Nejprve se Kalousek vyjádřil k nedávno proběhnuvšímu hlasování o nedůvěře vládě: „92 poslanců podle svého svědomí řeklo ‚on to dělat nesmí‘, 90 poslanců řeklo ‚on to dělat může, nám to nevadí‘, a 15 poslanců ČSSD hledalo svoje svědomí na chodbě a nějak ho nenašli. Byť byla vlastně většina pro nedůvěru, tak Ústava v tomto případě předpokládá absolutní většinu 101 hlasů a těch 9 hlasů nám chybělo,“ zhodnotil celou situaci dlouholetý vrcholný politik. Zmínil rovněž, že pokládá za nesmírně důležité, aby to jen hlasováním o nědůvěře neskončilo a aby se lidé nestali lhostejnými. „O tom, jak to dopadne, nerozhodnou ani Zemanové a Babišové, ani Fialové a Kalouskové, rozhodnou o tom ti, kteří jsou lhostejní a kterým je to jedno,“ dodal.
Dále Kalousek mluvil o aktivizaci voličů. Cílem každého by podle něj mělo být snažit se lidi ve svém okolí přimět k zájmu o politiku, k opuštění lhostejnosti. Jde prý o budoucnost dětí. „Tady nejde o ten střet, na který jsme byli 25 let zvyklí, tedy levice versus pravice. Teď jde o to, jestli vůbec bude možné ten střet odehrávat v rámci slušných pravidel právního státu. A to si myslím, že je daleko důležitější než všechna ostatní témata, jako třeba návrh státního rozpočtu, který podle našeho názoru hazarduje s budoucností a hřeší na to, že jsme ve výjimečně dobrých časech, které ale nebudou trvat věčně,“ upozornil Kalousek.
„My jsme řekli, že bychom ještě přežili čtyřicetimiliardový deficit, to ještě není taková tragédie, když je k tomu nějaký strukturální důvod. Například kdyby vláda předložila poměrně zásadní reformy, které jsou nezbytné a které souvisí s délkou lidského života, tedy penzijní reforma, reforma zdravotního pojištění, ale ty reformy mají jednu nevýhodu – že na samém začátku znamenají navýšení nákladů,“ pokračoval Kalousek v tématu plánovaného státního rozpočtu na příští rok.
„Kdyby byla výjimečná investiční aktivita, aby se dohnala ta doba krize a i se modernizovala železnice, dálnice, také bych překousl čtyřicetimiliardový deficit. Ale nic z toho není pravda. Co se týče reforem, tak vláda jen zrušila to, co my jsme zavedli, což bych jim ještě odpustil protože nikdo nejsme nositelé jediné pravdy,“ řekl Kalousek a mírně si tak rýpnul především do ministra dopravy Dana Ťoka.
Fotogalerie: - Dan Ťok v křesle
„Ale když něco ruším, musím nabídnout alternativu. A oni tu alternativu nepředložili a obávám se, že ani nepředloží. Těch variant, které by mohly fungovat, je samozřejmě několik. Ale ta funkční varianta penzijní a zdravotní reformy předpokládá jednu velmi nepopulistickou věc, zejména vůči mladé generaci. Abyste mohli prožít důstojné stáří, celý život se na tom budete muset více podílet svojí vlastní zodpovědností a finanční spoluúčastí. A to se nikomu nechce, ti, co jsou teď ve vládě, tak říkají, že to budou všichni mít všechno zadarmo, všechno bude úžasné a růžové. Jestli tím něco skutečně riskují, tak je to právě budoucnost téhle generace, která tady sedí. Já už to nějak doklepu,“ dodal Kalousek.
Stejné je to podle něj i s oněmi zmiňovanými investicemi. Polovina lidí se podle průzkumů domnívá, že to byl právě Nečasův kabinet, jehož byl Miroslav Kalousek členem coby ministr financí, který podsekl investiční tempo České republiky a tím zpomalil českou ekonomiku. V kontrastu s tím pak má být vláda Andreje Babiše, která v očích těchto lidí investice navýšila a tím nastartovala ekonomiku. S tím ale Kalousek nesouhlasí a na pomoc si bere statistiku. „Ta čísla jsou jasná a jsou to čísla Ministerstva financí. My jsme v tom posledním roce naší vlády, v roce 2012, kdy byla ještě krize, investovali 112 miliard. Souhlasím, že to bylo málo. Ale byla krize, víc nebylo,“ zavzpomínal nejprve Kalousek na dobu svého úřadování na Ministerstvu financí.
