Následuje přejídání, kdy si tělo uchovává vše, co dostane - a člověk tloustne. Problém špatného stravování se týká více než poloviny lidí, typově se dělí do čtyř skupin - manažeři a další zaneprázdnění dříči, dietáři, sportovci a anorektici či ortorektici. Na zdravotní rizika nadbytečných kilogramů a opakovaného hubnutí a tloustnutí upozorní v sobotu Světový den obezity.
   
Manažer si podle Havlíčka pro samou práci neudělá čas na jídlo, jí nepravidelně, jednou nebo dvakrát denně, obvykle večer. Pokud si přes den vyšetří na jídlo čas, sní, co je po ruce, fast food, instantní jídla se spoustou tuků a cukrů a bez živin, které tělo potřebuje pro správné fungování. V rodinách manažerů jedí stejně špatně i děti.
   
   
Dietářka drží jednu dietu za druhou. Bojí se tuků, přesto je obvykle jí v uzeninách a mléčných výrobcích. Místo kvalitních sacharidů zásobuje tělo jednoduchými cukry. Přijímá málo energie, a tak nutí tělo zpomalovat metabolismus a ukládat energii do zásob. Místo hubnutí tloustne.
   
"Dietářka, která chce zhubnout, nesmí držet hladovku, ale jíst pětkrát až šestkrát denně, kvalitní a vyváženou stravu se všemi živinami," poradil Havlíček. Důležitý je pohyb, aby příjem energie byl o něco nižší než výdej. Tento poměr lze vypočítat za pomoci interaktivního.
   
Sportovec má sklon k nerovnováze mezi příjmem a potřebou živin. Má velký energetický výdej, nemá ale kdy se najíst. Nemůže jíst před tréninkem ani po něm, jí nárazově. Tím mu ubývá svalová hmota a přibývá tuk, klesá imunita, stoupá riziko úrazů. Stejný problém je u sportujících dětí. Místo běžného jídla, které je pro ně těžké na trávení, volí hranolky, chipsy a sladkosti. Dítě dostane rychle energii, ale organismus nemá živiny, zpomaluje se jeho vývoj. Místo aby rostlo do výšky, tloustne a sportu se vyhýbá, protože je unavené.
   
Anorektik jídlo odmítá, jde o psychickou poruchu, která začíná v dětství v nefungujících rodinách, kde dítě na sebe chce strhávat pozornost. Kromě anorexie se řada lidí potýká s ortorexií, dalším psychickým onemocněním, které vede k podvýživě. Ortorektik přehnaně dbá na zdravý životní styl. Příliš sportuje, příliš si vybírá správné jídlo a zjišťuje, že téměř nic není zdravé. Nejí tedy a devastuje si tělo.
   
V případě obou psychických poruch je podle Havlíčka nutné, aby pacienti nejprve pochopili princip onemocnění a přestalo se jim líbit, jak vypadají. Pak teprve mají změny v jídelníčku smysl.