Ministr Bartoš: Evropská rada se shodla na urychlení a zintenzivnění poskytování vojenské pomoci

Já vám děkuji za slovo. Všem přeji krásný den. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás informoval o průběhu a výsledcích jednání Evropské rady, které se uskutečnilo 21. a 22. března v Bruselu. Na okraj zasedání také proběhl tzv. eurosummit v rozšířeném formátu, tedy včetně nečlenů eurozóny. Na začátek Evropské rady se uskutečnil pracovní oběd s generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem o aktuálních globálních tématech. Například situaci na Blízkém východě, ruské agresi vůči Ukrajině či ochraně klimatu. Poté tradičně přednesla svůj pohled na téma agendy Evropské rady předsedkyně Evropského parlamentu. A následovalo samotné jednání.

Hlavními body jednání byla Ukrajina, bezpečnost a obrana, Blízký východ, rozšíření, vnější vztahy, migrace a zemědělství. Dále byly přijaty i závěry připravenosti na krize a Evropskému semestru. Já bych se nyní věnoval jednotlivým částem.

Tedy bod 1, Ukrajina. Evropská rada se opět vrátila k situaci na Ukrajině. Přes videokonferenci se připojil také prezident Zelenský, aby informoval o aktuální situaci. Evropská rada po diskusi přijala písemné závěry, které potvrzují pokračující jednotu EU v podpoře pro Ukrajinu v čelení ruské agresi tak dlouho a v takové intenzitě, jak bude nadále potřeba. Evropská rada se shodla na urychlení a zintenzivnění poskytování vojenské pomoci a přivítala schválení asistenčního fondu pro Ukrajinu. Za tímto účelem také výslovně ocenila tzv. českou muniční iniciativu, do níž se již zapojila velká část členských států. Evropská rada také podpořila další práci na tzv. bezpečnostních závazcích EU vůči Ukrajině, které vláda ČR podporuje. Jedná se například o podporu budování dlouhodobé obranyschopnosti Ukrajiny nebo posílení její hospodářské stability. Nejsilnějším bezpečnostním závazkem je pak samotné budoucí členství Ukrajiny v EU. Evropská rada přivítala přijetí již 13. balíčku sankcí. A zároveň vyzvala k přijetí nezbytných kroků pro zamezení obcházení těchto sankcí. Podpořila také přípravu dalších sankcí vůči Rusku i zemím, které ho v agresi podporují. Tedy Bělorusku, Severní Koreji a Íránu. Podporu Evropská rada vyjádřila také urychlení prací na využití výnosů z imobilizovaných aktiv ruské centrální banky. Počínaje 2. pololetím by tak Ukrajina mohla mít další zdroje na obranné prostředky i rekonstrukci v hodnotě přibližně 3 miliard eur ročně. Tématu podpory Ukrajiny se bude opět věnovat i nadcházející zasedání Evropské rady, které se koná v Bruselu již dnes večer a pak celý zítřejší den.

V otázce bezpečnosti a obrany, což bylo další téma, v přijatých závěrech k bezpečnosti a obraně březnová Evropská rada vyjádřila odhodlání posílit svou strategickou nezávislost a navýšit své obranné kapacity. Proto vyzvala k posílení technologické a průmyslové základny evropské obrany. Klíčovým prvkem, jak toho dosáhnout, je dle vlády ČR zlepšení přístupu evropského obranného průmyslu k soukromým i veřejným investicím včetně prostředků Evropské investiční banky. Vláda proto vítá, že text závěru klade důraz na usnadnění přístupu obranného průmyslu právě k financování. V tomto kontextu mi dovolte zmínit i společný dopis předsedy vlády ČR a dalších 13 premiérů a prezidentů členských států, který krátce před jednáním Evropské rady zdůraznil potřebu rozšíření mandátu Evropské investiční banky ve prospěch obranného sektoru. Evropská rada také vyzvala k naplňování strategie pro evropský obranný průmysl, tzv. EDIS. K dohodě na doprovodném návrhu programu pro evropský obranný průmysl EDIP, což vláda podporuje.

Dále vedla Evropská rada diskusi o situaci na Blízkém východě. Především díky spolupráci předsedy české vlády s rakouským kancléřem bylo dosaženo vyvážení textu, který mohla ČR následně podpořit.

V textu závěru Evropská rada zopakovala jednoznačné odsouzení teroristických útoků Hamásu a zločinů, které spáchal. Hamás označila za zcela zřejmého viníka současného konfliktu, uznala také právo Izraele na sebeobranu v souladu s mezinárodním humanitárním právem.

Evropská rada rovněž poukázala na velmi vážnou humanitární situaci v Gaze, vyzvala k humanitární pauze v konfliktu, která by vedla k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí, nastolení udržitelného příměří a přístupu humanitární pomoci do regionu, s ohledem na obvinění 12 zaměstnanců úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě z účasti na teroristických útoků ze 7. října přivítala Evropská rada urychlené zahájení vyšetřování ze strany OSN.

Jak už jsem zmínil, další summit Evropské rady začíná v Bruselu dnes večer. Situací na Blízkém východě se bude opět zabývat především v kontextu víkendové eskalace ze strany Íránu. Ostatně i o tomto programu dnes už informovala média, vč. České televize.

