Statik k tomu v posudku napsal následující. „Dochází ke vznikání aktivních prasklin v obvodovém zdivu hlavně v oblasti rohů, okenních ostění a v místech uložení stropních konstrukcí, ale z důvodu vnějšího zateplení obvodových konstrukcí lze postup prasklin sledovat pouze z interiéru.
V místech styku konstrukcí rozdílných tuhostí ve vodorovném směru (zděná stěna – betonová podlaha, zdivo – železobetonový pozední věnec / strop, atd.) lze sledovat aktivní trhliny a celkové posuny konstrukcí. V místě schodišťové výměny lze dokonce sledovat horizontální posun železobetonového pozedního věnce vzhledem ke zděným stěnám. Nosné konstrukce objektu jsou evidentně narušeny vlivem dlouhodobého dynamického namáhání, které vzniká od projíždějících nákladních automobilů po příjezdové cestě, jejíž podloží nebylo dostatečně upraveno pro účely pojezdu nákladních automobilů. Během prohlídky objektu došlo k průjezdu několika nákladních automobilů a dynamické otřesy byly doslova citelné!“
A doporučení statika? „Odklonění dopravy nebo rekonstrukce podloží komunikace za stálého sledovaní trhlin a po ukončení provozu nákladních automobilů na komunikaci provést detailní zhodnocení stavu a případný rozsah sanačních prací,“ píše se v posudku.
Předběžné opatření nepomohlo
Na pozemky, na kterých se skládka nachází, si dělá nárok prý i díky své profesi, šéf exekutorů pro Prahu 6 Jozef Višváder, jak nám prozradila Hana Klápová. 5. 11. 2011 se pokusila poškozování majetku obyvatel lokality zastavit žádostí o podání předběžného opatření podle § 417 odst. 2. na okamžité zastavení dopravy a navážení podivného materiálu firmami Metrostav a Stochl s odůvodněním: „V Katastrálním území Žalov – v ulici Za cihelnou a přilehlých ulicích, dochází již 4. týden k vážnému ohrožování a poškozování přírody, životního prostředí, zdraví obyvatel a k velkým škodám na majetku.
Žádám místně příslušný soud, aby neprodleně zakročil, neboť situace obyvatel je již neúnosná. Podepsána Mgr. et Bc. Hana Klápová-Novotná."
Ani tituly ale nejsou Klápové k ničemu, její argumenty zůstaly oslyšeny, od pondělí do pátku od sedmi ráno do sedmnácti večer navážení pokračuje. Zhruba každých třináct minut se dům paní Klápové i ostatní domy v ulici roztřesou. Jak dlouho to vydrží?
Více reportáží ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE
Hluk, prach, zplodiny...
„Vše začalo 12. května 2011. Před čtvrt na sedm ráno začaly kolem našich domů v Krolmusově ulici a v ulici Za cihelnou jezdit obrovské nákladní vozy s návěsy. Vibrace byly tak silné, že se začaly dělat trhliny ve stěnách. Domy se třásly i s nábytkem. Hlučnost byla tak velká, že se nedalo spát, ani odpočívat. Všude plno prachu a zplodin z motorů,“ popisuje ParlamentímListům.cz Klápová. Za rodinné domy obyvatel této části Roztok se stěhovala suť, dráty, beton, roury, pneumatiky... Obyvatelé se obrátili na městský úřad, ale tam uspěli jen v tom smyslu, že se navážení na pár pátků pozastavilo. Obyvatelé se nedočkali ani odpovědi, ani jakéhokoliv vysvětlení. Ale byl klid. Pan Višváder to později vysvětlil tak, že první čtyři dny byly jen na zkoušku.
