Demonstrace žlutých vest v ulicích Francie pokračuje. Podle Janyšky tyto několikaměsíční demonstrace, tak jak je prezentují média a jaké obrázky pouštějí do světa, vypadají, jako by Francie byla někde na pokraji povstání, hořela a rvala se s policisty, když až tak horké to není. Podotýká, že těch lidí, kteří se protestů ve skutečnosti účastní, je ale velmi málo. „Naposledy to bylo v Paříži už jen kolem sedmi tisíc lidí, na začátku kolem dvou set tisíc, což je na tak velkou zemi málo,“ míní.
Pro koho byste hlasovali ve 2. kole prezidentských voleb na Slovensku?Anketa
To, co se v Paříži děje, exvelvyslanec popsal jako „selské povstání“, jaká byla v minulosti, a vysvětlil proč. „Tady sociální skupina lidí protestuje a nové na tom je to, co ve Francii nikdy nebylo, že to není organizovaná skupina a nemá žádného vůdce, domlouvá se přes sociální sítě a má zcela jinou taktiku, než tomu bylo doposud. Někde se objeví, pak zmizí. Je to fenomén ‚tekuté společnosti‘,“ uvedl Janyška s tím, že žijeme v jiné společnosti, než jsme byli doposud zvyklí.
„Tyto protesty mají mnoho forem, které zde nebyly, a jejich součástí je velké násilí, za kterým je ale velmi malá skupinka lidí,“ zdůraznil Janyška s tím, že protesty znamenají, že některým lidem se ve Francii skutečně žije těžce, ale tak to bývá v každé zemi.
„Spíše je zde zajímavé, že tito lidé se bouří a chtějí to dát světu najevo, jak těžce se jim žije, a domnívají se, že vědí, kdo za to může – vláda, poslanci, prezident Macron, velké firmy a velké banky,“ vyjmenoval Janyška a přitakal těmto lidem v tom, že mají pravdu. „Můžou za to ale v širším horizontu. Macron za to nemůže ve smyslu, že by něco takového způsobil, jen teď nese důsledky minulých let,“ míní někdejší český velvyslanec ve Francii.
Prezident Macron přislíbil, že to vše vyřeší, a podle Janyšky se o to svým způsobem i snaží. Řešil to například tím, že po prvních týdnech demonstrací ustoupil ze svých reforem a rychle reagoval různými opatřeními na zvýšení kupní síly. „Myslel si, že tím lidi uklidní. Část asi uklidnil, ale ty nejbojovnější jdou dál,“ podotkl Janyška s tím, že velmi zajímavé je, jak reagoval ve chvíli, kdy demonstrace byly násilné – řekl ať udělají celonárodní debatu. „Nyní se debata bude vyhodnocovat. Lekci by si z toho mohl v Evropě vzít kdekdo,“ míní Janyška.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Na těchto diskusních fórech se podle exvelvyslance mnohé ukázalo, už jen z důvodu, že se jich zúčastnilo sedm set tisíc lidí. „Bylo to organizované a setkání bylo asi deset tisíc,“ upřesnil Janyška, kterého Takáč zarazil s tím, že Macron se ale s lidmi příliš nesetkával, pouze s volenými zastupci, nebo se parkát setkal s mladými lidmi, od kterých se však dozvěděl zcela něco jiného než od demonstrujících žlutých vest.
„Tak kde jsou tedy ve Francii problémy?“ narážel Takáč otázkou na Macronovo nepříhodné chování. „Problém těch lidí, kteří na sebe vzali žluté vesty, jsou sociální a že jim nikdo nenaslouchá, jsou vzduch, ale mají svou důstojnost a hrdost a chtějí, aby ostatní slyšeli, v jakých podmínkách žijí,“ shrnul někdejší velvyslanec a doplnil, že reakce celonárodní debaty je ale velmi dobrá, jelikož říká, že jim naslouchají a mají respekt k tomu, co říkají.
Moderátor Janyškovi připomněl lednovou reportáž České televize přímo z tábora žlutých vest, kde si francouzský učitel základní školy stěžuje, že nevyjde s penězi. Takáč se zajímal, jak je tedy něco takového možné, když se Francouzi mají tak „dobře“. Janyška byl v tu chvíli ale zaražený a došla mu slova. „Tak to se ve Francii žije asi opravdu hodně těžce,“ dodal Takáč.
„Ano, je velká skupina lidí, kterým se žije těžko,“ obrátil Janyška a dodal, že ceny a nájmy jdou nahoru. „Když v Paříži dnes nebudete velký boháč, tak si tam byt nekoupíte,“ řekl s tím, že je to spekulativní záležitost, jelikož byty vlastně skupují lidé z jiných zemí, kteří na to finance mají.