„Problém je, že všechny následující roky, když už krize nebyla a ekonomika rostla, tak se investovalo méně,“ začal poté druhou část, která se týká působení Andreje Babiše nejprve coby ministra financí a nově také coby předsedy vlády. „V žádném roce, včetně letošního, se neinvestuje alespoň těch blbých 112 miliard. Ještě v letošním roce se má investovat jen 98. A první rok, kdy se bude investovat víc než těch 112 miliard, je ten rok příští. No jo, ale to má ta vláda k dispozici o 353 miliard víc, než jsme měli my v tom roce 2012. Tak si řekněte, co jsou ty skutečné priority,“ nabádal Kalousek překvapené publikum. Příští rok plánuje vláda na investice vydat 120,5 miliard korun.
Poté Kalousek rozkryl, kam tedy peníze navíc skutečně jdou a zkritizoval bujení byrokratického aparátu: „Dávají o 75 miliard navíc na platy státních zaměstnanců. Ne že bych si nepřál jim přidat, my jsme jim tenkrát ty platy museli zmrazit, ale nemá jich být o čtyřicet tisíc víc!“ Kalousek rovněž kritizoval podle něj disproporční navýšení důchodů. To se pro Českou republiku stane závažným břemenem ve chvíli, kdy se ekonomika ochladí. „Pak ty důchody stejně budete muset vyplatit,“ poukazoval někdejší ministr financí. Podle Kalouska jde o rozpočtovou politiku ve stylu „po nás potopa“.
Miroslav Kalousek poté přešel k pozměňovacím návrhům, které bude chtít TOP 09 prosadit do rozpočtu na příští rok. Mezi jeden ze stěžejních návrhů má patřit zvýšení podpory na domácí péči o lidi s nejtěžší formou zdravotního postižení. „Na rozdíl od jiných dávek tato opravdu potřebuje navýšit, jiné zase potřebují zkrouhnout,“ dodal Kalousek. Více peněz by chtěl i pro regionální školství a vědu a výzkum. Ve vztahu k HDP klesly výdaje na vědu a výzkum podle Kalouska z dřívějšího obvyklého cca. 1 % HDP na dnešních asi 0,75 % HDP. V absolutních číslech sice k navýšení dochází, ale je příliš malé.
Fotogalerie: - Kalousek, Kalousek!
V souvislosti s aktuálním incidentem mezi Ruskem a Ukrajinou v Kerčské úžině také Kalousek vzpomněl skutečnost, že TOP 09 chce navýšit rozpočet na obranu o 11 až 13 miliard korun. „Bezpečnostní situace v našem regionu se výrazně zhoršuje a my máme nějaký závazek, že bezpečnost je založena na kolektivní obraně v rámci NATO a máme tam dlouhodobý závazek, že budeme dávat na obranu alespoň 2 % HDP na obranu. Vláda na příští rok navrhuje 1,2 % HDP. Přestože se ještě Sobotkova vláda před 4 lety zavázala, že na rok 2019 bude navrhovat alespoň 1,4 % HDP. Tak proboha alespoň těch 1,4 %, ke kterým jste se, socani, zavázali, před čtyřmi lety, tak navrhujeme,“ vysvětlil Kalousek, že vlastně nejde o navýšení, ale o dohánění nesplněných závazků. Ostatně americký prezident Donald Trump opakovaně vyzývá zejména evropské členy NATO, aby začali přispívat na obranu tolik, kolik dříve slíbili.
