Odpůrci rasismu a prolomení těžebních limitů to budou mít bez Havla těžší

19.12.2011 11:08

Václav Havel se do povědomí Čechů nezapsal jen jako vůdce revoluce. Po svém zvolení prezidentem se stále zajímal o problémy obyčejných lidí, o čemž svědčí jeho boj proti prolomení limitů těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji a nelibost, s jakou hodnotil zrod pověstné zdi mezi Romy a „neromy“ v Matiční ulici v Ústí nad Labem.

Odpůrci rasismu a prolomení těžebních limitů to budou mít bez Havla těžší
Foto: rep
Popisek: Romské děti si hrají na hřišti

Dnešní česká média se, snad s výjimkou komunistických Halo novin, věnují úmrtí prezidenta Václava Havla. Všichni vzpomínají v jeho boji za svobodu, ale trochu specifičtější pohled přináší severočeská příloha dnešní MF Dnes, Jde o pohled, který vykresluje Havla jako jednoho z předních odpůrců prolomení těžebních limitů hnědého uhlí a také zapřisáhlého nepřítele rasismu. Obě témata přitom již velmi dlouhou dobu hýbou severem Čech.

Historické kořeny nebo uhlí. Co je víc?

Při své první návštěvě kraje v roce1991 byl Havel zděšen např. návštěvou na skládce v Chabařovicích, kam se až do roku 1993 ukládaly odpady z chemiček. Havel pomohl se sháněním peněz na sanaci skládky. V roce 2001 si pak přijel zkontrolovat stav věci a s nově vzniklým zeleným kopcem byl spokojen. Severní část republiky však zbrázdila také řada důlních jam, k nimž se Havel také vyjádřil.

Vše k tématu skon Václava Havla

„Jestli povrchové doly vyrobily tolik jam do země, a nejsnazší způsob, jak se jich zbavit, je zatopit je vodou, tak proč by tu nemohl vzniknout kraj jezer,“ prohlásil tehdy prezident. Znovu se připojil na stranu ekologů např. v roce 2005, když už jako exprezident psal tehdejšímu premiérovi Jiřímu Paroubkovi, aby nedopustil prolomení těžebních limitů u Jiřetína.

„Kladu si otázku, zda je v dnešních podmínkách jednorázový a bezprostřední efekt těžby hnědého uhlí důležitější než staleté kořeny Horního JIŘETÍNA A Černic,“ napsal tehdy Havel.

Primátor nemusí přebírat předsudky svých voličů

Mnozí si jistě vzpomenou také na případ v Matiční ulici v Ústí nad Labem, kde v roce 1998 vyrostla zeď mezi romskými a neromskými obyvateli. Havel se jel do Ústí podívat a okamžitě zrod zdi ostře zkritizoval.

„Primátor mluví za své voliče a domnívá se zřejmě, že jeho povinností je sdílet i všechny předsudky včetně rasových, které občané v tomto jeho městě mají,“ uvedl na adresu Ladislava Hrušky, tehdejšího prvního muže z ODS, který plot hájil.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jejda, pirátské špinavé prádlo. „Řežou se mezi sebou.“ V Praze problém až u soudu

4:44 Jejda, pirátské špinavé prádlo. „Řežou se mezi sebou.“ V Praze problém až u soudu

Prozradil pirátský poradce Petr Beneš z pražského magistrátu citlivé informace protistraně, s níž se…