Islámský terorismus, ukrajinská válka, hrozba konfliktu na Tchaj-wanu, nelegální migrace, ale i EU. Taková jsou dle bývalé hlavy státu aktuální největší bezpečnostní rizika pro naši zemi. Miloš Zeman to řekl na konferenci Geopolitika a bezpečnost, kterou organizovali poslanci SPD Vladimír Zlínský a Radek Koten.
„V pozvánce na tuto vaši akci, kterou jsem si se zájmem přečetl, mě zarazil ten rok 2035, protože ho mám spojený se zákazem spalovacích motorů. Organizátoři semináře se možná domnívají, že po tomto zákazu a prokázání nebojeschopnosti elektrických tanků dojde k utlumení bezpečnostních rizik. Konec konců jisté zdůvodnění to má. Dovolte mi, abych vám předestřel naprosto subjektivní pohled na pořadí těchto bezpečnostních rizik, a pokud očekáváte, že začnu válkou na Ukrajině, budete zklamáni, ta je až další v pořadí,“ konstatoval bývalý prezident republiky.
Pakliže by se našel spolehlivý právní nástroj, měli by ukrajinští bojeschopní muži být vráceni na Ukrajinu?Anketa
Na prvním místě zmínil islámský terorismus. „Vím, že jsem někdy označován za xenofoba a dovolte mi, abych místo vyvracení tohoto tvrzení porovnal dva výroky ze svatých písem dvou náboženství. Ten první výrok určitě znáte. Ke Kristovi byla přivedena cizoložná žena, kterou měli podle pravidel starého zákona za cizoložství ukamenovat. Kristus tehdy řekl „kdo z vás je bez viny, ať první hodí kamenem“. Lidé odešli a Kristus ženě řekl „jdi a nehřeš víc“. Obdobná situace je popisována ve výrocích proroka Mohameda, která je po koránu druhou nejsvětější knihou islámu. K Mohamedovi byla přivedena cizoložná žena, a ten poručil svému otrokovi, ať ji odvede a počká až porodí. Když porodila, nechal ji Mohamed svým otrokem přivést a poté poručil, aby byla ukamenována. Zatímco Kristovo podobenství známe všichni, tuto příhodu nezná téměř nikdo,“ popsal Zeman.
„Nechci tvrdit, že zatímco křesťanství je náboženství lásky, islám je náboženstvím nenávisti. Přinejmenším bych řekl, že je islám náboženství intolerance. Toto náboženství se po dlouhá staletí vtiskuje do nejrůznějších vojenských operací a politických struktur. Ve zcela nedávné době do podoby tzv. Islámského státu. Tento Islámský stát byl sice potlačen, ale jeho buňky dál existují a existují i státy, v nichž může působit. Například v Afghánistánu po zbabělé kapitulaci NATO. A nelze vyloučit opakování nebezpečí teroristických útoků zejména ve významných městech Evropy a dalších kontinentů. Nebylo by to nic nového. To jsou důvody, proč se domnívám, že dvě miliardy muslimů mohou být svedeny k podpoře teroristických hnutí, a to tím spíše, že mají k dispozici jak bohaté finanční prostředky, např. z ropných nalezišť, tak disponují významnou základnou pro výrobu například opia. Tím bych skončil varování před nebezpečím, které se u nás často podceňuje, zejména, když se někde nestane spektakulární teroristický útok, jako byl například ten v Rusku,“ je přesvědčen.
Ing. Miloš Zeman
Na druhé místě v bezpečnostních rizicích je podle Miloše Zemana ukrajinský konflikt. „Vojenští analytici tvrdí, že hrozí nebezpečí prolomení fonty ruskou armádou. Já na to odpovídám, že všichni ti, kdo byli označováni za chcimíry, mohou být nyní právem považováni za zachránce Ukrajiny. Pokud dojde k příměří, demarkační linií bude současná frontová linie a chcimírové by tak mohli blokovat případnou ruskou ofenzivu. Mohu jen opakovat, že na rozdíl od jiných jsem zastánce celkem samozřejmého tvrzení, že Rusko je v tomto konfliktu agresorem a jsem rovněž zastáncem podpory Ukrajiny, protože jako člověk, který prožil sovětskou okupaci v roce 1968, nemohu souhlasit s tím, jestliže velmoc přepadne sousední stát. Vůbec nic to nemění na mých výhradách k současnému ukrajinskému režimu včetně podpory banderovců,“ pokračoval exprezident Zeman.
Účastníci konference
„Třetí a poslední ohnisko konfliktu či napětí je v tchajwanském průlivu, odkud lze očekávat případnou čínskou invazi. Chtěl bych zmínit myšlenku, která není příliš frekventovaná a sice možné námořní blokády Tchaj-wanu. Podobně jako kdysi Kennedy organizoval námořní blokádu Kuby. Pokud by k něčemu takovému došlo, na rozdíl od invaze by to nemusel být impulz pro vojenský konflikt. Nicméně toto riziko zde nesporně trvá,“ varuje bývalá hlava státu.
Zmínil i několik dalších rizik, které Miloš Zeman považuje za závažná. „Samozřejmě na prvním místě uvedenou nelegální migraci. Zde budu v rozporu s těmi, kdo bojují proti migraci obecně. Podle mého názoru je třeba bojovat proti tzv. toxické migraci, tedy migraci z nekompatibilních kultur, kam patří právě kultura islámská. Zde je zřejmé spojení mezi Islámským státem a toxickou migrací. Nejde pouze o to, že se vytváří situace, kdy tito migranti mohou tvořit izolovaná ghetta a no go zóny a být zárodkem terorismu včetně spících buněk Islámského státu,“ nadnesl.
Fotogalerie: - Spiknutí
„Za velmi podstatné riziko považuji Green Deal. Je to zelený fanatismus a jakési náboženství. Chápu, že lidé možná prostších myslí chtějí být organizováni novým sekulárním náboženstvím, jakým je právě Green Deal. Ten samozřejmě z ekonomického hlediska vede k omezování průmyslu, vzpomeňte si na emisní povolenky. Vede také k omezování zemědělství, vzpomeňte si na zákaz používání některých chemických prostředků a další zákazy. Protože zastánci Green Dealu změnili sympatické myšlenky EU o volném pohybu osob, zboží a kapitálu do byrokratického molochu, pak třetí poznámkou o bezpečnostních rizicích je, že za bezpečnostní riziko považuji EU samotnou ve své současné podobě. Současná EU nemá téměř nic společného s podobou, kterou ji vtiskli otcové zakladatelé,“ sdělil otevřeně Zeman.
Poznamenal i další důvod, proč je prý rizikem EU jako taková. „Tím je, že zcela vymazává pojem státu a národa. Vzpomeňte si na Kunderovu poznámku o nesamozřejmosti národa. Mluvíme-li o národních zájmech, je to téměř považováno za kacířství. Neustále jsme nuceni odosobnit se od pojmu národa a dokonce i od pojmu státu. Chci se přimluvit, abychom otázku naší bezpečnosti hodnotili jako otázku nebezpečnosti nikoli pouze jednotlivců, ale jako bezpečnosti národa coby celku a do našeho diskurzu, jak se dnes módně říká, opět vnesli obnovenou myšlenku českého národa a jeho bytostných zájmů,“ dodal Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně.
Fotogalerie: - Druhé čtení korespondenční volby
Mezi hlavními řečníky konference byl též profesor Petr Drulák. S důrazem na armádu se konference aktivně zúčastní šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, plukovník Ladislav Petráš, anebo bezpečnostní expert Jaroslav Štefec.
Hovořil též europoslanec Ivan David a další představitelé SPD včetně předsedy hnutí Tomia Okamury. „USA prožívají poslední momenty vlády světu, jejich ekonomiku už předbíhá Čína. Trend je nezvratitelný,“ řekl. Vlivu Spojených států se podle Okamury vzdaluje i Mexiko a další země Latinské Ameriky nebo též Afriky.
Multipolární uspořádání světa bez americké hegemonie by prý otevřelo cestu spolupráci ve světě s minimálním rizikem. Na to ve svém příspěvku navázal poslanec SPD Radek Koten, který vyzdvihl úlohu bloku BRICS, jehož síla a význam z globálního hlediska sílí.
„Tyto země budou nositelem světového pokroku. Končí epocha dominance Západu a dolaru. Kolektivní Západ svými sankcemi na Rusko nechtěně otevřel Pandořinu skříňku, ze které začaly vyskakovat věci likvidující Západ. Rostou ceny, padá životní úroveň. Orbán to parafrázoval takto: Zpočátku jsem si myslel, že jsme se pouze střelili do nohy sankcemi, ale nyní je jasné, že se evropská ekonomika střelila do plic a lapá po dechu pro vlastní přežití,“ citoval Koten.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
Smrček
