Odpůrci rasismu a prolomení těžebních limitů to budou mít bez Havla těžší

19.12.2011 11:08

Václav Havel se do povědomí Čechů nezapsal jen jako vůdce revoluce. Po svém zvolení prezidentem se stále zajímal o problémy obyčejných lidí, o čemž svědčí jeho boj proti prolomení limitů těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji a nelibost, s jakou hodnotil zrod pověstné zdi mezi Romy a „neromy“ v Matiční ulici v Ústí nad Labem.

Odpůrci rasismu a prolomení těžebních limitů to budou mít bez Havla těžší
Foto: rep
Popisek: Romské děti si hrají na hřišti

Dnešní česká média se, snad s výjimkou komunistických Halo novin, věnují úmrtí prezidenta Václava Havla. Všichni vzpomínají v jeho boji za svobodu, ale trochu specifičtější pohled přináší severočeská příloha dnešní MF Dnes, Jde o pohled, který vykresluje Havla jako jednoho z předních odpůrců prolomení těžebních limitů hnědého uhlí a také zapřisáhlého nepřítele rasismu. Obě témata přitom již velmi dlouhou dobu hýbou severem Čech.

Historické kořeny nebo uhlí. Co je víc?

Při své první návštěvě kraje v roce1991 byl Havel zděšen např. návštěvou na skládce v Chabařovicích, kam se až do roku 1993 ukládaly odpady z chemiček. Havel pomohl se sháněním peněz na sanaci skládky. V roce 2001 si pak přijel zkontrolovat stav věci a s nově vzniklým zeleným kopcem byl spokojen. Severní část republiky však zbrázdila také řada důlních jam, k nimž se Havel také vyjádřil.

Vše k tématu skon Václava Havla

„Jestli povrchové doly vyrobily tolik jam do země, a nejsnazší způsob, jak se jich zbavit, je zatopit je vodou, tak proč by tu nemohl vzniknout kraj jezer,“ prohlásil tehdy prezident. Znovu se připojil na stranu ekologů např. v roce 2005, když už jako exprezident psal tehdejšímu premiérovi Jiřímu Paroubkovi, aby nedopustil prolomení těžebních limitů u Jiřetína.

„Kladu si otázku, zda je v dnešních podmínkách jednorázový a bezprostřední efekt těžby hnědého uhlí důležitější než staleté kořeny Horního JIŘETÍNA A Černic,“ napsal tehdy Havel.

Primátor nemusí přebírat předsudky svých voličů

Mnozí si jistě vzpomenou také na případ v Matiční ulici v Ústí nad Labem, kde v roce 1998 vyrostla zeď mezi romskými a neromskými obyvateli. Havel se jel do Ústí podívat a okamžitě zrod zdi ostře zkritizoval.

„Primátor mluví za své voliče a domnívá se zřejmě, že jeho povinností je sdílet i všechny předsudky včetně rasových, které občané v tomto jeho městě mají,“ uvedl na adresu Ladislava Hrušky, tehdejšího prvního muže z ODS, který plot hájil.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

Kdo může za migrační pakt?

Tvrdíte, že když vás budeme volit, tak nás zbavíte migrantů. Jak? Jak chcete problém řešit, navíc když teď EP schválil migrační pakt? Taky tvrdíte, že jeho schválení byla zrada od této vlády, tak co pak změníte evropské volby? A jak to tedy je? Může za schválení paktu vláda nebo politici v Bruselu?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hnůj. Obří kupa. Pavel Novotný ji má před úřadem

5:30 Hnůj. Obří kupa. Pavel Novotný ji má před úřadem

Po premiéru Petru Fialovi se dočkal i starosta Prahy-Řeporyjí Pavel Novotný (ODS). Zemědělci mu před…