Již tři týdny probíhá masivní vojenská kampaň izraelských ozbrojených sil proti Pásmu Gazy, kterou Stát Izrael spustil v reakci na útoky palestinského hnutí Hamás 7. října. Izraelské bombardování hustě osídlených obytných čtvrtí si podle informací gazanského ministerstva zdravotnictví dosud vyžádalo na sedm tisíc lidských životů včetně až tří tisíc dětí. Poté, co americký prezident Joe Biden nad těmito čísly vyjádřil pochybnosti, palestinské ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo konkrétní jména a identifikační údaje 6747 zabitých, z nichž 2665 tvoří děti. 281 těl prý nemohlo být řádně identifikováno. Amnesty International píše o „celých rodinách, které byly vyhlazeny“.

Mezi vybombardovanými objekty jsou školy, mešity a tržnice. Ušetřen nebyl ani řecký pravoslavný chrám svatého Porfyria, jeden z nejstarších kostelů na světě, který izraelské střely zasáhly minulý čtvrtek. Chrám sloužil jako útočiště pro stovky uprchlíků převážně z řad palestinských křesťanů. Izraelský útok, při němž zahynulo 18 lidí, odsoudila Světová rada církví. Pravoslavný patriarchát jeruzalémský jej označil za „válečný zločin, který nelze ignorovat“. „Toto je naše vlast. My ji neopustíme,“ prohlásil palestinský arcibiskup Alexios z Tiberiady, který zůstal s místními křesťany v Gaze. „Dokud bude na území Gazy alespoň jeden křesťan, nikam neodejdu, protože pro ně mohu být nadějí, takže zůstanu v provincii, která ve mě věří. Pokud zemřu, bude mým osudem důstojná smrt!“ prohlásil arcibiskup podle Orthodoxia News Agency. „Proč zabili nevinné lidi, děti, kojence, staré lidi, nemocné lidi, kteří přišli do kostela, aby se jim dostalo ochrany?“ ptá se křesťanský duchovní.

A procession was held for 18 victims, including 8 children, killed by the Israeli bombing of the administration office of the Greek Orthodox Saint Porphyrius Church in Gaza, which was serving as a sanctuary for civilians.

Video by @Hind_Gaza pic.twitter.com/XsVcViaffF

— Paul Antonopoulos ???????? (@oulosP) October 20, 2023

Izraelský historik Raz Segal, jenž působí jako docent na Stocktonské univerzitě zaměřující se na studium holokaustu, má za to, že izraelský postup v Pásmu Gazy nese charakteristické rysy „učebnicového případu genocidy“. „Izraelská kampaň za vysídlení Gazanů – a jejich potenciální úplné vyhnání do Egypta – je další kapitolou Nakby, kdy bylo během války v roce 1948, která vedla ke vzniku Státu Izrael, vyhnáno ze svých domovů přibližně 750 tisíc Palestinců. Útok na Gazu lze však chápat i jinak: jako učebnicový případ genocidy, která se odehrává přímo před našima očima. Říkám to jako odborník na genocidu, který strávil mnoho let psaním o izraelském masovém násilí na Palestincích,“ píše Segal ve svém článku pro židovský server JewishCurrents. Izraelský historik označuje stát, z něhož sám pochází, za „režim apartheidu“ postavený na představě o „židovské nadřazenosti“.

Segal dále vysvětluje, že podle mezinárodního práva (konkrétně Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z prosince 1948) je zločin genocidy definován „úmyslem zcela nebo zčásti zničit národnostní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou“, přičemž tento genocidní záměr může být realizován například přímým zabíjením příslušníků takové skupiny či úmyslným způsobením skupině takových životních podmínek, které vedou k jejímu úplnému nebo částečnému fyzickému zničení. Politika Státu Izrael vůči Palestincům žijícím v Pásmu Gazy podle Segala naplňuje znaky této skutkové podstaty. Historik jako jeden z důkazů cituje slova izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta, který 9. října prohlásil: „Uvalujeme na Gazu úplné obléhání. Žádná elektřina, žádné potraviny, žádná voda, žádné palivo. Vše je uzavřeno. Bojujeme proti lidským zvířatům a podle toho budeme jednat.“ Toto vyjádření podle Segala „výslovně naznačuje plán přivést obléhání ke konečnému cíli, jímž je systematické zničení Palestinců a palestinské společnosti v Gaze, a to jejich zabíjením, vyhladověním, přerušením dodávek vody a bombardováním nemocnic“.