„Mě zaujalo, že jeden komentátor jednoho významného internetového serveru říkal, že se ‚Klaus v této přednášce chlubil‘, mě to trošku popudilo, já jsem popisoval, co u nás v devadesátých letech, které studenti, kteří se narodili o x let potom, vůbec neznají, událo. Když jsem říkal, že jsme měli nejnižší míru inflace ze všech srovnatelných zemí, nejnižší míru nezaměstnanosti, že jsme byli první přijati do Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a později i do OECD, tak to bylo potvrzení, že něco děláme správně,“ ohradil se úvodem Klaus.
Zmínil, že jsme „vydrželi každý den nedevalvovat naši korunu“. A shrnul, že „důvodů, za co se pochválit, je hodně.“ Za mimořádné především považuje udržení inflace na nízké úrovni.
Svými slovy z úvodu přednášky bývalý prezident mířil na komentátora Jindřicha Šídla. Ten ve svém satirickém pořadu Šťastné pondělí vysílaném na Televizi Seznam Klausovo video obsahující první on-line přednášku parodoval a na paškál si bral zejména Klausovo sundání roušky. Prezident úvodem přednášky zmínil, že tak činí, jelikož byl v místnosti sám. A za to si hned od Šídla vysloužil poznámku: „Václav Klaus není nikdy sám. Všichni jsme s ním a za ním.“
Poté v Šídlově pořadu došlo i na rozjezd nového kanálu České televize ČT3, který je primárně určen pro seniory. „Diváci mohou na ČT3 vzpomínat, jaké to tady bylo a jaké to možná zase bude, pokud tohle bude trvat ještě dlouho,“ pronesl Šídlo s přihlédnutím na současný nouzový stav, načež následoval prostřih z přednášky doprovozený slovy komentátora: „Ano, v nabídce (ČT3) je i Václav Klaus a jeho přednáška Já o mně.“ Doplnil, že na ČT3 můžeme vidět „všechno, na co jsme chtěli už dávno zapomenout“.
„Panu Šídlovi se nelíbilo, že nemám roušku, ale já jsem sem přišel v roušce a v této místnosti nikdo není, já si ji potom určitě zase vezmu,“ ujistil Klaus komentátora.
Celou přednášku bývalého prezidenta Václava Klause můžete zhlédnout zde:
V minulé přednášce pro studenty předmětu Klaus hovořil o rizicích a úskalích transformace. Klaus vzpomenul, že v 90. letech byl jednou z klíčových postav transformace ekonomiky a tvorby legislativního rámce. „Více než v práci jsem trávil v Parlamentu, a to byly tehdy dokonce ještě dva parlamenty, ten český a federální, a já mezi nimi jezdil z jednoho konce Prahy na druhý,“ vybavil si pozdější premiér.
Klíčové podle něj byly debaty mezi zastánci nové liberální ekonomiky a těmi, kdo nejprve chtěli nastavit dokonalý právní rámec. „Ty změny se ale děly společně, vznikaly nové zákony a ekonomika se transformovala,“ vysvětloval Klaus s dodatkem, že ani dnes, po třiceti letech, není legislativní rámec zcela dokonalý a dále se proměňuje.
„Za největší riziko jsme po pádu komunismu považovali možnost, že ta transformace neproběhne, protože jsme ji potřebovali jako sůl. Tím jsme opravdu žili a zasazovali se o to,“ uvedl dále Klaus a doplnil, že transformace nejenže proběhla, ale proběhla úspěšně. „V České republice, přestože jsme zároveň řešili rozpad Československa, jsme žádné velké chyby neudělali,“ je si jistý Klaus.
Fotogalerie: - Mečiar a Klaus o rozdělení Československa
Klaus také minule hovořil o strachu z přílišného vnitřního zadlužení státu, tedy vysokého schodku rozpočtu. „To je bohužel téma, které nás znovu straší i dnes, v současné situaci,“ srovnal exprezident s plánovaným schodkem 200 miliard korun, který v týdnu ohlásila ministryně financí Alena Schillerová. Opřel se i do současných témat.
Na ty došlo i tentokrát. Václav Klaus i tentokrát hovořil o J křivce, při níž i kvůli vymanění z nerovnosti na trhu dochází při transformaci k poklesu. Pohovořil, že dodnes někteří ekonomové J křivku nepochopili včetně některých u nás. Jmenoval zejména ekonoma Jana Švejnara, ten si podle něj nedokáže uvědomit, že nelze přetransformovat trh zcela bez počátečního poklesu. „Je smutné, že to někteří lidé pořád nechtějí chápat,“ poznamenal. Pochválil, že se podařilo občanům z velké části nezlikvidovat úspory a naše měna byla poznamenaná v řádu halířů a jednotkách korun, nikoli v řádu „několika nul“ jako v dalších zemích, které transformací prošly.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Opět se v rámci fiskální politiky opřel i do obřího deficitu, který ministryně financí plánuje na letošní rok. „Diskutujme, jestli to je nezbytné, nebo není nezbytné,“ řekl. Stále je prý šance udělat leccos jiného a „škrtat“ v rozpočtových výdajích.
Tentokrát se probírala i kupónová privatizace. Klaus vzpomenul, jak k myšlence privatizovat takto vůbec došli a kolik nemalých problémů bylo třeba vyřešit. „My jsme tehdy vytiskli a každému občanu nad osmnáct let nabídli takzvané investiční kupóny. Zdůrazňuji že občanům České republiky. Za to nás ti ze světa, kteří chtěli honem skoupit naši ekonomiku, neměli moc rádi,“ dodal. Došlo i na desetitisíce podvodníků, kteří chtěli systém zneužít. Nechybělo ani jméno nechvalně proslulého Viktora Koženého.
Ke konci přednášky v rámci dotazů od studentů a sledujících Klaus litoval, že mnoho lidí následně zprivatizované podniky v nadměrném množství prodalo zahraničním vlastníkům. Zabránit tomu však nešlo. „To původním záměrem a zájmem nebylo,“ zmínil. To, že nakonec převážili často zahraniční vlastníci, je prý i „zásluhou“ Evropské unie. Nebylo možné totiž kvůli našemu chystanému vstupu do ní odepřít zahraničním zájemcům práva na vlastnictví ve prospěch našich občanů. „Proto jsme povinně vyrovnávali šance zahraničních subjektů… jestli to je dobře, já o tom až tak přesvědčen nejsem,“ uvedl.
Fotogalerie: - Tečka za církevními restitucemi na Hradě
Závěrem pak ještě došlo na dotaz ohledně i dnes živého tématu týkajícího se restitucí. I v devadesátých letech tehdy prý za bývalým premiérem chodili někteří církevní představitelé a dožadovali se narovnání křivd z dob rakouské monarchie. Mnohokrát musel odmítat též žádosti o restituce z dob prezidenta Masaryka. Nakonec tedy převážil názor, že nejlepší variantou bude stanovit možnost restituovat majetek, jenž byl zabaven až po komunistickém puči.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: rak