Poté Miroslav Kalousek vyzval návštěvníky, aby se ho ptali na to, co je zajímá. První dotaz od ženy publika se týkal Andreje Babiše a hnutí ANO. „Jaká je vůbec reálná šance se této party zbavit?,“ zajímalo ženu. „Tam jsou dvě odpovědi. První je, že to samozřejmě jinak, než demokratickými volbami, nejde. Ať už předčasnými, nebo řádnými. Ta druhá odpověď je, že tahle parta se snaží salámovou metodou tu demokracii vyprázdnit, nechat jen ty formální mechanismy a doopravdy rozhodovat někde jinde. Koneckonců za komunistů jsme také měli parlament, vládu, prezidenta a rozhodovalo se nakonec někde úplně jinde,“ připomněl Kalousek. „Je strašně důležité, aby veřejnost zůstala aktivní. Oni to vždycky, zkusí, co jim projde. Když jim to projde, tak udělají další krok. My taháme za kratší konec provazu, oni mají většinu. Musíme brzdit patami ze všech sil a pak vyhrát volby,“ pokračoval Kalousek.
Podle Kalouska by pomohla integrace demokratických politických stran. Jako příklad uvedl situaci v nadcházejícího volbách do Evropského parlamentu, kde budou možná kandidovat KDU-ČSL a TOP 09 s vlastními kandidátkami, ačkoli obě partaje patří do stejné evropské frakce. Kalousek dodal, že jeho zahraniční kolegové naprosto nechápou, proč dvě strany z téže „stáje“ kandidují na vlastní pěst a nikoli dohromady. „Teď se snažíme alespoň s hnutím STAN do evropských voleb kandidovat společně, což věřím, že se povede. Lidovci hrdě oznámili, že budou kandidovat sami, což pokládám za kardinální pitomost,“ zamrzelo Kalouska na jeho bývalé straně, která je rovněž součástí Evropské lidové strany, stejně jako TOP 09 a hnutí STAN.
Fotogalerie: - Donald Trump a Blízký východ
Poté přišel čas na další dotaz. Divák z publika se domníval, že volební výsledek je obrazem české vzdělanosti. „Na tom stavu české vzdělanosti se bohužel podepsaly i všechny ty vlády, které tady byli předtím, nejenom ta současná. Vy jste říkal, že podporujete regionální školství. Na kterého ministra školství jste pyšny?,“ zeptal se divák Kalouska.
„My jsme tam nikdy žádného ministra neměli,“ uvedl věci na pravou míru Kalousek. „Já jsem byl ve dvou stranách, tak ani Lidovci tam žádného ministra neměli. Některé poctivé kroky se snažil teď naposled dělat Fiala a vůbec nebyl špatný ministr školství, na kterého se dnes hodně nadává kvůli Istanbulské úmluvě, ale ministr školství Petr Piťha byl dobrý ministr školství,“ vzpomněl Kalousek i na působení monsignora Petra Piťhy v Klausově kabinetu mezi lety 1992 a 1994 coby ministra školství. Podle Kalouska podávali špatné výkony především ministři školství za sociální demokracii, dokonce tak špatné, že si žádného z nich v daný moment nebyl schopen vybavit. „Nemyslím si, že jsme hloupější než jiné národy,“ dodal Kalousek s tím, že naše školství nedokáže zaplatit dostatečně kvalitní učitele.
Která strana izraelsko-palestinského konfliktu má větší díl vašich sympatií?Anketa
„Demokracie je silná jenom tehdy, když v ní žijí lidé, kteří nemusí být extra vzdělaní, ale musí si být vědomi systému, svých práv a povinností a musí vědět jak se to děje, když je někdo o tu svobodu a o ta práva připravuje. To se totiž neděje z úterka na středu, má to nějaký svůj průběh,“ pokračoval Kalousek volně v tématu. Předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 se zdá, že jsme jako národ nevzdělaní jen ve smyslu, že si nevšímáme, co nám hrozí. Na to konto jedna z posluchaček dodala, že na to, aby člověk neuvěřil Babišovi, není třeba formální vzdělání, ale stačí obyčejný selský rozum.