Dalším tématem, které jsem zmínil v úvodu, je rozšíření a otázky reforem EU. V otázce rozšíření bylo učiněno důležité rozhodnutí. Evropská rada rozhodla o otevření přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou. Jakkoli k samotnému členství Bosny a Hercegoviny povede samozřejmě ještě dlouhá cesta, je potřeba ocenit významný reformní pokrok, který tato země dosud učinila.

Vláda ČR rozšíření dlouhodobě podporuje, je to způsob, jak posílit stabilitu západního Balkánu, což je důležité i pro naši bezpečnost a také pro naše firmy, které zde mohou nacházet nová odbytiště.

V návaznosti na rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem učiněným v prosinci také vyzvala Evropská rada k urychlení prací na schválení tzv. vyjednávacích rámců, což umožní další posun v procesu přibližování obou zemí EU.

K institucionálním reformám EU diskuse neproběhla, nicméně Evropská rada přijala stručné závěry, v nich zopakovala své dřívější stanovisko, tedy že do léta 2024 přijme jakousi cestovní mapu pro další diskusi v této věci. Téma může být otevřeno také na nadcházejícím summitu v kontextu diskuse o strategických prioritách pro unii na dalších 5 let.

Vláda ČR je otevřena diskusi o zefektivnění fungování EU v mezích platného právního rámce. Trváme však na tom, že procesy rozšiřování a reforem EU by se neměly navzájem podmiňovat.

Dalším tématem, které bylo řečeno, byla otázka vnějších vztahů. Evropská rada přijala závěry také k řadě zahraničně politických témat. Evropská rada přivítala společné prohlášení o strategickém a komplexním partnerství mezi EU a Egyptem a partnerství s Mauritánií. Přínos obou partnerství spočívá v omezení migračního tlaku na vnějších hranicích i ve zlepšení hospodářské a politické spolupráce.

Dále Evropská rada přijala stručné závěry k aktuální situaci na Haiti, kde vyjádřila znepokojení nad zhoršující se situací v důsledku nových vln násilí. V případě Běloruska pak konstatovala Evropská rada rovněž znepokojení nad zhoršující se situací v oblasti lidských práv a také nad konanými parlamentními a místními volbami, nesplňujícími ani základní demokratické standardy. Vyjádřila solidaritu s běloruskou občanskou společností a demokratickými silami a vyzvala k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech politických vězňů.

Stejnou výzvu adresovala Evropská rada ve svých závěrech také k Rusku v kontextu nedávného úmrtí Alexeje Navalného, podpořila přijetí sankcí na osoby zodpovědné za jeho nespravedlivé věznění a obecně za zhoršující se situaci práv v Rusku.

Další téma, které jsem zmiňoval, byla otázka migrace. K migraci proběhlo pouze krátké zhodnocení současného stavu, nikoliv nějaká substantivní diskuse. Evropská rada v závěrech vyzvala především k posílení boje proti pašerákům. Vláda ČR dlouhodobě zdůrazňuje potřebu dalších kroků, zejména ve vnější dimenzi migrace, s důrazem na spolupráci se třetími státy, na prevenci nelegální migrace, a také nutnost zlepšení návratové politiky.

Dalším tématem, které jsem zmínil v úvodu, bylo zemědělství. Evropská rada se věnovala aktuální situaci v zemědělském sektoru. ČR patří mezi státy, které tomuto tématu věnují významnou pozornost. Po této diskusi právě na té nejvyšší úrovni jsme také volali.

Vláda ČR proto přivítala, že Evropská rada vyzvala k dalším opatřením, ke zlepšení podmínek v zemědělství, vč. opatření, která vedou ke snížení administrativní zátěže pro zemědělce. Vláda ČR vítá již přijatá opatření ze strany Komise v této oblasti, podporujeme také návrh na revizi pravidel společné zemědělské politiky.

ČR na zasedání také podpořila omezení dovozu zemědělských produktů z Ruska a Běloruska, zejména obilovin a olejnin. Komise ještě v den jednání Evropské rady přišla s konkrétním návrhem na zavedení cel, která by ve výsledku zcela zamezila dovozu těchto produktů do EU. Ten by měl být velmi rychle uveden do praxe.

V rámci formálních bodů bez větší diskuse Evropská rada také potvrdila politické priority vytyčené v tzv. roční analýze udržitelného růstu. Evropská rada rovněž podpořila návrh doporučení Rady o hospodářské politice eurozóny. To je ten Evropský semestr.

Pak je tady ještě otázka eurosummitu. Na zasedání eurosummitu v rozšířeném formátu byla diskutována aktuální hospodářská a finanční situace a pokrok v budování unie kapitálových trhů. Eurosummit ocenil významnou roli kapitálových trhů pro podporu vnitřního trhu nebo zajištění růstového financování společností, vč. těch malých a středních podniků.

Unie kapitálových trhů bude mít rovněž významnou roli při získávání soukromých investic potřebných jak pro zelenou, tak digitální transformaci evropské ekonomiky.

Vláda ČR podporuje pokračování práce na unii kapitálových trhů, současně upozorňuje, že je při tom třeba dbát na národní specifika a rozvoj těch trhů lokálních.

Tolik stručně k hlavním výsledkům Evropské rady. Děkuji vám za pozornost.