Václav Havel strávil v Mariánských kasárnách dva roky svého mládí. V letech 1957 až 1959 zde strávil základní vojenskou službu. Pobýval v místech, kde mnoho desítek let předtím trávil vojenskou službu i autor dobrého vojáka Švejka Jaroslav Hašek.
Havel jako Hašek
“Pro mne to byly poměrně těžké dva roky, přesto na ně rád vzpomínám. Z toho, v jakých jsou ale kasárna nyní ve stavu, je mi smutno. Moc bych si přál, aby se opravila a aby byla znovu fungujícím objektem, i když zcela jiného rázu,“ projevil před časem Václav Havel své přání, směrem k občanům města, politickým představitelům i novinářům.
Psali jsme:
Havlova kasárna. Ostuda
Kasárna viděl v roce 2008, když v Českých Budějovicích byl na premiéře divadelní hry Odcházení, které zinscenovalo Jihočeské divadlo. “Kasárna jsem viděl, a není mi z toho nejlépe. Proč to někdo neopraví, je to ostuda, je to krásná stavba,“ řekl na rautu po představení.
Jeho přání se mu zatím nesplnilo. Mariánská kasárna získalo město od armády zdarma. Protože pro ně nenašlo využití, vydražilo je. Koupila je firma Českobudějovické Pozemní stavby. Ta je ale v insolvenci, a tak objekt, který je kulturní památkou, chátrá dál. Je prázdný, jen dvůr kasáren, kde býval takzvaný buzerplac, slouží jako parkoviště pro automobily.
Psali jsme:
„V budějovických Mariánských kasárnách jsem v padesátých letech prožil dva nelehké roky života, ale zajímavé je, jak se temná vzpomínka na tato léta každým rokem prosvětluje. Když tak o tom uvažuji, mám k nim vlastně vřelý osobní vztah a vůbec mi není jedno, jaký bude jejich budoucí osud,“ řekl exprezident, který vždy rán na jižní Čechy vzpomínal.
Mezi občany jihočeské metropole vznikl už dopoledne, když se informace o jeho skonu začaly šířit rychlostí blesku nápad, že by se Mariánské náměstí, na němž budova stojí, mohlo jmenovat náměstí Václava Havla. To je ale ještě jen jako nápad v hlavě pár lidí, kteří ale hodlají dát podnět radnici. Zastupitelé by se pak návrhem museli zabývat a případně jej schválit.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kraus
