Ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích začíná Petr Žantovský tvrzením, že během něj česká média opět předvedla, v jak truchlivém stavu se nacházejí. „Nejvýmluvnější obrázek stavu médií a obecně společnosti, kterou zobrazují a jíž jsou zmenšenou a jen mírně deformovanou karikaturou, poskytuje už sám výběr témat, který jen málokdy bývá nahodilý,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Poukazuje na to, že výběr témat je zpravidla výsledkem záměrné snahy vnutit veřejnosti určitá témata, vytvořit o jistých skutečnostech obecné povědomí, že se jedná o události, které by se neměly přehlédnout, protože jsou pro svět kolem nás příznačné a dějinotvorné. „Tomu se v mediální teorii říká nastolování agendy, agenda-setting. Je to zároveň jedna z nejčastěji uźívaných a obyčejně také ve výsledku nejúspěšnějších, neboť nejefektivnějších manipulačních technik,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Sofistikované manipulace i atraktivní zprávy, které se píší samy
Na praxi agenda-setting je podle něj zajímavé zkoumat, kdo, proč a s jakým cílem právě nyní a právě tuto agendu nastoluje a co tím hodlá získat. „Někdy je to zřetelné na první pohled, jindy více skryté. Když je manipulace sofistikovanější, dá se předpokládat, že skutečný smysl a cíl jejího využití je vážnější, dlouhodobější a důmyslnější,“ upozorňuje mediální odborník.
Psali jsme:
Někdy je naopak některá agenda nastolována bez jakéhokoli skrytého smyslu a je výslednicí jiných, obvykle primitivnějších a prvoplánovějších motivací a důvodů. „Nejčastěji se jedná o triviální snahu novináře přinést tzv. atraktivní zprávu, která zvýší náklad či sledovanost daného média, nebo prostě její vytváření nevyžaduje žádnou větší práci, atrakce se takříkajíc píše sama,“ konstatuje Petr Žantovský.
Lidovci umožnili Zaorálkovi s Dienstbierem čestný ústup
A v uplynulém týdnu našel příklady všech zmiňovaných možností. „Na první pohled zřejmá a průhledná je situace kolem ne-přijetí návrhu na zrušení lustračního zákona. Lidovci vystoupili s tím, že pokud návrh projde ve sněmovně do druhého čtení, odejdou z vládní koalice. To je evidentně zastírací manévr, který má několik cílů,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Tím prvním bylo posílit politickou důležitost nejmenší koaliční strany. „Druhým cílem pak bylo dát skrze lidovecké veto snadnou příležitost socialistům Zaorálkovi a Dienstbierovi, kteří se proti lustracím stavěli nejhlasitěji, aby snadno zdůvodnili, proč na svém postoji nesetrvávají zásadověji. A za třetí to vneslo samo téma zrušení lustračního zákona do veřejného diskursu. Příští debata na toto téma už se nebude ptát, zda lustrace zrušit, nýbrž kdy. Jak se říká, mediální vlk se nažral a politická koza zůstala celá,“ poznamenává Petr Žantovský.
Média se pustila do zlých Švýcarů za výsledek referenda
Médiím tak byla předhozena tučná agenda, lustrace zabíraly řadu dní velký kus mediálního prostoru a pak se s poukazem na nutnou státotvornost téma odložilo zdánlivě ad acta. „Avšak nemylme se, téma nebylo pohřbeno, jen na kratičký čas hibernováno se správným předpokladem, že média v mezičase na téma lustrací řeknou vše, co dokážou. A až vystřílejí všechen prach, přijdou politici s velmi rychlým a víceméně žádný odpor nevzbuzujícím zrušením onoho zákona,“ myslí si mediální odborník.
Podstatně zašifrovanější, ale o to zajímavější, pak byla hysterie kolem švýcarského referenda o přistěhovalectví. „To je typická ukázka užití nejen agenda-settingu, ale i řady dalších manipulačních technik. Co znělo v médiích? Nejčastější refrén pěl o tom, jak ti oškliví Helvéťané diskriminují zbytek lidstva tím, že omezují podmínky pro imigraci a trvalý pobyt cizinců. Téměř všechna mediální hodnocení dávala Švýcarům červenou kartu za to, že se v referendu těsně přes polovinu hlasujících vyjádřilo proti liberalizaci dosud platných imigračních pravidel,“ připomíná Petr Žantovský.
Šéf české diplomacie nebyl ani za mák diplomatický
A v tom právě je ten drobný, ale jen zdánlivě nepodstatný lexikální a sémantický posun. „Jak upozornil v České televizi bývalý český diplomat žijící a působící právě ve Švýcarsku, vtip je v tom, že rerendum nebylo o zavedení nějakých nových restrikcí, nýbrž o zachování těch stávajících, již dlouhá léta platných. Tedy nejde ani o žádné nové ohrožení práv Evropanů toužících pobývat ve Švýcarsku, jak se nás média, papouškující hysterické bruselské úředníky, poukoušela přesvědčit.“ zdůrazňuje Petr Žantovský.
Za nejhumornější příspěvek na dané téma považuje výrok ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který se vyjádřil v tom smyslu, že se Švýcaři musí připravit na to, že jejich čin nezůstane pro ně bez následků. „Nevím, jak přesně si hlava naší diplomacie takovou odvetu představuje, ale je evidentní, že jeho vyjádření nebylo ani za mák diplomatické. Vypadalo jako úplně normální vyhrožování. Trochu mi to připomnělo staré časy, kdy zakrnělí velikáni typu nedávno zesnulého Vasila Biľaka hrozili z českých obrazovek ošklivým západním imperialistům, že sklidí spravedlivý hněv našeho lidu,“ podotýká mediální odborník.
Téma nadrátovaných Dánů vydrží České televizi celé prázdniny
Na závěr si nechal třetí případ nastolení mediální agendy, který plně patři do posledně uvedené kategorie novinářské lenosti a falešné představy o tom, jak má vypadat atraktivní zpráva. „V Dánsku zase po roce začaly středoškolákům prázdniny a stejně jako před rokem se jich velká část rozhodla strávit je v Praze, kde je hodně příležitostí, jak se opít, ačkoli ještě nejste plnoletí. To je zpráva stejně banální, jako že v únoru rozkvetou sněženky, bude-li tomu přát počasí,“ míní Petr Žantovský.
„Tato banalita vystačila veřejnoprávní televizi na nějakých osm minut vysílacího času v hlavní zpravodajské relaci v neděli večer a další čtyři minuty tamtéž o den později. Lze důvodně předpokládat, že téma nadrátovaných Dánů vydrží České televizi až do konce těch prázdnin,“ říká pro ParlamentníListy.cz s náznakem despektu mediální odborník Petr Žantovský.
Pohledem redaktorů a editorů se dějiny odehrávají U Fleků a ne v Sýrii
A kvůli tomu přijde koncesionář České televize o mnohem podstatnější události. „Divák se nedozví vůbec nebo téměř vůbec, co je nového v Sýrii, Egyptě, Libyi nebo kdekoli jinde, kde se skutečně odehrávají dějiny. Ne jako U Fleků či U Pinkasů. Tam jen party Dánů pijí jako Dáni. Pohledem příslušných redaktorů a editorů je to zřejmě důležitější. Pak je ovšem namístě se ptát, proč takové redaktory a editory vůbec platíme,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
