ho v té souvislosti zaujalo při jedné televizní reportáži.

„Z úst jedné proruské demonstrantky někde v Doněcku nebo Charkově, kde protestovala proti Kyjevu, jsem zaslechl výraz, který Rusové používají pro Evropskou unii. Nám pamětníkům časů Sovětského svazu bude připadat hodně povědomý. Použila totiž výraz 'evrosajuz'. Slovo sajuz pro nás vždy znamenalo synonymum pro násilnický režim, který nám vnucuje svoji vůli bez ohledu na to, co chceme my. Takže tahle kratičká lingvistická zkratka vyjadřuje do značné míry to, co dnes v Bruselu panuje. Je to v podstatě evrosajuz,“ míní mediální odborník.

Věcná diskuse o tom, kdo stál za snajpry, se zatím nekoná

Kromě toho, že se nikdo nezabývá psychologickým dopadem toho, že ekonomické problémy Ukrajiny budou ze svých daní sanovat lidé ze všech zemí EU, se podivuje i nad tím, že se v médiích nevede hluboká a věcná diskuse o tom, kdo poslal snajpry na Náměstí nezávislosti. „Kdo skutečně poslal několik profesionálů, aby odprásklo sedmdesát lidí jak na popravišti, jak na střelnici? To byly profesionální popravy vedené velmi vycvičenou rukou nějakých snajprů, a ti lidé se tam neobjevili náhodou,“ nepochybuje Petr Žantovský.

Nebyli to běžní pochůzkoví policisté s pendrekem a v helmě, kteří chodili bojovat s demonstranty. „Tohle byli profíci. A ty profíky tam někdo poslal. Janukovyč popírá, že by to učinil, nikdo jiný se k tomu nehlásí, ale někdo to udělat musel. Ti snajpři tam nešli z vlastní vůle. Ten, kdo tam snajpry poslal a akceleroval celý ten problém, tím sledoval nějaký zájem. A mě zajímá, jak je možné, že se o tom diskuse nevede. Protože až budeme vědět ten zájem, tak budeme mít klíč k pochopení toho problému,“ domnívá se mediální odborník.

  • Více zpráv a odborných názorů k dění na Ukrajině ČTĚTE ZDE

Snahy malých českých politiků působit velkým státnickým dojmem

Je přesvědčen, že Janukovyč to nebyl, nejen proto, že to tvrdí, ale proto, že by se ukázalo, že je úplně hloupý. „Protože ten, kdo by tam snajpry poslal v domnění, že pomůže režimu Janukovyče, by musel být úplný idiot, protože bylo zjevné, že jakmile budou první oběti, tak režim padne. Nevíme, kdo je tam poslal, co tím sledoval a proč to udělal. Až to budeme vědět, budeme tomu ukrajinskému problému možná rozumět. Novináři jsou na světě od toho, aby se aspoň ptali, když už neumějí odpovídat. Ale oni se ani neptají,“ kritizuje Petr Žantovský.

Naopak v tomto týdnu ho dvakrát rozesmála česká politika, a to tím, jak se snaží populisticky působit na veřejnost. „Poprvé to bylo debatou o prohibici, která by platila pro Poslaneckou sněmovnu během jednání. A podruhé to bylo, když se řešily problémy, které se týkají sociálních demokratů, tedy souběhy platů poslanců a hejtmanů. Obojí jsou zcela zástupná, hloupá a zdravé lidské myšlení podceňující témata. Snahy malých českých politiků působit velkým státnickým dojmem. Marné snahy, podotýkám a podtrhuji,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ve svých sněmovních kancelářích se mohou poslanci nalévat, co hrdlo ráčí

Podle něj prohibice pro Poslaneckou sněmovnu vůbec nic neřeší. „Nikdo nebrání pánům poslancům, aby si nenosili hektolitry jakéhokoli alkoholu v tašce přes vrátnici, otevírali si ty hektolitry ve svých kuloárech, ve svých kancelářích a tam se nalévali, co bude hrdlo ráčit. To je čistě vnějšková, velmi populistická, hloupá snaha zapůsobit na veřejnost jako, že my jsme ti dobří, my tu teď konečně začneme pracovat, zatímco doteď se tu jenom chlastalo, když to řeknu takhle lidově, a teď se konečně díky nám zase začne pracovat,“ poznamenává mediální odborník.