Fotogalerie: - Zeman v Izraeli
„Hodně lidí věří dezinformačním ruským serverům,“ dodala žena. „Dokonalý marketing, který nemá potíže se zdrojem. Ten systém je založen na volné soutěži politických stran a najednou tam vstoupil někdo, kdo má neomezené zdroje a patří mu více jak půlka mediálního trhu,“ přešel v reakci Miroslav Kalousek plynule od ruské hrozby k Andreji Babišovi. „Druhá věc je, že to je subjekt, který není hodnotově ukotvený a bude klidně ve středu říkat něco diametrálně odlišného od toho, co říkal v úterý. Což my si nemůžeme dovolit,“ nastínil Kalousek rozdíl mezi TOP 09 a ANO. Babiš si to prý dovolit může, protože kromě touhy po moci žádné jiné priority nemá. Kalousek také připomněl, že Babišovi se výrazně obměnil elektorát. Zatímco dříve ho volili spíše nespokojení voliči pravice, dnes je jeho volič o něco starší a typicky k němu přešel od ČSSD či KSČM.
Miroslav Kalousek dále rozvedl myšlenku, že se hraje o čas, neboť Andrej Babiš se bude dále snažit hlouběji obsadit státní správu. „Mezitím se tady pochopitelně on pokusí postavit něco, čemu se říká kontrolovaná opozice. Dobře ví, že všichni si nekoupí Passaty, tak ten Volkswagen taky musí koupit Seat Škodovku, aby to taky nabízelo jiné značky,“ připodobnil svou predikci k automobilovému trhu. „Taky musí vyrobit nějakého antibabiše, kterého lidé budou volit, ale on to s ním ve skutečnosti potáhne. Tohle když se povede etablovat, tak pak se to bude rozmontovávat hrozně těžko. Důležité je, aby to až tak daleko nedošlo,“ varoval Kalousek.
Pak se vrátil k trestnímu stíhání premiéra Andreje Babiše a jeho případné vině. „Aby o tom nebylo pochyb, tak ten člověk nemůže být předseda vlády. To tady bylo 25 let železným pravidlem. Miloš Zeman blahé paměti, který dnes říká, že by ho jmenoval i v cele, tak Miloš Zeman když byl premiérem, tak mu v roce 1999 obvinili ministra financí Ivo Svobodu a Miloš Zeman jako premiér řekl ‚Je mi líto, já mu přeji, aby se očistil, ale teď ho musím odvolat z té vlády, protože vládní ministr nemůže být trestně stíhaný.‘ To řekl Zeman před dvaceti lety,“ připomněl Kalousek.
Dalšího hosta zajímalo, zda demokratické politické strany neuvažovaly o nějakém společném médiu, které by jim pomohlo lépe šířit své myšlenky. „Stranické médium nefunguje. Tím spíše teď v době internetu. Také je to strašně drahé. To, o čem někteří z nás velmi vážně přemýšlíme, a já se o tom bavím s mediálními experty a rád bych nějakou takovou legislativní iniciativu předložil, je veřejná podpora některých svobodných médií,“ reagoval Kalousek. „Překvapeně jsem se díval, že patříme do menšiny zemí v Evropě, která veřejnými prostředky nepodporuje svobodná média,“ rozvinul svou myšlenku dotací pro média ze státního rozpočtu někdejší ministr financí.
Fotogalerie: - Evropa ve varu
„To si myslím, že by stálo za to, protože dneska má Babiš 40 % trhu a s těmi ostatními miliardáři, kteří mají své hospodářské zájmy, uzavřel nějaké dohody, aby proti sobě navzájem nešli. Takže těch médií, kde opravdu naprosto objektivně a bez cenzury zveřejňují cokoliv, je jedno, jestli proti němu nebo proti mně, je velká menšina. Jsou to většinou média, která ekonomicky bojují o život,“ doplnil Kalousek. „V zájmu demokracie bych chtěl, aby tu pro tyto média byl systém, který jim dá veřejnou podporu a třeba jim dovolí i nabrat kvalitnější personál, než si dnes mohou dovolit,“ řekl ještě.
