Paní Michaláková, pořiďte si nové děti, radí renomovaný psycholog Klimeš ženě, které Norsko odebralo syny

10. 2. 2015 14:01

Jeroným Klimeš je psychologem, který se netají svými ne každému líbivými názory, jež ale vycházejí z dlouholetých zkušeností a praxe. Podobně tomu tak je i v jeho pohledu na kauzu Evy Michalákové a jejích synů, kteří jsou umístěni v náhradních rodinách v Norsku.

Paní Michaláková, pořiďte si nové děti, radí renomovaný psycholog Klimeš ženě, které Norsko odebralo syny
Foto: Archiv JK
Popisek: Jeroným Klimeš

Kauza synů Evy Michalákové, kteří jsou v Norsku v náhradních rodinách, je živým tématem na sociálních sítích, v článcích i debatách mezi Čechy. I když většina má jasno, že jde o obrovskou křivdu spáchanou na Češce a jejích dětech, nikdo příliš neřeší, že se v článcích i diskuzích stále jen argumentuje jednou stranou pohledu – toho, který je předkládán právě matkou obou synů.

I proto se ParlamentníListy.cz zajímaly u odborníka, jak na věc pohlížet. Jeroným Klimeš je nejenom klinický psycholog, ale také muž, který pomáhá řešit vztahy mezi rozkmotřenými partnery, co se hádají o děti, o styk s dětmi i o svěření dětí do péče. V praxi tak má možnost téměř denně vidět, jak složité může být posouzení toho, kde je pravdy víc a co a kde je pro dítě lépe.

Proč nezbavila matka dosud mlčenlivosti norské úřady, podivuje se Klimeš

"Víte, mně je divné hlavně to, že se tady denně dozvídáme nějaké informace o tom, co se paní Michalákové stalo. Ale jen z její strany. Já osobně si kladu otázku, proč nepovolila norským úřadům, aby byly zbaveny mlčenlivosti v tom jejich případě – a aby mohly uvést i jejich verzi toho, proč jí byli synové odebráni. Možná bychom se pak divili. Je to zvláštní,“ řekl ParlamentnímListům.cz Klimeš.

I v dalších svých pohledech na věc – pro mnohé jistě kontroverzních - se pouští Jeroným Klimeš na tenký led a možná riskuje smršť nenávisti. Přesto je třeba i vzhledem k mnohaletým zkušenostem brát jeho slova také v potaz - i když nezní tak, že by z nich byl cítit happyend, po kterém mnozí i jen z médií zasvěcení touží.

Soudíme se o děti, ale jde nám většinou jen o sebe - ne o ně

"Víte, my se pořád soudíme o děti, ale o děti nám často ani nejde. Tedy o to, abychom pro ty děti chtěli opravdu jen to nejlepší. A ani v tomto případě si neuvědomujeme, že nebojujeme o matku, ale o dobro pro ty děti. Pokud se budeme zasazovat teď znovu – po zhruba třech letech – o to, aby byli ti chlapci vráceni k matce, děláme to, že jim již podruhé chceme vzít rodinu. Oni si jistě již vytvořili vazby na novou mámu, tátu nebo jak jim říkají. Dá se předpokládat, že tam je zvyk, citová závislost. A teď je zase chceme vytrhnout? Myslíte, že to těm dětem prospěje? Naopak. To by měla mít i ta matka na vědomí,“ pokračoval dál psycholog Klimeš. Jak dodal, je důležité přemýšlet, kdo je vlastně nyní psychicky pro ty děti rodičem.

"Nechci hodnotit matku. Nevím, i vzhledem k tomu, že informace z těch norských úřadů nejsou, kvůli tomu, že nemohou stále i přes humbuk, který tu nyní je, mluvit. Ale přimlouvám se za to: Nedělejte těm dětem další rošádu jen proto, abyste dosáhli nějakého svého vítězství. Bylo by to na úkor jich. Pokud vám na nich záleží, nechte je v rodině, ve které nyní jsou. Až budou dospělé, určitě to ocení. Paní Michaláková by po třech letech, co je bez chlapců, měla spíš přemýšlet o tom, že by porodila další děti – ty by jí určitě její rány z velké části zacelily. Jak jsem řekl na začátku: Místo, abychom se o děti pořád dokola soudili, jak to vidím ve své praxi, měli bychom rodit nové a těm původním nekomplikovat život,“ uzavřel Jeroným Klimeš své vyjádření pro ParlamentníListy.cz.

