Pane režisére, podporoval jste hejtmana Jiřího Zimolu ve volbách jako osobnost. Co říkáte nyní na útoky proti němu z řad příznivců pravice, studentů atd… A na to, že dostává ultimáta na to, aby „odvolal“ novou krajskou radní za KSČM Vítězslavu Baborovou?

Pokud chci proti něčemu nebo někomu bojovat, měl bych ho především dobře poznat. Poznat všechny jeho klady i zápory a zcela objektivně je umět posoudit. Takové ty hurá akce, které mají za úkol smést a zhanobit kdeco a kdekoho, nejsou zrovna tou nejlepší vizitkou inteligentního člověka, zvlášť pak studenta či vysokoškolsky vzdělaných lidí. 

Inteligentní člověk dovede zvažovat věci v pohledu „ze všech stran“ a pak se pustí do polemiky, která bude opravdu na úrovni. Vezměte si třeba skutečné kritiky marxismu leninismu, nebo církevních doktrín. Oni velice dobře znali všechny jejich spisy a celé „učení“ a tudíž pak měli potřebné „trumfy“ v rukou. Křik mladých studentů, protestujících a vyhrožujících proti těm i oněm, je přinejmenším unáhlený. Toho, že se společnost odklání od vládnoucí modré garnitury a přiklání se na stranu levice, si měli všimnout dřív a přijít všichni k urnám. Zajímalo by mě, kolik z nich jich k volbám opravdu přišlo. 

Co říkáte na velkou podporu KSČM od voličů, na to že skončila tato strana jako druhá?

To, že KSČM získala ve společnosti tak silnou podporu, svědčí o určitém nesouhlasu s politikou vlády, hlavně tou sociální. Ať chceme nebo ne, lidé stále porovnávají a myslím, že v této době víc než kdykoliv předtím.