Dalšího hosta zajímalo, zda mezi opozičními stranami existuje dohoda, že do sebe tzv. „nepůjdou ostřeji“. Miroslav Kalousek tuto domněnku potvrdil. „Snažíme se, minimálně demokratické strany, do sebe nejít, myslím že to je i vidět. Pochopitelně, v některých tématech se to ne vždy zcela podaří, protože když na téma Evropská unie vystoupí Václav Klaus mladší nebo pan poslanec Skopeček, tak prostě těžko můžeme pokyvovat,“ rýpnul si Kalousek do dvou výrazných tváří ODS. „Foldyna,“ zaznělo od dámy z davu. „Minimálně ty situace nevyhledáváme,“ ujistil publikum Kalousek.
Další posluchač Kalouskovi doporučil, aby před volbami objížděl 24 hodin denně obce a lidem nepřednášel, ale diskutoval s nimi a pochopil jejich problémy. „To byla předválečná demokracie, kdy poslanci museli pravidelně jezdit po svých obvodech a diskutovat,“ připomněl muž. Miroslav Kalousek s mužem souhlasil a potvrdil, že v rámci předvolební kampaně toto dělá. „Byl jsem každý den někde, v Rudné jsem tedy zrovna nebyl,“ pobavil publikum Kalousek. „Tady byl naposledy Kočárník,“ držel s Kalouskem krok tazatel. „Uvědomuju si, že je toho hodně, proto jezdím furt. Co myslíte, že tady teď dělám,“ namítl ještě Miroslav Kalousek. Vzpomněl, že minulý týden dokázal se svým turné naplnit pivovar v Berouně.
„Co ty vaše preference, vždyť to je strašný,“ namítl další z posluchačů. „Je to poctivý?,“ zajímalo ho, zda jsou průzkumy veřejného mínění objektivní. „Ne, ale to neznamená, že to je dobré,“ uvědomuje si špatnou situaci TOP 09 její bývalý předseda. Poté dodal, že osobní kontakt s voliči je sice nenahraditelný, ale na Facebooku a na Twitteru má Kalousek desítky tisíc fanoušků. Komunikace skrze sociální média je tak podle něj násobně efektivnější. Nutno podotknout, že Miroslav Kalousek je zejména na Twitteru mimořádně aktivním politikem.
Fotogalerie: - Kalousek u Palacha
Význam sociálních sítí ilustroval i další z návštěvníků, který se do pléna zeptal, kdo se o akci s Miroslavem Kalouskem dozvěděl přímo v Rudné. Ke stropu se zvedly dvě ruce. Ostatní potvrdili, že se o akci dozvěděli z internetu.
Lidé v sále se posléze ve výrazné většině shodli na tom, že litují odchodu Miroslava Kalouska z postu předsedy TOP 09 s tím, že lepšího předsedu by jen těžko hledali. „Pro běžnou populaci jsme hrozně složití, náš program je pro běžného občana velmi složitý,“ pronesl jeden z účastníků besedy. „Když slyším našeho současného předsedu mluvit, tak musím dlouho přemýšlet, co mi vlastně chtěl sdělit,“ dodal muž na adresu Jiřího Pospíšila. „Myslím, že v té druhé části máte zcela určitě pravdu,“ podpořil muže Miroslav Kalousek. Podle něj je problémem TOP 09 hlavně špatná čitelnost a srozumitelnost, pak také to, že strana si prý ani za těch deset let nedokázala navyknout na každodenní politický provoz.
Kalousek připomněl, že si stranu TOP 09 vymyslel a napsal její zakládající dokumenty spolu s Karlem Schwarzenbergem. Čekali prý zisk mezi 7 až 10 procenty, cokoli nad 5 byli připraveni považovat za úspěch. Prvotní zisk 17 procent hlasů byl pro TOP 09 obrovským počinem, který stranu zastihl nepřipravenou. „Stál tam jeden zelenej Kalousek, kterej se vytřeštěně díval na seznam 41 poslanců a říkal ‚Ježiš, to bude průser, vždyť já skoro nikoho z nich neznám!‘. On to takový průšvih nebyl, protože se tam sešli výjimečně slušní lidé, ale bohužel ve velké části té strany, zvláště na Moravě, vznikl pocit, že politická práce spočívá v tom, že někam na mez narazíme ceduli ‚Tady volíme Karla‘ a lidé přijdou a hodí nám to. To udělají jen jednou! Pak musíte ten politický kapitál využít k tomu, abyste ho rozmnožoval a každodenní komunikací a prací ty lidi ujišťoval, že se nespletli,“ vysvětloval Kalousek.