Kdo víc miluje, je ochotný se dítěte raději vzdát, než aby mu dovolil ublížit

Je pravdou, že tento psycholog, který je zároveň katolíkem, již před časem při rozhovoru pro ParlamentníListy.cz dal i v souvislosti se svojí praxí jeden příklad z Bible. Jeho volně převyprávěná pointa vychází z toho, kdy se (ve Starém zákonu) dostavily před krále Šalamouna dvě znesvářené ženy a prosily ho, aby je rozsoudil. Jádrem sporu bylo dítě – o kterém obě tvrdily, že je jejich a mají na ně právo. "Král Šalamoun byl velmi chytrým panovníkem, a tak nařídil, aby bylo dítě rozpůleno a každá žena si vzala jednu jeho půlku – aby to bylo spravedlivé. Ta žena, která s pláčem od svého požadavku na dítě ustoupila (protože ho milovala), pak byla uznána tímto biblickým králem za pravou matku. Tento přístup, i když se zdá krutý, je pro dospělé jistě velmi bolestivý. Pokud chtějí ale dobro pro své děti, měli by být ochotni na něj přistoupit. Bohužel v dnešní době to je pro mnohé naprosto nepřípustné. A tak se raději léta hádají, zatímco tomu dítěti rozhodně neprospívají. Naopak,“ zakončil ještě Jeroným Klimeš.

Oč vlastně jde v celé kauze?

Případ bratrů Denise a Davida Michalákových, kteří již čtvrtým rokem vyrůstají navzdory úsilí jejich matky v norských pěstounských rodinách, se stal součástí české politiky a diplomacie.

Boj o ně vede jejich matka Eva Michaláková, jež do Norska přijela v roce 2003. Celá kauza začala v březnu 2011. V té době se obrátili pracovníci norské mateřské školy, kam tehdy pětiletý a dvouletý chlapec chodili, na místní odbor sociálně-právní ochrany dětí.

Školka sociálce popsala některé projevy chlapců s tím, že má podezření na jejich bití a sexuální zneužívání. Úřady se poté rozhodly děti po měsíci a půl od oznámení rodině odebrat a umístit je do pěstounské rodiny s tím, že existuje důvodné podezření, že děti byly vystaveny psychickému a fyzickému násilí.

V květnu 2011 následovala dvě trestní oznámení, která začala prověřovat policie. Obě byla v roce 2013 odložena, aniž by policisté někoho obvinili. Přesto se děti k rodičům dodnes nevrátily. Norské úřady zpočátku umožnily Michalákové děti navštěvovat každý týden. Poté je ale rozdělily do dvou pěstounských rodin a postupně styk matky s dětmi omezovaly s tím, že má na syny negativní vliv.

Eva Michaláková své syny viděla tedy naposledy v březnu 2014.

Proč byly děti odebrány?

Premiér Bohuslav Sobotka po setkání s norskou velvyslankyní Siri Sletnerovou krátce zmínil, že norské úřady jsou přesvědčeny, že matka dětí není schopná se o ně postarat.

Intimní detaily z obvinění a osobního života nechtějí Michaláková, její právníci a ani média uvádět. Slova chlapců ale měla vést k tomu, že norské úřady, které děti chrání, nabyly dojmu, že rodina nefungovala, rodiče na děti křičeli, nadávali jim, bili je a otec je v noci budil.

Situace se pro rodiče zhoršila v srpnu 2011, kdy tehdejší pěstounka uvedla, že se jí starší syn Michalákových svěřil s detaily, které ji vedou k podezření, že byl sexuálně zneužíván, a to i ze strany matky.

Evě Michalákové pomáhá nyní kromě její české rodiny také poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která se účastnila například i lednového jednání s Barnevernetem jako její doprovod. O kauzu se aktivně zajímají také europoslanci Petr Mach (Svobodní) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Michaláková má také v Česku právníky Pavla Hasenkopfa a Doru Bokovu, která podávala stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva. Právní zastoupení má i v Norsku.

Do případu je zapojen Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, české Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo práce a sociálních věcí či premiér Sobotka. Na kauzu se dotazovali také šéfové obou parlamentních komor či ombudsmanka. K případu se vyjádřil i prezident Miloš Zeman.

Na norské straně je mapování obtížnější. Zástupci Česka jednají s velvyslankyní Norska v ČR Siri Sletnerovou, ale i politickými představiteli země. Kauza spadá pod norský úřad Barnevernet, Krajskou komisi pro sociálně-právní ochranu dětí a také soudy. (Barnevernet je norský úřad pro ochranu dětí. Je jedním z několika typů institucí, které tvoří základnu sociálně-právní ochrany dětí v Norsku. Tou se v této zemi zabývá téměř 4 300 pracovníků, kteří například v roce 2013 řešili případy spojené s 53 tisíci dětmi, z nichž devět tisíc skončilo v péči pěstounů. Výdaje státu na tuto činnost ročně tvoří v přepočtu 30 miliard korun.)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sekyra jak prase? Tyhle peníze chce ČT. Z jednání se chodilo „na slovíčko“ ven, tak ostré to bylo

4:38 Sekyra jak prase? Tyhle peníze chce ČT. Z jednání se chodilo „na slovíčko“ ven, tak ostré to bylo

Rada ČT by měla příští středu schvalovat rozpočet veřejnoprávní televize na rok 2020. ParlamentnímLi…