Známý psychiatr rozebírá Miloše Zemana: Klame tělem. Bude to těžké

05.02.2013 6:38

Známý psychiatr Jan Cimický vysvětlil, proč Miloše Zemana média přirovnávají k osobě někdejšího francouzského prezidenta Charlese de Gaulla. Není to totiž jen ambicióznost, obrovská vůle a silné sebevědomí, co ty dva spojuje. Než se stali prezidenty, tak totiž oba žili v ústraní a politiku pozorovali zpovzdálí. "Tím dostali dar nadhledu," řekl Cimický. Ten též dodal, že Zeman mate dojmem, že je "pomalý a pohodlný". Spolupráce s ním nemusí být zcela příjemná.

Známý psychiatr rozebírá Miloše Zemana: Klame tělem. Bude to těžké
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ve volebním štábu Miloše Zemana. Miloš Zeman se stal novým prezidentem České republiky

Charles de Gaulle se po druhé světové válce stal premiérem země. Jenže roztrpčen politickým životem se po dvou letech stáhl do ústraní. Až v roce 1958 obratně využil vnitropolitickou krizi francouzského režimu v souvislosti s občanskou válkou v Alžírsku a provedl "legální převrat", čímž přispěl ke vzniku páté republiky. V ní se pak stal přímo voleným prezidentem.

„Když De Gaulle odcházel poprvé z politického výsluní, tak řekl: ´Francouzi si mne nezaslouží, tak proto odcházím´. To sice na první pohled vypadá jako téměř směšná formulace, ale on se rozhodl, že nebude ve vládě, kde by si mnoho lidí diktovalo své požadavky a on nemohl dělat to, co si předsevzal, že je správné,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz psychiatr Jan Cimický, jehož prý vůbec nezarazilo, že mnohá média právě Zemanův návrat přirovnávají k návratu de Gaulla. Oba muži ale mají podle něj společného víc, než by se na první pohled mohlo zdát...

„De Gaulle se vrátil do Paříže v době, kdy byl francouzský stát hodně rozhádaný, téměř hrozila občanská válka. Někteří ale věděli, že právě on je tím, kdo vrátí Francii určitou velikost. No a Zeman byl oprávněně kdysi zklamán tím, jak jej v prezidentských volbách zatratila jeho vlastní strana. Nyní se vrací v době, kdy jsou lidé rozčarovaní politikou a v době, kdy kdekdo vládu kritizuje. Nikdo ovšem nevěří tomu, že se to někomu podaří dát do pořádku. Bude to právě Zeman? Až nastávající etapa ukáže, zda i on přišel v pravý čas,“ vysvětlil první možnou paralelu obou mužů Cimický.

Mají přehled, jsou habáni

Je ale vtipné, v čem třeba vidí dál jejich podobnost:  „De Gaulle byl téměř dvoumetrový, Zeman je taky tak vysoký, navíc oba dva jsou persony. Noblesností té výšky pak Zeman vzbuzuje pocit, že to je člověk, který ´vidí´ a má přehled... De Gaulle nikdy svůj projev nečetl, vždycky ho uměl zpaměti. On se ho naučil a vysvětloval to tím, že lidé ho nesmějí vidět v brýlích. Tohle ale byly věci, které fungovaly, on to tak intuitivně vycítil. Dokázal také bez dlouhých řečí na svou stranu strhnout většinu."

De Gaulle silně věřil ve vlastní poslání, že právě na něm stojí záchrana vlasti. Ze Zemanova chování lze ale údajně vyčíst stejné. „Když se ono poslání spojí s obrovskou vůlí, ambicemi, a s velmi silným sebevědomím, které je podporované tím, že člověk ví, co umí a zná, tak pak skutečně také ví, co může do jaké situace nabídnout,“ vysvetlil Cimický další paralelu Francouze s Milošem Zemanem.

Podle něj však nelze podobné rysy zaměňovat s ješitností. „Typickou vlastností muže je prestižnost a ješitnost. Někdo to dokáže lépe skrývat, někdo hůře. Důležité ale je, jak dokáže člověk prvky ješitnosti v sobě potlačovat. Zdravé sebevědomí je ale třeba mít, to by měl mít ostatně i celý národ,“ odrazil pak psychiatr dotaz, zda je Zeman třeba pro výše uvedené charakterové vlastnosti podobný ještě Václavu Klausovi.