Problémem TOP 09 prý je, že nemá tolik osobností. Sám poznal, že je lehké výraznou tvář tzv. „odstřelit“. „Ale když má ta partaj hodně osobností, tak odstřelej jednoho a deset dalších stojí za ním. My v téhle situaci bohužel nejsme. Já jsem ze staré školy. Předseda strany, který prohraje volby, má odstoupit. 5,3 procent byly prohrané volby,“ vysvětlil Kalousek, proč po volbách na podzim 2017 opustil post předsedy TOP 09. Když odstoupil, strana prý naplno pocítila personální krizi. Nebyl dostatek osobností, které by mohly post předsedy převzít. „Nechtějte po mě, abych kritizoval svého předsedu. On nikdo jiný nebyl,“ dodal na adresu Jiřího Pospíšila.
Fotogalerie: - Klaus, ,,Bobo" a Okamura slaví
Dalšího posluchače zajímalo, jestli není popularita Babiše způsobena i tím, že se neustále hrozilo, že pokud bude Babiš zvolen, nastane obrovský průšvih. „Ale ten pořád nenastal,“ doplnil tazatel. „No ale on tady je. Holding postupně přebírá stát, demokratické principy se vyprazďnují. Jo, že ekonomika roste, to není zásluha téhle vlády. Kdybych byl stejný populista jako oni, tak řeknu, že to je naše zásluha, že jsme se chovali odpovědně a oni zdědili čistý stůl a místo aby spláceli průšvihy, tak mohli využívat růstu ekonomiky. Ale není to ani zásluha moje,“ řekl Kalousek s dovětkem, že český ekonomický úspěch vzhledem k exportní orientaci ekonomiky závisí mnohem silněji na vnějším prostředí. „Což je vzhledem k hospodářské politice některých vlád vlastně strašná klika,“ přisadil si ještě bývalý ministr financí.
„Problém je, že my jsme tu promarnili těch pět let. My jsme je promarnili! To je ten průšvih, ten už se stal,“ odpověděl tazateli na jeho dotaz. „My jsme dokonce promarnili ty oběti, které jsme podstoupili za krize, kdy já jsem byl ten vrchní satan, který sebral, ne že bych ožebračil rodiny, ale opravdu jsem sebral všem příjmovým skupinám v tomto státě 4 procenta příjmů,“ připomněl Kalousek. „Bylo to spravedlivé, nebylo to tak, že jsem bohatým dával a chudým bral, všechny jsem ořízl o čtyři procenta, poslance a senátory o dvacet. To žádná politik nedělá rád, já jsem věděl, co tím riskuju z hlediska své popularity a oblíbenosti,“ pokračoval Kalousek a dodal, že byl přesvědčen, že to byla jeho povinnost, ve vztahu k našim dětem a vnukům. Kalousek rovněž připomněl, že Česká republika byla v roce 2011 jediná země z Evropské unie, které agentury zvedly rating a díky tomu jsme si mohli půjčovat peníze levněji než ostatní.
„Těchto pět let, co dělá vláda za rozpočtovou politiku, to je prostě promrhané. To je zpátky! Ten strukturální deficit je problém jako pasta na zuby. To takhle vymáčknete, ale zkuste to vzít a narvat to zpátky,“ znovu Kalousek pobavil publikum. „Oni tam zase vymáčkli a v okamžiku, kdy dojde k výraznému ochlazení, možná k recesi, a těch signálů je mnoho, všimněte si prosím, že Německo se ve třetím kvartálu ocitlo v minusu, jestli se ocitne v minusu i na konci roku, tak to tady prostě příští rok máme,“ varoval Kalousek před blížícím se nebezpečím nové ekonomické krize. „Tady není otázka zda, ale kdy,“ dodal ještě.
