V ODS se o evropském angažmá zakladatele strany mluví. Například předseda senátorského klubu Jaroslav Kubera prohlásil, že „nutně potřebujeme Václava Klause dostat do jakékoli funkce v Evropské unii.“

O Klausovi služby projevil zájem i Nigel Farage, nejznámější bruselský euroskeptik a předseda frakce „Evropa svobody“. „Václav Klaus je dobře známý a vysoce respektovaný napříč Evropou pro artikulaci problémů s EU a pro přímluvy za návrat k demokratickým hodnotám a principům. Je velkou devizou hnutí euroskeptiků a demokratů,“ ujistil Farage. Svého názorového souputníka lákal i tím, že v Bruselu by jeho názory byly slyšet. „Poskytl by panu Klausovi evropskou tribunu, nejen tu národní.“

Zato europoslanci, kteří Klausovy vize nesdílejí, se tváří spíše neutrálně. „Je pravda, že europoslanec, který býval hlavou státu, se těší určité vážnosti. To je nepochybné,“ připustili lidé z tiskového odboru předsedy EP a známého socialisty Martina Schulze.

Někteří čeští europoslanci jsou však skeptičtí. „Václav Klaus by do Evropského parlamentu sice mohl být snadno zvolen, ale pak by zde nevykonával žádnou prospěšnou práci,“ soudí nedávná neúspěšná prezidentská kandidátka Zuzana Roithová. Ta zároveň odmítá, že by bývalý prezident členské země mohl posílit prestiž euroskeptici skupiny poslanců. „Spíše by se případnou spoluprací s některými skupinami znemožnil,“ soudí europoslankyně.

Za koho kandidovat?

Není však jisté, za koho by Klaus vlastně kandidoval. Pokud by se  v EP chtěl stát členem Farageovy euroskeptici frakce, nejspíš by musel kandidovat za některou z malých euroskeptických stran.  S ODS by skončil v konzervativní, ale méně ortodoxní frakci ECR, kterou tvoří ODS s britskými konzervativci.

Před první možností jej varuje přední osobnost této frakce, europoslanec Jan Zahradil. „Podpora Václava Klause natolik marginálním uskupením, jako jsou třeba Svobodní, už se jednou neosvědčila a tyto strany propadly,“ připomíná. A dodává, že „jeho působení v natolik podivném uskupení, jako je Evropa svobody a demokracie (pokud vůbec přežije příští eurovolby), bych musel považovat za degradaci jeho dosavadní autority.“

Druhá možnost naopak děsí Farage. „Nedovedu si představit, že by zasedal s ECR, vzhledem k tomu, že většina členů této frakce se zcela zaprodala nedemokratickému evropskému projektu politické unie,“ říká euroskeptik, který v Británii propaguje odchod země z EU.

Klausovo rozhodování, ke které frakci se přiklonit, by mohl usnadnit fakt, že v roce 2014 se v ČR budou konat evropské volby současně se sněmovními. Z toho se dá očekávat, ře i jejich výsledky budou celkem těsně kopírovat výsledky těch sněmovních a zatímco dříve měla slušnou šanci i minoritní uskupení (díky tomu se např. v roce 2004 dostali do Sněmovny Vladimír Železný a Jana Bobošíková), tentokrát nejspíš jejich šance překročit pět procent bude mnohem menší.

Z toho Česká pozice dovozuje, že pro Klause bude nakonec výhodnější kandidovat za ODS. Ta mu bude schopna nabídnout větší šanci na zvolení, zázemí silné frakce a třeba i možnost stát se jejím předsedou- a tedy jedním z nejvlivnějších bruselských hráčů. Proto se prý dá čekat, že Klaus bude nucen se „vrátit z vandru“ zpět do domovské ODS.