Úředník mě vyhodil z kanceláře
„Na začátku října 2011 začalo všechno nanovo. Opět začaly brzy ráno jezdit obrovské nákladní vozy s návěsy. Domy se třesou, dělají se trhliny, je tu hluk a vibrace, prach a hrozivě se zhoršily životní podmínky pro místní obyvatele. Znovu jsme volali na Městský úřad. Zase si to vzal na starost pan místostarosta Šefr a zase nic. Pořád vozí nějaký hrozný odpad na stejnou parcelu za rodinnými domy, blízko území, kde žije plno chráněných živočichů a rostlin. Podali jsme žádost o okamžité zastavení navážení. Na Městském úřadě při podávání stížnosti jsme náhodou zjistili, že za tím stojí ještě odbor životního prostředí v čele s panem Abramovičem, který mě dokonce při žádosti o slyšení arogantně vyhodil z kanceláře. Hledali jsme, na jakém základě by mohli tuto činnost provozovat. Napadlo nás, že o tom musí něco vědět především stavební úřad. Zašla jsem tam s manželem, kdyby mě zas chtěl někdo z úředníků vyhodit. Naše tušení bylo správné. Po delší diskuzi jsme dostali důležité dokumenty, podepsané panem Mrňákem – vedoucím stavebního úřadu v Roztokách. To, co jsem následně zjistila z těchto dokumentů, bylo přímo odstrašujícím protiprávním činem," říká pro ParlamentníListy.cz Klápová z postižené lokality.
Nejasné podmínky navážky
„Podle dokumentu z 23. března 2009 s názvem Rozhodnutí – územní rozhodnutí, vydaného stavebním úřadem Roztoky, vedoucím panem Mrňákem pro firmu Tesoro v.o.s. zastoupenou panem Dr. Vlastimilem Boháčem, se jedná o rozhodnutí o změně využití území, ale bez vědomí občanů žijících v té lokalitě. Spis má název: MURO – S 573/2008 STU,“ argumentuje pro ParlamentníListy.cz Klápová.
Spis popisuje podmínky pro terénní úpravy a zavážení zemníku v ulici Za cihelnou. Navážet se má například jen čistá nezávadná zemina, a pouze 7000 m3 na jedné straně zemníku a na druhé straně 3000 m3. Dokument slibuje mnoho korektních způsobů zavážky a to vše do tří let od data nabytí právní moci povolení. Tři roky se nic nedělo, doba prošla 23. března 2011. Až v květnu začal kdosi s navážením ne zeminy, ale suti. Zkrátka firma Tesoro nechala projít čas bez toho, že by začala s pracemi a jak zjistila Klápová dále - firma Metrostav podle údajů z internetu počítá s návozem až 70 000m3 materiálu.
Neoprávněné nakládání s odpady
„Ten, kdo začal 11. 5. 2011 navážet, je fyzická osoba, Mgr. Jozef Višváder, který je v normálním životě exekutor pro Prahu 6. Podle vyjádření Dr. Vlastimila Boháče nemá s původním projektem firmy Tesoro nic společného. Vydává se za vlastníka a investora šesti pozemků, podle katastru mu patří jen dva. Dokonce Mgr. Višváder podepsal na základě jakési žádosti o změnu Územního rozhodnutí na svou osobu dne 1. 6. 2011 dvoustrannou smlouvu s firmou Metrostav a.s. a s firmou Stochl na navážení údajně výkopové zeminy z metra Dejvická-Motol. Jelikož tato fyzická osoba zatím nemá právoplatné územní rozhodnutí ani povolení k nakládání s různými odpady, nemá co zavážet jakoukoliv lokalitu. A proto je toto počínání pana Višvádera z právního hlediska zcela nezákonné,“ dokládá rozrušená Klápová, která se začíná ve své nemovitosti o sebe a o svůj domov opravdu obávat.
600 000 korun výdělek týdně?
