„Možná se mění celý přístup, najednou to vypadá, že zákopová válka zamrzla a že spousta řečí kolem, které byly vedeny, vlastně neplatí,“ všímá si Jan Schneider, že čím dál více politiků a médií připouští, že rusko-ukrajinská válka začala již před deseti lety v roce 2014 a ne 24. února 2022.
„Mám pocit, že u nás jsme si na podobné obraty už zvykli. Premiér Fiala před volbami naprosto nestydatě říkal, že se daně zvyšovat nebudou, teď se mu to připomíná, jiný by se propadl hanbou, ale tenhle dělá, že se nic neděje. Když máte hroší kůži, nemusíte mít páteř,“ dal v pořadu Aby bylo jasno za příklad Schneider, jak rychle se mění rétorika českých politiků a česká společnost je vůči tomu poměrně dost flegmatická.
„Možná se připravuje nějaké vyústění, které – jak jsem četl – si přeje 69 procent Čechů podle průzkumu STEM. Zřejmě asi nejsme ojedinělí, kteří si myslí, že už toho bylo dost a že k tomu ani nemělo dojít, že kořeny toho konfliktu sahají mnohem dál,“ řekl bezpečnostní analytik, podle kterého kořeny tohoto konfliktu sahají do roku 2008, kdy Ukrajina, přestože byla podle ústavy neutrální stát, začala koketovat se vstupem do NATO, čímž rozbila do té doby veškeré existující úmluvy a stabilitu té situace.
Uvedl, čím si vysvětluje, že připomínka druhého výročí války na Ukrajině plnila titulní strany českých médií, oproti tomu zahraniční tisk jim zdaleka tolik pozornosti nevěnoval: „My jsme vlastně takové fundamentální protiruské předpolí, jsme zase papežštější než papež, nepoznali jsme, že Američané už brzdí koně. Oni celou dobu vlastně dělali něco jiného, než hlásali. Teď to ale už začíná být vážné a my zase zůstaneme jako v tom roce 1989 úplně poslední, kterým to dojde,“ povzdechl si Jan Schneider.
Pozastavil se u výroků šéfa americké CIA Williama Burnse v magazínu Foreign Affairs, kde sděluje veřejně své záměry a hovoří o náboru Rusů do amerických tajných služeb. „Naznačuje, že probíhají nějaké kontakty, Američani vlastně přiznali, že mluví s Rusy na úrovni zpravodajských služeb, totéž se naznačuje i s Čínou. Je zajímavý moment, že se to zveřejňuje, možná proto, aby lidé nepodléhali úplně té psychologické válce, protože oni dělají ramena a tlučou se v prsa a lidi se bojí, ta nálada se blíží hysterii a oni tu zároveň naznačují, aby se lidi trochu uklidnili a zamysleli, že jde o jakousi hru,“ pokračoval Schneider.
Následně polemizoval, zda se skutečně dá mluvit o tom, že na Ukrajině je válka: „Celá ta terminologie, mluvit o válce na Ukrajině... Já mám pocit, že ukrajinská fotbalová liga nebyla přerušena, což ve válce nebývá. Ty záběry z té Ukrajiny, opravdu ta paní učitelka Bednářová měla pravdu, tam se o válce mluvit moc nedá. Důkazem, že nejde o válku, je tranzit plynu, za který Rusové Ukrajincům platí a Ukrajinci jej posílají dál do Evropy, což je mezi dvěma válčícími státy naprosto vyloučené, že by probíhal běžný obchod,“ dodal bezpečnostní analytik.
Je velmi skeptický k západní pomoci Ukrajině, nesouhlasí s názorem šéfa CIA, že jde o klíč k ukrajinskému úspěchu. „Takové řeči jsou úplně zbytečné. Když si vezmete, že náš prezident shání náboje po všech čertech, aby je poslali na Ukrajinu, protože sklady už mají prázdné, tak mluvit o nějaké síle a vítězství, to ne. Ukrajina je, bohužel, vydána na milost a nemilost těm velmocem, k tomu konfliktu nemělo vůbec dojít,“ uvedl Schneider.
„V podstatě měsíc po zahájení ruské operace v Istanbulu v březnu 2022 se měly podepsat dokumenty, které přímo připravila ukrajinská strana a celé vidle do toho hodil šílenec Boris Johnson...,“ podotkl.
„To, co se odehrálo, je něco nehorázného a já se obávám, že jde o vykrvácení Ukrajiny, a nikoli z ruské strany, ale z té západní strany, protože Ukrajina tím, že se nechala přemluvit k pokračování konfliktu, je příjemcem takového množství vojenské techniky, kterou nezaplatí, a ty pohledávky budou kapitalizovány na úkor ukrajinské suverenity,“ řekl bezpečnostní analytik, podle kterého šéf CIA v podstatě naznačil, že na Ukrajině jde pouze o byznys.
Věnoval se také návštěvě šéfa americké FBI v Praze a možnosti, že FBI připravuje v České republice provokaci. „Pokládal jsem si otázku, v jaké situaci sem šéf FBI přijíždí, a ta situace je zajímavá. Podle údajů STEM 69 procent obyvatel je pro ukončení konfliktu na Ukrajině i za cenu územních ztrát Ukrajiny, 82 procent je nespokojeno se společenským vývojem, s vnitropolitickou situací je spokojeno sedm procent obyvatel, s prací prezidenta je spokojeno 37 procent lidí, s prací premiéra deset procent, s prací parlamentu devět procent a s prací vlády osm procent.
Takže ta situace je podle mě historicky katastrofální, hrozí stávky, demonstrace zemědělců, učitelů, lékařů, lidi nejsou spokojeni s energiemi atd. Společenská situace je tak nestabilní, že návštěva ředitele FBI mi nahání podezření, o čem všem se tu budou bavit a jestli se tu nepřipravuje nějaké opatření, protože mám pocit, že volby nebudou příští rok, že to praskne už letos, jestli se tu nepřipravuje nějaká provokace, aby se to zvrátilo. Protože se dá předpokládat, že když se změní po předčasných volbách vláda, tak spousta věcí, které teď s takovým šíleným nadšením plníme, hlavně vůči Ukrajině, přestanou platit.
Nedá se vyloučit myšlenka, že je to v rámci toho, aby Česká republika byla udržena jako ten útočný hrot, sice trochu komický, ale přece jen je to strategická základna v tom úsilí neustále provokovat Rusko,“ doplnil bezpečnostní analytik Jan Schneider.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská
vanpetr
