Tyto nebezpečné faktory je třeba snižovat, resp. eliminovat. „V jejich prevenci i léčbě hraje podstatnou roli spolupráce pacienta. Změnou ovlivnitelných rizikových faktorů lze těmto onemocněním účinně předcházet,“ říká MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., z III. interní kliniky VFN a 1. LF UK.
Po úspěšném červnovém startu vstupuje projekt VZP ČR „Mýty a skutečnost v léčbě a prevenci civilizačních onemocnění“ do druhého kola. Tentokrát se zaměří na nejčastější omyly týkající se kardiovaskulárních onemocnění. Projekt organizovaný VŠTJ Medicina Praha, o. s., jehož odborným garantem je Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, má za cíl poukázat na důsledky nezdravého životního stylu v čele s nevhodnou životosprávou a nedostatkem pohybu. První ze tří edukačních akcí proběhne v pondělí 15. září na půdě Gymnázia Na Vítězné pláni v Praze.
Mezi nejčastější mýty, které jsou zdrojem chyb a omylů jak v diagnostice, tak i v léčbě kardiovaskulárních onemocnění patří:
- Mýtus: Infarkt musí bolet u srdce
Pravda: Typický infarkt myokardu je provázen svíravou bolestí na hrudi, která se šíří do levé horní končetiny. Nicméně u některých pacientů (zejména s cukrovkou nebo u žen) se může infarkt projevit např. pocitem nedostatku vzduchu, pocením, potřebou zvracení, úzkostí nebo proběhnout bez jakýchkoli obtíží. V případě pochybností volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155.
- Mýtus: Po infarktu se musím šetřit
Pravda: Pohybová aktivita by naopak měla být zahájena co nejdříve. Při nekomplikovaném infarktu myokardu začínají pacienti cvičit již první den na lůžku, po týdnu již mohou absolvovat zátěžové vyšetření do svého maxima. Pacienti, kteří začnou pravidelně cvičit, mají významně nižší riziko opakování infarktu a významně se u nich snižuje úmrtnost.
- Mýtus: Při vysokém krevním tlaku nesmím posilovat
Pravda: Pravidelná pohybová aktivita (posilování dokonce více než aerobní trénink) má přinejmenším stejnou účinnost jako užívání jednoho léku na hypertenzi. Pohyb dovede snížit systolický krevní tlak až o 8 mmHg, má minimum nežádoucích účinků a ovlivňuje organismus komplexně.
- Mýtus: Když mám dobrý tlak/cholesterol, nemusím brát léky
Pravda: Vysazení léků na vysoký krevní tlak nebo zvýšený cholesterol vede opět k navrácení problému. Užívání léků představuje v těchto případech pro většinu pacientů celoživotní záležitost.
- Mýtus: Dušnost při námaze znamená onemocnění srdce nebo plic
Pravda: Dušnost je přirozený příznak zvýšeného dechového úsilí. Začíná se projevovat při zvyšující se intenzitě zátěže, a to v závislosti na trénovanosti. U pacientů s onemocněním srdce či plic, nebo u netrénovaných lidí při nižších intenzitách zátěže (např. pomalá chůze), u trénovaných při vyšších intenzitách (např. rychlém běhu). Pravidelnou pohybovou aktivitou se intenzita zátěže, při které pacienti pociťují dušnost, dá zvyšovat, což platí i u pacientů s chronickým srdečním selháním.
- Mýtus: Resuscitovat má jenom profesionál
Pravda: Při srdeční zástavě se na každou minutu, kdy není pacient resuscitován, tj. není mu poskytnuta nepřímá srdeční masáž, se jeho šance na přežití snižuje o 10 %. Laická resuscitace je velmi snadná. Stačí stlačovat hrudník frekvencí 100 stlačení za minutu (odpovídá téměř dvěma stlačením za sekundu).
Psali jsme:
První ze tří edukačních setkání v rámci projektu „Mýty a skutečnost“ se zaměřením na kardiovaskulární onemocnění proběhne 15. září v Praze, následně 23. září v Brně a nakonec 27. září v Českých Budějovicích. Za přítomnosti lékařů, nutričních terapeutek a sportovních instruktorů si zájemci budou moci zasportovat a zjistit, v jakém stavu se aktuálně nachází jejich tělo pomocí měření inBody. Na místě budou připraveny edukační materiály, zábavný program a bude možnost využít konzultaci s odborníky.
Celý projekt organizuje VŠTJ Medicina, o. s. Odborným garantem se stala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. „Odborníci ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze si díky své praxi uvědomují narůstající závažnost civilizačních onemocnění, proto jsme se rozhodli podpořit tento projekt tím, co umíme nejlépe, tedy poskytováním odborné péče našich specialistů,“ komentuje Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Projekt vznikl za finančního přispění Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. Veškeré informace o projektu a o nejbližších plánovaných akcích se nacházejí na stránkách www.civilizacnionemocneni.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaB
_profil_top.jpg)
