Až dosud tyto peníze šly na účet nemocnicím, které s nimi nakládaly podle svého uvážení.
Osm procent čerstvých absolventů lékařských fakult odjíždí hned po obdržení diplomu pracovat do ciziny. V českých nemocnicích nebo ordinacích se tak ani neohřeje.

Právě proto se včera ministryně zdravotnictví Dana Jurásková sešla se zástupci mladých lékařů. Ty do ciziny vyhánějí hlavně nízké platy a nelogičnosti kolem přípravy na atestace.

Ministryně mladým doktorům slíbila nápravu. Lékaři junioři nyní během pětileté přípravy na atestaci pobírají plat necelých 18 tisíc hrubého. Ministryně chce, aby k tomu dostávali ještě měsíční stipendium v minimální výši pěti tisíc korun.

V oborech, kde chybí odborníci, jako jsou anesteziologie nebo radiologie, by měl tento příspěvek činit ještě více - sedm až osm tisíc měsíčně.

"Stipendium bude sloužit jako jeden z motivačních stimulů. Už těch pět tisíc zvýší odměňování mladých lékařů o dvacet až třicet procent," řekl náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.

Měsíční stipendia pro mladé lékaře nebudou státní rozpočet oproti dnešku stát ani korunu navíc. Nemocnice a další zdravotnická zařízení totiž nyní dostávají na lékaře v atestační přípravě dotace od státu, z nichž hradí plat lékaři a jeho školiteli, zbytek padne na lékařské pomůcky. Ministerstvo nově chce, aby část z těchto dotací - zmíněných nejméně pět tisíc korun na měsíční stipendium - šla přímo do kapsy mladému lékaři.

Toto opatření si však vyžádá změnu zákona, což je reálné až po volbách. "Pokud bude shoda, prosadíme to jednoduchou technickou novelou," slibuje Šnajdr.

Mladé lékaře na jednání s ministerstvem zastupoval jedenatřicetiletý chirurg Tomáš Kocourek. S výsledkem je vcelku spokojen, byť výhrady přetrvávají.

"Jsme rádi, že se toto téma otevřelo a že vůbec byla ochota se s námi bavit," pochválili ministryni Kocourek. "Vadí nám ale, že stipendium budou mladí lékaři pobírat jen v prvních dvou letech z celkových pěti let atestační přípravy. Další problém je, že na příspěvek budou mít nárok jen noví absolventi, nikoliv i ti, kteří se už na atestaci nějaký rok připravují," dodal.

Tento požadavek však ministerstvo podle Šnajdra splnit nemůže. "Dotace na atestační přípravu mladých lékařů vyjdou ročně na půl miliardy korun. Z toho se pokryjí přesně ty náklady na nový ročník absolventů. Další navyšování těchto prostředků není možné," uvedl náměstek.

Místo útěku začal bojovat

Chirurg Kocourek vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a nyní pracuje na ortopedicko-traumatologickém oddělení nemocnice v Přerově. Sám před časem uvažoval, že by si našel práci lékaře někde v zahraničí. Místo toho však před měsícem založil sdružení Mladí lékaři a snaží se pro ně vyjednat lepší podmínky. "Vadí mi, že je většina změn v českém zdravotnictví k horšímu. Spoustě mých kamarádů z fakulty to pak komplikuje život. Řada z nich už odešla do zahraničí nebo to plánuje," řekl Kocourek.

Loni odešlo do zahraničí 64 z celkových 784 absolventů lékařských fakult. Například před sedmi lety zmizelo do ciziny "jen" padesát mladých doktorů, ale tehdy bylo absolventů oboru Všeobecné lékařství o dost více - přesně 874. Zejména v malých nemocnicích přitom lékaři chybějí. Před rokem úřady práce nabízely 620 lékařských míst.

Místo očního gynekologie

Mladým doktorům vadí také chyby v systému udělování atestací. I v tom ministryně slíbila nápravu.

Příprava na atestaci trvá v Česku pět let. První dva roky se mladý lékař připravuje v jednom z deseti obecnějších, takzvaných kmenových oborů. Jsou to třeba chirurgie, pediatrie nebo gynekologie. V dalších třech letech si již může vybrat užší specializaci - například kardiologii nebo cévní chirurgii.

"Základní paleta je ale mnohem širší než těch deset kmenových oborů. V těch se úplně zapomnělo na obory, jako jsou oční a ušní lékařství, neurologie nebo ortopedie. V praxi to znamená, že lékař, který se chce stát očním lékařem, musí první dva roky studovat například gynekologii nebo chirurgii a teprve poté se může začít připravovat v oftalmologii," popsal Kocourek.

Ministryně dala včera těmto výtkám za pravdu a uvedla, že počet kmenových oborů rozšíří ze současných deseti až na devatenáct, aby pokryly co nejvíce lékařských zaměření. Tuto změnu chce Jurásková prosadit už od července.

Mladí lékaři v ČR

64 absolventů
lékařství loni odešlo hned po obdržení diplomu do ciziny. České lékařské fakulty v roce 2009 "vychovaly" celkem 784 doktorů.

17 800 korun
činí nyní hrubý měsíční příjem lékaře, který hned po škole nastoupí do nemocnice a zařadí se do atestační přípravy. Ta v Česku trvá pět let.

Kroky, které ministerstvo plánuje pro mladé doktory

Stipendium pět tisíc
Lékaři zařazení do atestační přípravy mají nově k základnímu platu pobírat měsíční stipendium pět tisíc korun. U oborů, kde chybí odborníci, by to mohlo být sedm až osm tisíc měsíčně.

Lepší vzdělávání
Mladým lékařům se nelíbilo, že si pro první dva roky přípravy na atestaci mohou vybrat jen z deseti základních oborů, zatímco užší specializaci se mohou věnovat až v dalších třech letech. Jurásková slíbila, že seznam oborů pro atestace rozšíří tak, aby byly pestřejší.

Odchody do zahraničí
Právě finance a nelogičnosti v atestační přípravě jsou důvodem, proč mladí lékaři odcházejí pracovat do ciziny. Za hranice každý rok odejde asi osm procent absolventů. Hlavně v malých nemocnicích však doktoři chybějí - před rokem úřady práce nabízely 620 lékařských míst.

Slibuje nápravu Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková chce, aby mladí lékaři pobírali minimálně pětitisícové stipendium, u některých oborů až osmitisícové.