Tak jsem tady a zachráním vás...

"Předností Zemana je bezesporu fakt, že měl podobně jako de Gaulle možnost vidět po nějaký čas všechno zvenčí. Pozorovat zpovzdálí pak politický cvrkot je navíc zkušenost k nezaplacení. Když se de Gaulle vracel do Paříže, tak řekl: Tak jsem tady a zachráním Francii podruhé. Oni ho přijali, ovšem neznamenalo to, že to pro něj byla nějaká bezvýhradná podpora,“ nabídl psychiatr nahlédnutí do toho, co se asi děje v duši bývalého sociálně demokratického premiéra.

Podle Cimického je ale velmi důležité někdy vidět takzvaně z nadhledu, neboť když je člověk uvnitř dění, tak si mnoho věcí neuvědomuje. „Já si myslím, že je to jeden z těch nejdůležitějších momentů, protože když se Zeman po nějaký čas pohyboval mezi lidmi, tak slyšel, co říkají, měl možnost od nich slyšet názory a konfrontovat to s tím, co sám cítí a co zažil. Tento získaný nadhled mu pak může zvláště ve vypjatých momentech hodně pomoci," vysvětlil Cimický.

„De Gaulle ale měl poté, co se vrátil, mnoho nepřátel, kteří usilovali o jeho život. Proto tam byla řada atentátů,“ varoval nepřímo Cimický budoucího prezidenta.

Někdejší franocuzský prezident totiž vytvořil zcela nový ústavní režim, pro který se v učebnicích politologie vžil název poloprezidentský neboli gaullismus. V reakci na to ale vytvořila radikální opozice Organizaci tajné armády (OAS), jejímž cílem se stala destabilizace Francie a atentát na de Gaulla. Za dobu, kdy vykonával úřad, se tak stal terčem třiceti pokusů o atentát. Právě o poloprezidentském systému ale nyní podle některých médií uvažuje i Zeman.

Bude muset bojovat s noblesou knížete

Jenže při tom všem mu do karet hrají jeho další vlastnosti. Třeba dobrá odolnost vůči stresu. „Určitě počítá s tím, že proti sobě nyní bude mít mnoho lidí, kteří s ním nebudou souhlasit. Bude navíc neustále srovnávaný s Karlem Schwarzenbergem, alespoň co se noblesy týče, neboť Schwarzenberg je typologicky člověk, který vzbuzuje spíše sympatie a navíc vypadá oproti Miloši Zemanovi, jehož předchází pověst člověka hrubšího zrna, laskavě. Tady bude důležité, aby Zeman v novém postavení dokázal zmobilizovat pozitivní vlastnosti a vlohy, které má. To jest, aby zkombinoval schopnost inteligence, rétoriky a organizační vlohy," napověděl psychiatr.

"Já myslím, že se jeho projevu chopí lidé, kterým on popřeje sluch a kteří ho naučí, jak v určitých situacích umět vládnout. Ona tady sice u prezidentské funkce není taková moc, ale je tam prestiž. Stejně tak jako Václav Havel se musel umět naučit nosit kravatu a nepřijít ve svetru na mezinárodní návštěvy, tak Miloš Zeman se bude muset naučit i trošku jinému způsobu komunikace,“ řekl Cimický.

Davová koupel

"Když De Gaulle jel mezi lidi, tak často nařizoval své ochrance, aby zastavila a šel těm lidem podávat ruce. On říkal, že to je ´davová koupel´. De Gaulle to udělal i ve chvíli, kdy proti němu vystupovali bretoňci a věděl, že je na něj kvůli tomu připravený atentát. Navzdory tomu šel mezi ty lidi. Díky tomu pak atentát nebyl, neboť si kolem sebe vytvořil přirozený štít. V jiném smyslu tento ´štít´ taky fungoval i jindy, neboť dokázal bez dlouhých řečí na svou stranu strhnout většinu lidí,“ naznačil psychiatr možnou cestu.