„Vy řeknete, že straším, ale až to přijde, tak bude muset přijít zase nějaký jiný Kalousek a s rukama od krve tu pastu cpát zpátky a být zase nenáviděný,“ pokračoval Kalousek. K průšvihu už podle Kalouska prý došlo. „Na poli právního státu. Chápu, že tomu chlapovi u linky je to jedno. Na poli rozpočtové politiky taky. To se stalo. Jenom to prostě lidi ještě nepocítili.“
Fotogalerie: - Rusko včera, dnes a zítra
Jedna z návštěvnic se poté vrátila k tématu špatné paměti voličů. Připomněla sovětskou invazi v roce 1968. Pořád se prý obává, že sem Rusové znovu s tanky přijedou. „Znovu říkám, u nás se bohužel dějepis učí jen do roku 1945, mladou generaci to zajímá jen málo, pokud je z rodin, kde se o tom nemluví. My se spolu snažíme spolupracovat a teď na ně nechci nasazovat, ale tohle je největší problém u Pirátů. Piráti, když se řekne minulost, tak jako nejtemnější úsek historie vnímají devadesátá léta. To předtím bylo docela dobrý, tam žádný skandály nebyly, ale ty devadesátky byly strašný, proti tomu musíme bojovat. Oni to takhle skutečně cítí, k tomu je někdo vychoval,“ odpověděl Kalousek.
„Takže se jim snadno stane, že odmítnou kandidovat do Senátu Jana Rumla, celoživotního bojovníka proti komunismu, disidenta, s odůvodněním, že to je politik z devadesátých let. A navrhnou státní vyznamenání komunistické zrůdě Karlu Sýsovi,“ přidal Kalousek na adresu Pirátů. Rusko také vidí jako hrozbu. „Děkuji některým statečným autoritám z ozbrojených složek, kteří neváhají to říct natvrdo, ať už je to generál Pavel, nebo plukovník Koudelka, šéf BIS.Je to skutečně bezpečnostní riziko, větší než Islámský stát. Útočí na východní hranici Ukrajiny a my jsme na tom jídelním lístku. Oni se nikdy nesmířili s tím, že když ty hranice jednou byly na Šumavě, tak je tam chtěj mít zas,“ řekl Kalousek s tím, že ruská mašina jede na plné obrátky a nejde jen o proruské servery. „Navíc tady mají úžasnou pátou kolonu. Na Hradě, ve vládě, ve Sněmovně, všude jsou ruští švábi. To je samozřejmě těžký zápas a výrazným způsobem ovlivňuje i tu politickou situaci tady,“ popsal politik TOP 09.
Poté vzpomněl svého otce, který se nikdy nesmířil se Sovětskou invazí v srpnu 1968. Teprve nedávno prý Miroslav Kalousek pochopil zoufalství svého otce, který nemohl studovat, stejně jako statisíce dalších. To ale otce nezlomilo. Co ho zničilo, byla postupná apatie a normalizace jeho okolí, které se se situací, na rozdíl od něj, smířilo. Dnes prý ve svém okolí vidíme probíhat podobný scénář.
Další otázka se týkala vlivu společnosti PPF na zahraniční politiku České republiky. „Výlučně ve vztahu k Číně, a to třeba i včetně výběru velvyslance. Ale ve vztahu k Rusku ne,“ reagoval Kalousek. Jiná otázka se týkala hodnocení nového ministra zahraničí. „Nebývá v žádné zemi zvykem, jmenovat ministrem zahraničí ‚nounejma‘. Protože ten ministr zahraničí musí mít svou váhu jako významná osobnost, když ne z politického, tak z občanského světa. Nepamatuji si žádného ministra zahraničí, který přišel jako bezejmenný asistent někoho a stal se ministrem zahraničí. A navíc ve vší úctě k mladým je ještě strasně mladej. To si myslím, že je dramatická chyba,“ vyjádřil svůj názor na Tomáše Petříčka Miroslav Kalousek.
Po zhruba hodině a půl Miroslav Kalousek přítomným poděkoval za účast i za dotazy a vyjádřil naději, že se posluchači nenudili. V nadsázce si pochvaloval, že ho nikdo nezbil a poté se trpělivě fotil se zájemci o vzpomínku na diskuzní večer.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
