Zavést to má vládní novela, kterou Sněmovna v prvním čtení podpořila. Norma nadále neumožňuje darování orgánů za odměnu, žijícím dárcům by ale mělo být kompenzováno nepohodlí a omezení kvůli darování a pokryty výdaje a ztráty příjmu.

   
Novela, kterou má před dalším schvalováním projednat do konce listopadu sněmovní zdravotnický výbor, počítá také s příspěvkem na vypravení pohřbu dárce.
   
Transplantační zákon zajišťuje bezpečnost lidských orgánů určených pro použití u člověka. Novelou se český předpis sjednocuje s právem EU, kde například darování orgánů od zemřelých cizinců možné je. Norma tak odstraní nynější nerovnost mezi občany ČR a dalších zemí EU. Pokud totiž cizinec v tuzemsku potřebuje transplantaci, musí být zapsán na tuzemskou čekací listinu a dostane orgán od českého dárce. Na čekací listinu je zapsán i občan ČR, který transplantaci potřebuje, orgán od cizince ale zatím dostat nemohl.
   
Novela stanoví, že když je cizinec držitelem dárcovské karty, platí, že s darováním orgánů souhlasí a není podstatné místo provedení odběru nebo národnost příjemce. Není-li cizinec držitelem dárcovské karty, zkoumá se, zda už dříve vyslovil nesouhlas s posmrtným odběrem, zdravotní způsobilost a potvrzení totožnosti. Nutné bude navázat kontakt s rodinou.
   
Předloha počítá i s náklady, které by se zavedením kompenzací a pohřebného měl stát. Při pohřebném 5000 korun by stát ročně za zhruba 250 zemřelých zaplatil 1,25 milionu korun. Na náhradu výdajů a ušlého zisku v souvislosti s darováním orgánů při průměrném počtu 40 žijících dárců, průměrném měsíčním příjmu 25.000 korun a pracovní neschopnosti v průměru šest týdnů by státní rozpočet ročně vydal 620.000 korun.