„Auta jezdí vysokou rychlostí, takže několikrát za den voláme na Metrostav, aby alespoň usměrnili řidiče. Ti jsou na mne sprostí, když jim něco řeknu. Jezdí po účelové komunikaci, která není určená pro takovou zátěž, to přiznává v jednom místě dokumentu z 11. května 2011 i pan Višváder. A tím vlastně přiznává, že vědomě, pro naplnění své peněženky, poškozuje majetek, přírodu, ohrožuje bezpečí, životy a zdraví zde žijících obyvatel. On tady samozřejmě nebydlí... Komunikace s úřady vázne, všichni se na to podívají a zametou pod koberec se slovy, že nejsou kompetentní nebo že nemůžou nic najít, dokonce že si mám ty vozy převážit, a další nesmysly. Vrací to tam, kde to začalo, na nekonající stavební úřad a Městský úřad v Roztokách. Hrají o čas a peníze pro sebe. Spočítala jsem to asi tak na 600.000 korun týdně. Slušný vedlejšák k exekutorskému platu, ne?“ říká pro ParlamentníListy.cz Klápová.
Jak se vyjádřil jeden z roztockých, Pavel Vyhlížel „Rozbor navážené zeminy v zemníku Žalov mimo jiné ukázal na nemalou příměs alternativního paliva GEOBAL. Vzniká termickou reakcí a zvápenatěním kalů z ropných lagun na Ostravsku. Ve většině zemí Evropy je toto palivo považováno za toxický odpad, protože obsahuje těžké kovy a polychlorované bifenyly. Opravdu výborná zpráva pro nás všechny, kteří v blízkém okolí zemníku bydlíme,“ píše na roztockém fóru obyvatel.
Televize odvysílala – navážení pokračuje
Paní Klápová je ale vytrvalá: „Městský úřad v Roztokách, Stavební úřad a Odbor životního prostředí v Roztokách nekonají, tak jsme požádali o pomoc Krajský úřad jako nadřízený správní orgán, také Ministerstvo životního prostředí, Českou inspekci životního prostředí, členy zastupitelstva města Roztoky, stranu Věci veřejné a Českou televizi. Česká televize odvysílala dokument, ale navážení pokračuje nerušeně dál. Z krajského úřadu mi přišla odpověď, ze které je patrné, že momentálně mám vlastně pravdu, ale že celá věc byla dána k novému posouzení. Patrně abych už tu pravdu neměla. Jinak si to neumím vysvětlit. Stranu Věci veřejné jako jedinou zajímalo, co se děje a také hned konala přes média. A to je tak všechno, co se zatím v té věci děje.“
Výsledek? Vyděšené srnky a rozježdění ježci...
Celá kauza je nyní v řešení, neboť podle místních je situace krizová, vzhledem k porušování lidských práv, poškozování zdraví, životního prostředí a vědomého poškozování cizího majetku. „Někteří úředníci ze stavebního tvrdí, že nevíme, jak velké postavení má pan Višváder, že bychom si měli rozmyslet, co podnikáme, že má svoje lidi a páky, abychom si s ním nezahrávali, protože stejně nemáme šanci. Naopak by se nám mohlo přihodit i něco horšího než pár blbých aut a proč prý vyvádíme, když nám újmu zaplatí. Pokud takto hovoří správní orgán, který má sloužit lidem, je to na pováženou. To je tak, když vláda schválí, aby exekutorský úřad byl státem ve státě a diktoval si podmínky, jaké chce a dělal si, co chce. Máme děti a bojíme se o ně, skládky jsou neoplocené, přístup ze všech stran. Lesní zvěř je zděšená, ježci rozježdění a zahrnutí. Celou noc se děsíme toho, kdy s námi v ranních hodinách začnou opět poskakovat postele, vibrovat nábytek a stěny,“ říká téměř se slzami v očích paní Klápová – Novotná, obyvatelka obce Roztoky – Žalov.
Poslední vývoj
Na základě předběžného rozhodnutí bylo navážení před 14 dny zastaveno s vyjádřením, že se musí zjednat náprava, neboť se naváží na zemědělskou půdu první bonitní třídy zcela bez povolení, ale jak sdělila redakci Klápová, po dvou týdnech navážení opět začalo a dokonce se zvýšenou intenzitou."Teď jezdí dvěma řadami. Prostě pro někoho v tomhle státě asi právo neplati," sdělila ParlamentnímListům.cz Klápová.
Další exkluzivní příběhy ČTĚTE ZDE
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
autor: Lea Vlasáková
