Lahvičkové trápení? Kdepak! Řešení je jednodušší, než si myslíte.
Chuť člověka se stejně jako ostatní smysly v průběhu života vyvíjejí. Děti například nesnášejí a odmítají jíst olivy, v dospělosti je ale většina lidí považuje za delikatesu a nezbytnou součást některých jídel. Člověk se zkrátka musí novým chutím učit a zvykat si na ně, a to v průběhu celého života. Nejvíce změn ve stravování ale přichází v kojeneckém a batolecím věku.
První stravu, kterou dítě pozná, je ve většině případů mateřské mléko. Dítě se přisaje k matčinu prsu a pomocí sacího reflexu ochutná vůbec první jídlo ve svém životě. Po ukojení hladu přichází velké uspokojení z přijímané potravy a pocit štěstí. Není proto divu, že snaha navyknout kojence na jiný typ a způsob podávání potravy se nemusí zpočátku setkat s jeho souhlasem. Dožaduje se navrácení matčina prsu, na který si již zvyklo a je na něj fixované, což ale může matce způsobit značné komplikace. Pokud musí maminka ukončit kojení před 6. měsícem věku miminka, bývá první potravinou, se kterou se dítě setkává mimo matčin prs, náhradní kojenecké mléko.
Dítě si samo nevybírá
V situaci, kdy dítě odmítá pít mléko z lahvičky, musí být matka dítěte velmi trpělivá a vynalézavá. Nejdůležitější je vytrvat a kojence na mléko z lahvičky pomalu naučit. I když jej zpočátku odmítá, dítěti by se především nemělo nutit. Po několika opakováních a vyzkoušení různých přístupů k podávání stravy by se ale měl výsledek brzy dostavit. „Aby si dítě zvyklo a přijalo zpočátku odmítnutou potravinu, je nutné nabídnout mu ji minimálně 6 až 8krát. Nové mléko podáváme minimálně týden, což je doba, po které můžeme hodnotit, jak miminko mléko přijalo a jak mu vyhovuje. Platí to u každé změny jídelníčku,“ říká laktační poradkyně Andrea Řepová. Některým dětem může přivykání na novou potravinu a způsob stravování však trvat i déle. Okamžitá změna kojeneckého mléka však není správným řešením. „Změnu kojeneckého mléka by maminka měla probrat s pediatrem. Maminky se občas před lékařem obávají přiznat, že mají s přechodem na kojenecké mléko potíže. Obavy však nejsou na místě. Naopak. Pediatr dokáže lépe odhadnout, jestli miminko potřebuje více času nebo jestli odmítání kojeneckého mléka způsobují jiné individuální potíže miminka. V případě, že se při přechodu na kojenecké mléko či příkrmy vyskytnou zdravotní potíže (např. průjem, krev či hlen ve stolici, zvracení, vyrážka) je vhodné další postup konzultovat s odborníkem,“ vysvětluje Andrea Řepová. Je tedy nutné dát dítěti dostatek času, protože si musí zvyknout nejenom na novou chuť, ale v podstatě na nový rituál krmení.
Psali jsme:
Matky se často domnívají, že jejich potomek nepřijímá a vyplivuje podávané mléko, protože mu nechutná, a zkoušejí proto najít alternativní výrobek, který by mu mohl zachutnat více. Problém však ve většině případů není v chuti kojeneckého mléka, ale v návyku na mateřské mléko a prs. „Přestože jsou umělá mléka tomu mateřskému velmi podobná, nikdy jej absolutně nenahradí. Stejně jako láhev nenahradí mateřský prs. Pro dítě je přechod velkou změnou. Nejen že se liší strava samotná, liší se i způsob jejího podávání. S tím vším se musí miminko sžít,“ říká Andrea Řepová.
Dle průzkumu nepokračuje s podáváním mléka dostatečně dlouhou dobu (déle než dva týdny) až 36 % matek. Časté střídání náhradních mlék od různých výrobců nepřiměje dítě, aby si vybralo lepší chuť. Dítě naopak nedostane šanci, aby si na některé z mlék jednoduše zvyklo. Dříve či později však rezignuje a některé mléko přijímat začne. „Přestože miminko nakonec přijme jedno z mnoha nabízených kojeneckých mlék, zřejmě to nebylo tím, že by si jej dobrovolně vybralo. Dítěti prostě nezbylo nic jiného, než některé mléko začít dříve či později přijímat,“ upozorňuje laktační poradkyně a dodává: „Časté střídání kojeneckých mlék může dítěti způsobit i zažívací potíže – nadýmání, zácpu či naopak průjem. Přechod na kojenecké mléko je totiž změnou i pro trávicí trakt, který v kojeneckém věku není ještě úplně zralý. Dítěti se změní frekvence vyprazdňování i forma stolice. Když má miminko šanci zvykat si na mléko alespoň týden, všechny tyto změny probíhají postupně a bez rizika.“
7 tipů pro maminky - jak předejít syndromu první lahvičky:
1) než začnete s podáváním stravy z lahvičky, seznamte dítě s novým předmětem (lahvičkou), aby si na něj zvyklo
2) zvolte správnou savičku – savičky se vyrábějí z různých materiálů s odlišnou tvrdostí, je tedy potřeba zjistit, která dítěti vyhovuje nejvíce
3) správná velikost lahve – měla by být úměrná věku a hmotnosti dítěte:
• menší, objem cca 125 ml – ideální pro novorozence a malá miminka
• střední, objem cca 250 ml – vhodnější pro starší děti
• velké, objem cca 330 ml - vhodnější pro batolata
4) vyzkoušejte, zda je velikost dírky v savičce optimální - dítě se musí při pití trochu namáhat, aby byl uspokojen jeho sací reflex. Tekutina by měla z láhve držené dnem vzhůru jen pomalu odkapávat, ne rychle kapat nebo dokonce téci pramínkem.
5) zkoušejte různé polohy – některé děti preferují stejnou polohu jako při kojení, jiné naopak. Musíte zjistit, co vyhovuje právě vašemu dítěti
6) dejte na odborníka – „Mnohým maminkám pomohlo zapojit do přechodu na lahvičku tatínka. Když není maminka v dohledu dítěte, snáze lahvičku přijme,“ radí Andrea Řepová a přidává ještě jeden tip: „S prvním podáním každé nové potraviny začínejte tehdy, když nikam nespěcháte a na krmení máte dostatečný klid, případný stres děťátko u maminky velmi dobře vycítí a příjem nové potraviny může bojkotovat.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaB
