Proti usmrcení pacienta na jeho žádost se postavil i předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček. "Já osobně ji (eutanazii) považuji za selhání paliativní medicíny," uvedl. Podle odborníků dnes lékaři umí účinnými prostředky tlumit bolest tak, aby i člověk s velmi vážnou diagnózou mohl důstojně dožít. Paliativní medicína však podle nich neznamená jen pomoc od tělesných obtíží. Týká se i psychiky, sociální situace a duchovní sféry. "Protože duchovní rozměr má každý, ať je věřící, nebo není," řekl Vorlíček.
Dnes se lékaři v léčbě bolesti i paliativní medicíně vzdělávají, ale nejdřív zhruba šest let po opuštění lékařských fakult. Podle odborníků by to mělo být dřív, nejlépe už na fakultách. Upozornili i na nutnost učit se komunikaci s pacientem a jeho rodinou, na což v dnešním způsobu práce nebývá čas. "Takovéto konzultace rodinám určitě neposkytujeme v pracovní době. Zveme si je o víkendech," řekla dnes místopředsedkyně České společnosti paliativní medicíny Jana Skřičková.
Podle expertů je dnes paliativní péče v Česku dostupná a hrazená zdravotními pojišťovnami. Prostupuje napříč obory - měli by ji poskytovat onkologové, plicní lékaři, personál v léčebnách dlouhodobě nemocných i dalších typech nemocnic. Ne vždy však zdravotníci využívají všechny možnosti.
Podle odborníků by se měla upravit také legislativa. V předpisech chtějí upřesnit především to, o čem má rozhodovat pacient, o čem lékař a v jakých situacích. Pacientovi by například lékař měl vysvětlit očekávaný postup nemoci a domluvit se s ním, zda si přeje v určité situaci nasadit plicní ventilátor.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce