Předchůdce Anny Šabatové ve funkci ombudsmana Pavel Varvařovský nedávno poukázal na to, že když dobrovolně končil ve funkci, pracovalo v Úřadu veřejného ochránce 60 právníků. Za jeho nástupkyně – za šest let – se jejich počet zvýšil na 120 a musela se přistavit nová budova. Přitom počty podání, které úřad vyřizuje, nejen že nestouply, ale naopak se snížily. Veřejnost je však krmena tím, jaké škody v úřadu může napáchat nový ombudsman, což potvrzuje úvodník Respektu od Erika Taberyho. „Celkem jsem očekával, že pan Tabery nebude nadšen z výsledku této volby. Ale fascinuje mě, jak dokázal volbu ombudsmana, což je postava z principu nepolitická, spojit s politikou. Navíc Stanislav Křeček stojí už velice dlouho mimo politiku. Uvědomme si, že byl šest let zástupcem ombudsmanky Anny Šabatové,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Přesto to podle nejrůznějších Taberyů vypadá, jako by volbou Stanislava Křečka skončila v Česku demokracie. „Už minule jsem zmiňoval, jak to v Aktuálně Martin Fendrych líčil, že můžeme ten úřad zrušit, že vlastně ztratil smysl, a to jenom pro to, že v jeho čele bude stát pan Křeček. Teď mě fascinovalo, že jak má pan Tabery už jen poměrně malý repertoár témat, tak se mu do těch jeho názorových článků dostávají věci, které s tou komentovanou vůbec nesouvisejí. Například Křečkovu volbu spojil z nějakého – mně neznámého – důvodu s výběrem kandidátů do Rady České televize, konkrétně s paní Lipovskou a s pány Pikorou a Xaverem Veselým. Nevím, jakou s tím má souvislost volba pana Křečka do funkce veřejného ochránce práv. Jinak nezklamal, otřel se o pana premiéra Babiše i pana prezidenta Zemana,“ připomíná mediální analytik obvyklý kolovrátek Respektu.
Fotogalerie: - D1 po zimní přestávce
Hraje si na nejserióznějšího, ale lidi nálepkuje podle své ideologie
Ale úplně ho autor „dojal“, s čím ještě volbu ombudsmana spojil. „S tím, že v mediálních radách jsou pánové Ladislav Jakl, Tomáš Kňourek a já. A aby si to pan Tabery zjednodušil, tak nás tři nazval cenzory a manipulátory. Tímto tedy pana Taberyho veřejně vyzývám, aby mi laskavě dokázal, v jakém okamžiku jsem byl cenzorem a v jakém manipulátorem. Nebo ať se omluví, nebo ať napíše do svého Respektu něco jiného, čím to zkoriguje podle pravdy, to je celkem jedno. Myslí si, že vede nejserióznější týdeník v zemi, ale nálepkuje v něm lidi podle svého ideologického rozpoložení, aniž by se namáhal svoje slova dokázat. Serióznost novináře se prokazuje především tak, že si za svým tvrzením umí stát, umí ho vyargumentovat, odzdrojovat, umí zdroje označit a zveřejnit. Tak žádám pana Taberyho, aby uvedl zdroj, podle něhož jsem cenzor a manipulátor,“ vyzývá Petr Žantovský.
Česká televize je zcela právem terčem smutku, posměchu i kritiky
Zato ve zpravodajství drží Česká televize vytyčený směr. „Ve zpravodajství dělá propagandu, o tom, myslím, není sporu. O tom se nemusíme přesvědčovat, tam jede propaganda od rána do večera ve prospěch jedněch a v neprospěch druhých. Tak to bereme jako zvláštní útvar, ale v tom ostatním programu je to dost tristní. Určitě bych k tomu dokázal dodat skutečnosti, jako že v České televizi se donekonečna opakují desítky let staré seriály typu ‚Columbo‘, nebo béčkový seriál z osmdesátých let typu ‚To je vražda, napsala‘, který prošel těmi nejlacinějšími komerčními televizemi, a tak nám ho zase tu a tam servíruje Česká televize. A pochopitelně nám servíruje – sice kvalitní, ale také už mockrát viděný – kanadský seriál Případy detektiva Murdocha nebo britský seriál o Hercule Poirotovi. To jsou všechno laciné věci,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
A vysvětluje, jak k nim veřejnoprávní médium přijde. „Kdo má ponětí o nákupu televizních programů, tak ví, že se tyto seriály prodávají po balíčcích jako dodatky k blockbusterům, tedy trhákům, k nějakým novým formátům třeba v zábavě. A tomu nakupujícímu se k tomu někde na mezinárodním veletrhu s programy připlácne jedna Jessica Fletcherová, ze seriálu ‚To je vražda, napsala‘, a to je v podstatě za nula. To je jen bonus. Koupili jste si tuhle předraženou soutěž, tak vám k tomu šoupneme Jessiku Fletcherovou, kterou můžete vysílat čtyři roky pořád dokola. To vůbec nepatří do programu České televize. A dokud tam tyhle věci budou, tak není sebemenší div, že Česká televize je nejen z hlediska zpravodajského, ale i z hlediska programového, naprosto právem terčem za a) smutku, za b) posměchu a za c) kritiky,“ zdůrazňuje mediální analytik.
Učitelská platforma zveřejnila článek s Kaderkovými nepravdami
Třetím tématem se vrací k záležitosti, která se týká jeho samotného. „Dělám to dost nerad. Ale debata, o níž jsem mluvil minule, vyvolala takovou snůšku nesmyslů a lží ve veřejném prostoru, že jsem povinen na to zareagovat, aby Rada Českého rozhlasu nebo účastníci té debaty nebyli za podvodníky nebo nějaké hochštaplery. V zájmu Rady Českého rozhlasu, která ty debaty organizuje a chová se tak velice odpovědně, musím ty největší nesmysly opravit. Například jsem si přečetl reakci organizace s názvem ‚Učitelská platforma‘, která podrobně popisuje, jak probíhá mediální výchova na základních i středních školách. Potěšilo mě, že to zveřejnili, protože jsem poprvé zaznamenal, že by to někde bylo takhle přehledně uvedeno. A na svém webu zveřejnila článek jistého Michala Kaderky, který začíná tím, že ‚Žantovský nepravdivě informuje o nízké kvalitě výuky jedné ze vzdělávacích organizací‘, zřejmě měl na mysli ‚Jeden svět na školách," odhaduje Petr Žantovský.
Připomíná, že to není vzdělávací organizace, nýbrž jeden z programů neziskové organizace, shodou okolností největší a nejlépe placené v Česku. „Ale rozhodně to není principiálně vzdělávací organizace. Takže nepravda číslo jedna. Kaderka dále píše, že radní – tedy já – navrhoval omezit spolupráci neziskového sektoru se školami. To také není pravda. Řekl jsem ne omezit, ale zrušit, protože ve školách by měli působit pedagogové, kteří jsou k tomu graduovaní a mají pedagogické vzdělání. To sotva mohou nahrazovat nějací dobrovolníci z neziskových organizací nebo jimi placení lidé. Systémově by bylo nejlepší, kdyby se ve školství promítaly zájmy a požadavky Ministerstva školství, a ne nějakých NGO. Fatální pak je další Kaderkova věta, že Učitelská platforma považuje omezení spolupráce s neziskovým sektorem za nepřípustné zasahování do autonomie škol. Tak pozor, pane Kaderko! Školy mají autonomii velmi omezenou,“ upozorňuje mediální odborník.
Nešlo o metodiku výuky, ale o to, že žáky učí nepedagog Kovy
Omezení autonomie je dáno studijními programy, osnovami a dalšími materiály, které školy dostávají z Ministerstva školství, nikoli z „Jednoho světa na školách“, takže je dáno už z principu systémem školství u nás. „Nemáme vzdělávací systém postavený na neziskových organizacích, ale na školách. To by si pan Kaderka jako učitel mohl uvědomovat. Škola může svoji autonomii využívat tím, že si třeba pozve hosty. Ti mohou prezentovat různé názory, ne politické, protože ty zakazuje školský zákon. Ale na tom nemůže postavit celé studijní programy a celé výukové bloky. V tomto autonomie škol podle mého názoru také neplatí. To je jedno z dost nepřesných až nepravdivých tvrzení, která se kolem toho objevila. Další lží je tvrzení, že ‚groteskně v této souvislosti vyznívá snadno vyvratitelná lež Petra Žantovského o metodikách Jednoho světa na školách, na nichž se údajně nepodílejí učitelé‘, které se objevilo v dopisu Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd," podotýká Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Ten byl adresovaný předsedkyni Rady Českého rozhlasu Haně Dohnálkové. „Každý si může poslechnout na webu Rady Českého rozhlasu záznam té debaty a přesvědčit se, že jsem ani jedním slovem neřekl nic o žádných metodikách. Mluvil jsem o tom, že s ‚Jedním světem na školách‘ jezdí na školy youtuber Kovy, a to mi nepřipadá jako dostatečná pedagogická autorita, aby učila žáky vyznat se ve světě. O metodikách psal až pan redaktor Berger v Hlídacím psu, který si k tomu vzal na pomoc pana Strachotu, šéfa toho programu z Člověka v tísni, a ten popisoval, jak pracují s různými metodikami, na nichž se podíleli i učitelé. To je ovšem tvrzení pánů Bergera a Strachoty. Já jsem na semináři nic o metodikách ‚Jednoho světa na školách‘ neříkal už proto, že o nich nic nevím a nezajímají mě. Já hájil názor, že obsahem vzdělávání se má zabývat Ministerstvo školství, a ne nějaká neziskovka. To je další jednoduše vyvratitelná lež, která zazněla ve veřejném prostoru v souvislosti s tou besedou,“ uvádí na pravou míru mediální analytik.
Jde o maximální hájení posvátné krávy, kterou je Člověk v tísni
Má velmi intenzívní pocit, oč v této záležitosti jde. „Za prvé o maximální hájení zájmů Člověka v tísni jako posvátné krávy, na kterou se nesmí kriticky pohlédnout, která nesmí být jakkoli posuzována či studována a jejíž produkce má být předmětem absolutního obdivu a respektu. Mimochodem na té besedě jsem také říkal, že velmi respektuji a obdivuji některé činnosti Člověka v tísni provozované v zahraničí, humanitární akce, tam je jejich aktivita namístě. Ale aby jezdili po školách a ovlivňovali názory žáků a studentů, za správné nepovažuji. Pak jsem se podíval, jak je to s různými zákulisními vztahy těchto organizací. Například jsem zjistil, že za Učitelskou platformu mluví tenhle pan Kaderka, který předtím pracoval pro PR agenturu Bison & Rose, což je jedna z agentur, jejíž jméno teď hodně padá kolem smluvní agendy v České televizi. To s panem Kaderkou sice nesouvisí, ale neodpustím si to připomenout,“ poznamenává Petr Žantovský.
Také z veřejných zdrojů má informaci, že Michal Kaderka je také spolupracovníkem Seznamu.cz a je spojen s Nadací blížksobě. „Tato nadace financovala padesáti tisíci korunami panu Kaderkovi vypracování jakési metodické brožury, která se jmenuje ‚Svět médií‘. Tato nadace vznikla v roce 2016, stejně jako Učitelská platforma. To byl zajímavý rok, kdy se zřejmě přitvrzovalo po všech stránkách. Když se podíváte na webovou stránku Nadace blížksobě, tak tam 11. ledna 2018 najdete v aktuálních zprávách, že nadace vyjadřuje radost nad tím, že se do druhého kola prezidentské volby dostal Jiří Drahoš, jehož kampaň se znovu rozhodla podpořit částkou jednoho milionu, a věří v jeho vítězství. To je podle mého soudu čistě politické vyjádření a nejsem si jist, jestli patří k aktivitám organizace, která se tváří, že se zabývá také výchovnými, učitelskými a vzdělávacími aktivitami. To ve mně vyvolává jisté podezření,“ přiznává mediální odborník.
Mezi obdarovanými byl i Hutka, aby mohl vydat novou desku
Zaujalo ho, komu všemu a co všechno tahle nadace platí. „Třeba jenom v roce 2018 podle výroční zprávy, kterou jsem si nastudoval, platila jeden milion Rekonstrukci státu, 400 tisíc Člověku v tísni na týdny mediálního vzdělávání, 500 tisíc Nadačnímu fondu nezávislé žurnalistiky, to je ten ze zahrádkářské kolonie, 50 tisíc vydání nové desky Jaroslava Hutky, stejnou částku onomu Kaderkovi za jeho brožuru o mediální výchově a tak dál. Zajímavé je, že ve výroční zprávě v kategorii příjmy, dotace a dary je napsáno, že ‚nebyly přijaty žádné dotace ani dary‘, dále se píše, že ‚organizace nevykazuje žádné náklady nebo výnosy, které by byly mimořádné svým původem nebo objemem‘. V další kategorii přijaté dotace a dary je napsáno doslova, že ‚není relevantní‘, tedy jako by nebyly. Tak ty miliony pro Rekonstrukci státu, Nadační fond nezávislé žurnalistiky, Člověka v tísni a další se asi setřásly ze stromu nebo spadly z nebe,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. mult.
Každopádně Nadace blížksobě vyplatila tyto sumy podle vlastního vyjádření ve výroční zprávě na tyto aktivity, které jsou mimo jiné provázeny podporou prezidentské kandidatury Jiřího Drahoše. „Ta mozaika se nám poskládala docela pěkně a začínám celé té akci rozumět. Jednak že je na podporu Člověka v tísni a jednak pochopitelně jako další kapitola boje s lidmi, kteří nesdílejí ty uniformní názory, ať už na Člověka v tísni nebo na jiné záležitosti, konkrétně na roli neziskových organizací ve společnosti a jejich působení. Tím je to pro mě uzavřeno a rozumím mnohem víc souvislostem okolo této kampaně. Ta je postavena vůči mně, ve většině článků nebo materiálů figuruji buď v titulku, nebo velmi významným způsobem v textu. A to proto, že jsem si jako jediný z diskutérů dovolil sáhnout na tu posvátnou krávu zvanou Člověk v tísni. Nelituji toho, myslím si pořád totéž, co jsem říkal na té besedě, a nechť mi to někdo vyvrátí,“ uzavírá mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