Fotogalerie: - Pochod žlutých vest
Takáče ale spíše zajímalo, zda si takový učitel může dovolit dovolenou, kulturu a bohaté Vánoce. „Myslím si, že to vše si dovolit může, ale struktura výdajů je tam úplně jiná,“ odpověděl a zopakoval, že tam opravdu lidé především platí velké finance za nájmy a byty, čemuž se začíná přibližovat například Praha. „Mají také pocit, že stále platí vyšší daně, jejichž zvyšování se jich dotýká nejvíc, vadí jim, že vlastně platí za ty bohatší,“ díval se Janyška na situaci očima Francouzů.
„Hodně lidí ze žlutých vest říká, že když zaplatí všechny nájmy, složenky, tak jim zbude tři sta eur na měsíc, s čímž se pak vyžít nedá,“ podotkl Janyška, který ale zároveň dodal, že ve Francii je mnoho služeb na velmi vysoké úrovni. „Zažil jsem tam lékaře, nemocnice, to je špička. Moje zážitky z veřejného zdravotnictví zde byly fantastické. Ale jinak mají stejnou krizi se zdravotnictvím jako my – mají málo lékařů a sestry si myslí, že jsou málo placené,“ reagoval na poznámku, že právě zdravotnictví na celonárodní debatě často zaznívalo také.
Na stůl padla otázka, jestli nakonec z debat vyplynulo tedy nějaké řešení, se kterým Macron přijde, aby lidé měli pocit, že je někdo slyší. Z toho, co Janyška mohl číst, prý na setkáních padaly nejrůznější požadavky. „Ať už to bylo, že poslanci mají příliš velké platy, že by Macron měl chodit mezi lidi anebo se mělo urgentně postavit pět milionů bytů. Také že banky by neměly vydělávat tak velké peníze,“ dal za příklad.
„Víte, trochu to připomíná rok před francouzskou revolucí, kdy Ludvík XVI. ve snaze vyjít lidu vstříct a vyslechnout si problémy, po Francii nechal organizovat knihy stížností. Nevím proč, ale teď se udělaly úplně ty samé knihy,“ poznamenal s tím, že pro frankofily to zní asi absurdně.
Poté upřesnil, že od žlutých vest vzešlo pětadvacet požadavků, které se týkají jak sociálních a ekonomických věcí, tak zvýšení kupní síly. „Za tu chvíli se ještě nepovedlo ale zvýšit kupní sílu, aby lidem nezbývaly jen ty tři stovky. To, co ale udělal Macron v prosinci, že řadu věcí zvýšil a nechal připlatit, byla docela slušná injekce, ale jen dočasná,“ uvedl.
Následně se Takáč dotázal, kdo tedy geograficky i společensky tzv. žluté vesty jsou. Na začátku všeho stálo zvýšení daně z pohonných hmot. „Byla to nižší střední třída lidí, kteří s tím začali. Lidé, kteří mají práci, hodně pracují, ale to je špatně placené a nestačí jim to na život,“ sdělil Janyška, který neodhaduje, jak velká síla lidí to v celé francouzské společnosti je.
Podotkl ale, že jsou také lidé vesměs žijící daleko od velkých měst. „Žijí na vesnici, ale neživí se zemědělstvím a jsou tam proto, že nemají na to žít ve velkých městech, tam není infrastruktura, musíte všude jezdit autem,“ uvedl s tím, že proto se jich tak dotklo zvýšení pohonných hmot.
Násilí, které se v protestech objevuje, je podle Janyšky z důvodu toho, že lidé, kteří jsou nejnásilnější, jsou dobře organizované skupiny krajní levice a krajní pravice. „Ty se vždy objeví, něco udělají a zmizí, chtějí se jen porvat. Ale je to také proto, že si myslí, že díky násilí si jich více všimnou, mluví se o nich a Macron reaguje,“ řekl Janyška.
Vyjádřil se také k tomu, jak si Francie představuje Evropskou unii. „Zajímavé je, že ve Francii je ten projekt evropské integrace založený na tom, že poprvé tento kontinent bude žít v míru, je to strašně důležitý projekt. Strašná spousta lidí si u nás neuvědomuje, že to není automatické, že se na kontinentu žije klidně, cestujeme zleva doprava, kupujeme výrobky a jezdíme na dovolenou a vše je v klidu. To je skutečně plod velkého úsilí politiků. To je vidění Francouzů EU,“ uzavřel Janyška.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
