Náměstek čínského ministra zahraničí Sun Weidong a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během setkání v Moskvě zdůraznili, že jsou čínsko-ruské vztahy aktuálně na historickém vrcholu. Setkání se konalo u příležitosti 75. výročí navázání dvoustranných diplomatických vztahů. „Setkání vytvořilo předpoklady pro posílení vzájemné důvěry, strategické spolupráce a pragmatické interakce v různých odvětvích,“ stálo v prohlášení podle informací čínského serveru BNNbreaking.com.
Sun v prohlášení uvedl, že „pod strategickým vedením prezidenta Si Ťin-pchinga a prezidenta Putina ... jsou vztahy mezi oběma zeměmi v nejlepším období v historii“.
Návštěva Sun Weidonga byla zaměřená na jednání o Šanghajské organizaci pro spolupráci (SCO) a věnovala se také „naléhavým globálním a regionálním otázkám včetně situace na Ukrajině a na Korejském poloostrově“.
Rozhovory mezi Sun Weidongem a Sergejem Lavrovem zdůraznily vzájemné odhodlání prohlubovat čínsko-ruské vztahy s důrazem na využití úlohy SCO v asijsko-pacifickém regionu. „Čína a Rusko by měly hrát lepší roli základního tvůrce globální stability v měnících se podmínkách tohoto století,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v Pekingu, jak informuje server Aljazeera.com.
Taková prohlášení jen málo přispějí k potlačení nedůvěry na Západě, který v posledních dvou letech pohlíží na Moskvu a Peking se zvýšenou úzkostí, neboť se mezi nimi prohlubují vztahy v oblasti obchodu a obrany a Čína pomáhá Rusku s obcházením západních sankcí, za což sklízí kritiku zejména od amerického prezidenta Joea Bidena. Moskva bere Peking uprostřed sankcí jako klíčové ekonomické záchranné lano, zatímco Čína těží z levného dovozu energie a přístupu k rozsáhlým přírodním zdrojům.
Prohlubující se čínsko-ruské spojenectví bude mít hluboké důsledky pro globální stabilitu, bezpečnost a mezinárodní diplomacii a geopolitické uspořádání. V rámci uskupení BRICS chce Čína a Rusko nahradit moc západu v politické rovině a skupiny G7 v ekonomické.
V roce 2006 vytvořily Brazílie, Rusko, Indie a Čína skupinu BRIC. V roce 2010 se k nim připojila Jihoafrická republika a vznikla tak skupina BRICS. Cílem skupiny bylo sdružit nejvýznamnější rozvojové země světa a postavit se tak politické a ekonomické moci bohatších států Severní Ameriky a západní Evropy.
Koncem roku 2023 byly pozvány další státy jako Egypt, Etiopie, Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty a ty nabídku formálně přijaly. Ačkoliv mělo jít u všech zemí o vstup k 1. lednu 2024, zatím oficiálně žádný nový člen nepřibyl. Až se tak stane, nový název by mohl podle BBC být BRICS+.
Takto nově rozšířená skupina má dohromady přibližně 3,5 miliardy obyvatel, což představuje 45 % obyvatel světa. Ekonomiky členů mají dohromady hodnotu více než 28,5 bilionu dolarů, což je přibližně 28 % světové ekonomiky. Díky přizvání Iránu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů by navíc země BRICS produkovaly přibližně 44 % světové ropy.
Dále jen původní čtyři členové BRIC tvoří a kontrolují 72,5 % celosvětových zásob minerálů vzácných zemin, přičemž samotná Čína bude v roce 2020 produkovat 85 % všech celosvětově rafinovaných zemin. Vzácné zeminy jsou přitom klíčové pro výrobu obrovského množství výrobků, od špičkových zbraní, ale i každodenního spotřebního zboží včetně elektromobilů a mobilních telefonů.
BRICS se ve svém oficiálním závazku snaží o vytvoření „reprezentativnějšího a spravedlivějšího mezinárodního řádu“. Ve zkratce jde o ekonomické a politické sesazení Západu jako největší geopolitické síly. Pokud se naplní ekonomické prognózy, význam ekonomik skupiny G7 se v příštích desetiletích sníží, zatímco mnohé z ekonomik BRICS podle prognóz výrazně porostou.
Čína by měla podle prognóz být v příštích dekádách nejvýkonnější ekonomikou, přičemž Indie by měla do roku 2075 předstihnout Spojené státy a stát se druhou největší ekonomikou světa, jak píše server geopoliticalmonitor.com. Brazílie a nový člen Egypt by do roku 2075 měly obě předstihnout Německo a Francii.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.