Za objevení léku, který zachránil mnoho životů, vděčíme skotskému lékaři siru Alexandru Flemingovi. Jeho cesta k vědecké kariéře byla nelehká.
Narodil se 6. srpna 1881 v Lochfield Farms u Darvelu, když bylo jeho otci už 60 let. Tento starý muž byl na tehdejší dobu ale velmi osvícený a snažil se dát svým dětem co nejvyšší vzdělání. Bohužel, zemřel, když bylo Alexandrovi teprve sedm let a ten se mohl začít věnovat studiu až po smrti svého strýce, kterýmu odkázal peníze.
Když po ukončení studií nastoupil do očkovací laboratoře sira Wrighta, velmi se zajímal o léčení infekčních chorob. Jeho vzorem byl Louis Pasteur.
K objevu penicilínu přivedla Fleminga náhoda. Kvůli špatné hygieně v laboratořích se v jedné misce s choroboplodnými bakteriemi objevila plíseň, která vytvářela kolonie, i když pocházela z jediného výtrusu, který padl na živnou půdu v misce. Fleming ke svému údivu zjistil, že bakterie v blízkosti plísně se začaly rozpouštět. Začal se tedy objevem zabývat a také zkoumat nejrůznější druhy plísní, bakterií a jejich vzájemné vztahy. Pro zjednodušení popisů a poznámek začal tyto plísně nazývat Penicilin. Tak vznikl jeden z největších objevů v oboru bakteriologie.
První účinný protibakteriální lék byl však objeven až v roce 1935. Ve výzkumu Flemingova objevu pokračovali pak další chemici, bakteriologové a lékaři a začali jím léčit první pacienty. Byl to obrovský úspěch, který lidstvo zase posunuil o hodný kus kupředu.
Dnes ovšem lékaři začínají bít na poplach. Jak jsme již řekli, penicilín začal být považován za všelék, lékaři jej začali předepisovat téměř na všechno a ve velikém množství, lidská imunita se mu postupně přizpůsobila a v součanosti již hrozí, že se tento malý zázrak stane neúčinným. Bakterie, které by měl lék likvidovat, díky masívním dávkám penicilínu zmutovaly do té míry, že už na něj nereagují tak, jak by bylo žádoucí a věci tvrdí, že situace bude ještě zhoršovat.
Sir Fleming ani v době, kdy léčivé plísně objevil netušil, jaký dopad to bude mít na lidstvo. Tím méně tušil, že jeho objev dá lidstvu pocit bezpečí před nemocemi, které byly do té doby smrtelné a přesto se nešetrným zacházením lidé tohoto bezpečí sami začnou zbavovat. Je to jen doklad toho, že zneužít se dá i toho nejhumánnějšího vědeckého objevu. Lidstvo je v tom velmi vynalézavé.
Narodil se 6. srpna 1881 v Lochfield Farms u Darvelu, když bylo jeho otci už 60 let. Tento starý muž byl na tehdejší dobu ale velmi osvícený a snažil se dát svým dětem co nejvyšší vzdělání. Bohužel, zemřel, když bylo Alexandrovi teprve sedm let a ten se mohl začít věnovat studiu až po smrti svého strýce, kterýmu odkázal peníze.
Když po ukončení studií nastoupil do očkovací laboratoře sira Wrighta, velmi se zajímal o léčení infekčních chorob. Jeho vzorem byl Louis Pasteur.
K objevu penicilínu přivedla Fleminga náhoda. Kvůli špatné hygieně v laboratořích se v jedné misce s choroboplodnými bakteriemi objevila plíseň, která vytvářela kolonie, i když pocházela z jediného výtrusu, který padl na živnou půdu v misce. Fleming ke svému údivu zjistil, že bakterie v blízkosti plísně se začaly rozpouštět. Začal se tedy objevem zabývat a také zkoumat nejrůznější druhy plísní, bakterií a jejich vzájemné vztahy. Pro zjednodušení popisů a poznámek začal tyto plísně nazývat Penicilin. Tak vznikl jeden z největších objevů v oboru bakteriologie.
První účinný protibakteriální lék byl však objeven až v roce 1935. Ve výzkumu Flemingova objevu pokračovali pak další chemici, bakteriologové a lékaři a začali jím léčit první pacienty. Byl to obrovský úspěch, který lidstvo zase posunuil o hodný kus kupředu.
Dnes ovšem lékaři začínají bít na poplach. Jak jsme již řekli, penicilín začal být považován za všelék, lékaři jej začali předepisovat téměř na všechno a ve velikém množství, lidská imunita se mu postupně přizpůsobila a v součanosti již hrozí, že se tento malý zázrak stane neúčinným. Bakterie, které by měl lék likvidovat, díky masívním dávkám penicilínu zmutovaly do té míry, že už na něj nereagují tak, jak by bylo žádoucí a věci tvrdí, že situace bude ještě zhoršovat.
Sir Fleming ani v době, kdy léčivé plísně objevil netušil, jaký dopad to bude mít na lidstvo. Tím méně tušil, že jeho objev dá lidstvu pocit bezpečí před nemocemi, které byly do té doby smrtelné a přesto se nešetrným zacházením lidé tohoto bezpečí sami začnou zbavovat. Je to jen doklad toho, že zneužít se dá i toho nejhumánnějšího vědeckého objevu. Lidstvo je v tom velmi vynalézavé.
ml,foto:archiv
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