Zeman má podle něj ale všeobecně velkou odolnost a proto se jen tak nesloží pod nějakým větším tlakem: „ On je typ člověka, kterého tlak stimuluje k aktivitě. I když se zdánlivě snaží vypadat jako člověk, který je příliš klidný, umí podle mne dobře potlačit vztek a hněv - to totiž někdy vyžaduje obrovskou sílu a energii. Je to ale cvik to umět, myslím, že právě toto Zeman zvládá. Vedle ostatních politických postav má také tu výhodu, že může překvapit spíše pozitivně, neboť od něj negativně naladěni lidé očekávají, že vše bude katastrofa. Ovšem jestliže se mu podaří přesvědčit lidi, že jeho rozhodnutí jsou správná, že jeho rozhodnutí je třeba poslouchat a uvažovat o nich – tak tím samozřejmě bude získávat body.“

Zeman navíc „klame tělem“. I když na první pohled budí dojem pomalého a pohodlného člověka, prý je to u něj jinak.

Má taktiku šachisty, co pomalu zvažuje pro a proti

„Snaží se sice působit jako malý a rozvážný, ale já si myslím, že využívá šachistickou taktiku, že si nechává čas na to, aby onou figurkou mohl táhnout. Tady je navíc jedna věc, která mu hraje do karet: Z hlediska energie mu pomáhá jeho dcera Kateřina. Ona po něm zdědila nejen humor, ale navíc v něm nejspíše dokáže zmobilizovat určité prvky energie,“ poznamenal psychiatr. Prý ale ani on nedokáže odhadnout, jestli se mu podaří si nakonec na svou stranu získat i ty lidi, kteří jej nevolili.

„To nedokážu odhadnout, ale myslím, že udělá všechno pro to. Už přece deklaroval, že chce být pro všechny lidi i pro ty, co ho nemají rádi. On je ale chce přesvědčit, ne tak, že by jim dal lízátko a oni ho za to měli rádi. Jsou tady od něj ale jisté náznaky, co bude chtít a co bude střízlivě uvažující člověk hodnotit pozitivně. Když totiž řekl, že by se měl obnovit proces s Kajínkem, tak tím naznačuje, že by chtěl, aby ty věci byly průhlednější.“

Obtížná spolupráce, ale rady uváží

Nakonec ale „lékař přes duše“ vysvětlil, že nechce, aby jeho slova vypadala jako oslava Zemana. Zmínil tak negativní věc, která může Zemanovi přitížit.

„Bude s ním někdy obtížné spolupracovat. Právě proto, že je to taková samorostná osobnost. Ovšem myslím si, že když bude mít kolem sebe lidi, kterým bude věřit, a kterých si bude vážit, a bude vědět, že od nich rady bude zapotřebí přinejmenším zvážit, tak je schopný se i v tomto podřídit. Jenom hlupák setrvává na tom, co deklaroval. Ve chvíli, kdy inteligentní člověk získá nějakou další informaci, která mění to, co předtím bylo, co si myslel, tak se tím dokáže řídit. To je ovšem známka, že dokáže využívat svůj intelekt,“ uzavřel Cimický pohled do nitra duše budoucí hlavy státu.

 


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

Mgr. Bc. Vít Rakušan byl položen dotaz

Jak můžete někoho obvinit bez důkazů?

Vaše vláda nálepkuje dost často, vy hlavně a chcete bojovat proti dezinformacím, ale jdete podle vás příkladem? Je podle vás v pořádku, že někoho obviníte a pak nejste schopný u soudu říci, na základě čeho a svá obvinění doložit? A omluvíte se SPD nebo se odvoláte? https://www.parlamentnilisty.cz/p...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Akce zakázána. Ne zrušena, zakázána. Dvojka Konečné terčem cenzury. Pátrali jsme

9:25 Akce zakázána. Ne zrušena, zakázána. Dvojka Konečné terčem cenzury. Pátrali jsme

Akce zakázána. Doslova. Plzeňsko je, zdá se, „průkopníkem“ praxe, kterou najdeme možná v padesátých …