Líbilo se mu proto, jak to hodnotil předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. „Říkal, že jestli má poslanecký klub hnutí ANO nějaké problémy s alkoholismem, tak ať si ho řeší na svém klubu a netahá to do projednávání sněmovny, protože tam to nepatří, tam mají důležitější věci na práci. Touhle větou, která nebyla úplně doslova, byla to parafráze, ale znamenalo to tohle, si mě pan Sklenák získal. Jak často říkám, že pro novináře je vždy lepší jednoduše bojovat, než složitě pracovat, tak tohle je něco podobného,“ míní Petr Žantovský.

V debatě o souběhu platů jde jen o to pomstít se Haškovi a Zimolovi

Za stejnou hloupost považuje i debatu o souběhu platů hejtmana a poslance. „Nejenže víme, že to je produkt vnitřního sporu v sociální demokracii a že jde o to pomstít se pánům Haškům a Zimolům. Ale každý, kdo trošku vidí do souvislostí, dobře ví, že pro hejtmana není jeho klíčovým zdrojem příjmů ten plat, ale spousta vedlejších výhod, které mu plynou z té funkce. Jde o členství v různých radách, o účasti v různých soutěžích a o další výhody. To mluvím jen o férových prostředcích, vůbec ne o tom, že může probíhat nějaké korupční jednání, tak daleko nezacházím,“ podotýká mediální odborník pro ParlamentníListy.cz.

„Hrát si alibisticky a směšně populisticky na to, že teď budeme férově od sebe oddělovat hejtmana a poslance, a ten dotyčný se bude vzdávat jednoho či druhého platu ve prospěch například Fondu ohrožených dětí nebo čehokoli, tím jednak krajská ani státní kasa moc neušetří, ale hlavně to je zase jen hra na voliče. Je to jenom oblbování voličů a udivuje mě, že o tom takhle novináři nepíšou nebo v těchto souvislostech nemluví. Protože o to jde, toto je jádro věci,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Chudák sportovec půjčkou nožů ohrozil německé národní zájmy

Na závěr si nechal příběh německého bobisty Manuela Machaty, jenž podle tamní federace ohrozil německé národní zájmy tím, že půjčil své sportovní vybavení pro olympiádu v Soči ruskému závodníkovi, jenž získal dvě zlaté medaile, zatímco němečtí bobisté vyšli po půlstoletí naprázdno. „Tak jsem se nad formulací ´ohrozil národní zájmy´ docela pozastavil na rozdíl od našich novinářů, kteří to jen tak konstatovali. Přemítám nejen nad tím, čím mohl chudák sportovec ohrozit německé národní zájmy, když půjčil své nože ruskému sportovci,“ přiznává Petr Žantovský.

Nepochybuje o tom, že se Němců dotklo, že Rusové vyhráli a oni neuspěli. „Ale to asi nebylo díky nožům Machaty. To bylo prostě proto, že byli v daném okamžiku lepší. Ale hodili to na krk tomu chudákovi, který se zachoval jako sportovec. To se zřejmě ve sportu nenosí, aby se sportovci chovali sportovně. To je jedna poloha úvahy. Druhá poloha je, jak by to asi vypadalo, kdyby pan Machata půjčil své nože třeba jamajskému týmu,“ spekuluje mediální odborník o exotických bobistech, o jejichž předchůdcích vznikl film Kokosy na sněhu.

Hnědý duch minulosti, v níž se také řečnilo o německých národních zájmech

Klade si otázku, zda by bobista také ohrozil německé národní zájmy, kdyby půjčil své nože Jamajčanům. „No asi ne, i kdyby Jamajčané vyhráli. Takže jde zase jen o ty Rusy a o aktuální politickou hru a mediálně-politický trylek. Opět je s podivem, že se nad tím nepozastavujeme. A třetí poloha úvahy je asi nejzásadnější. Jak to, že vůdčí země Evropské unie, Německo, které určuje unijní směřování a mluví o tom, jak v té Unii národy pěkně splývají a mají společné evropské zájmy, najednou vytahuje německé národní zájmy?“ diví se Petr Žantovský.

„Jako kdyby na mě sáhl hnědý duch minulosti. O německých národních zájmech jsme slyšeli z úst jiných propagandistů před sedmdesáti lety a najednou to slyšíme od německých sportovních bafuňářů. Tak máme v Evropské unii národní zájmy, nebo evropské zájmy? Až doteď nám všichni říkali, že evropské zájmy. Teď nám Němci říkají, že národní zájmy. Jestli to náhodou není tak, že Němci tomu rozumí tak, že evropský zájem rovná se německý národní zájem. A to bych nechal jako otevřenou otázku,“ konstatuje na závěr pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jiří Hroník

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

14:01 Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

Nejsou banány a jejich cena roste. V plzeňském supermarketu došla leckterým Čechům slova, případně v…