Vedle lídra kandidátky Filipa Turka byli přítomni také Robert Šlachta, šéf Motoristů Petr Macinka a odbornice na zahraniční migraci Nikola Bartůšek, která dlouhodobě pracovala v rakouských zařízeních.
Turek na začátku diskuse připomněl, že „před rokem a něco byl podepsán zákaz výroby spalovacích motorů do roku 2035. Člověk by očekával, že tu potupu pojede podepsat ministr průmyslu, ale jela to podepsat ministryně životního prostředí. Protože ministři životního prostředí rozhodují o průmyslu v EU. Tak to bohužel je.“
Vyhostit, to není vyvést za uši zlobivého žáčka
Následoval dotaz na vyhoštění lidí a Nikola Bartůšek uvedla, že má čerstvá čísla. „Německo se snažilo vyhostit 350.000 lidí a podařilo se jim vyhostit jen 30 %.“ Sál zašuměl.
(Foto: Václav Fiala)
Robert Šlachta se auditoriu přiznal, že byl na stánku STANu v Hradci Králové, „pokusil jsem se infiltrovat, ale nedopadlo to dobře“. Nastalo oživení v sále. „Paní Nerudová říká, že tady migranti nejsou, ale v letáku mají, že se postarají o Evropu bez nelegální migrace a že zavedou přísnější hraniční kontroly a ochranu hranice. Na jedné straně tedy nemáme imigranty, a na druhé straně je budeme posílat zpět,“ uvedl Šlachta za potlesku a smíchu přítomných. „Cizinecká policie byla sloučena a přišla o svoji sílu,“ podotkl.
Levice naplnila Brusel i Štrasburk
Jsou za pokus o atentát na Roberta Fica zodpovědní činitelé liberální opozice, médií a neziskových organizací?Anketa
Další dotaz se týkal federalizace EU a unijní federální armády.
Bartůšek na to reagovala slovy: „Mám obrovské výhrady, co se týká FRONTEXu. Dostali jsme se v Itálii do prvních záchytných bodů, kde se provádí screening. Vznikají tam obrovské mezery. Společná armáda je obrovská společná zátěž.“
Turek na to: „Pokud vznikne evropská armáda, není cesta od federalismu zpět. To už jednotlivé státy EU nebudou mít své slovo. Pro členské státy by bylo velmi těžké hájit vlastní zájmy.“
Byznys kolem převaděčství
Bartůšek k tomu dodala, že jenom pobřeží Itálie je 7000 kilometrů dlouhé a má více než 400 ostrovů a ostrůvků, které jsou už faktickou vstupní branou do EU.
„To uhlídat je nemožné. A to je jen Itálie. Většina migrantů samozřejmě nepřechází přes přechody, ale přes zelenou hranici, a tu je obtížné uhlídat. Největším problémem je organizovaný zločin převaděčství. Víte, kolik stojí jeden převod do cílové země? Jeden člověk zaplatí 10.000 eur. Záleží samozřejmě na způsobu, větší částky zaplatí ti, kteří třeba jedou dodávkou. Je to na etapy. Zaplatí část peněz za převoz do Evropy, pak si berou půjčky a doplácejí to. Třeba skupina lidí dostane mobilní telefony, kde mají přesně napsáno, kde jsou pozice zastávek a oni procházejí trasu, chodí po ní a už vědí, kde jsou připraveny karimatky, oblečení, jídlo, voda, to všechno mají připravené.“
Macinka, který chodil po sále s mikrofonem, doplnil: „Soudružka Leyenová prohlásila, že pokud bude zvolena, bude prosazovat také funkci evropského komisaře pro ochranu. My to nikdy v životě neschválíme.“
(Foto: Václav Fiala)
Nejdražší neznamená nejlepší
„Vymíráme. Jak podpoříte budoucí rodiny?“ zněl další dotaz.
Turek na to: „Když je tak drahé stavebnictví, tak jak mají ti dvaceti, pětadvaceti, třicetiletí lidé chtít děti. Daně jsou nepřiměřené a mnohonásobné – a už v tom zas hrají roli emisní povolenky. Představte si, že máme nejdražší cement na světě. Oproti Rusku, Africe. Máme i nejdražší ocel, sklo. Protože Pařížská úmluva mohla vyřešit dramatické zásahy do cen, pokud by nastal světový konsensus na zdražení surovin kvůli životnímu prostředí a celý svět by tak společně postupoval společně. Jenže to se neděje.“
„V Evropě automobilová výroba plní 7 % HDP, na Slovensku je dokonce nad 15 %. Místo toho, abychom byli průmyslovou velmocí a abychom měli velkou porodnost, tak začínáme být na chvostu,“ konstatoval dále Filip Turek.
Psali jsme:
Nechte lidi stavět!
Bartůšek vstoupila do debaty: „Lidé potřebují mít jistotu – kde budou bydlet, zda se po mateřské mohou vrátit do té samé práce, potřebují mít zajištěnu péči pro děti. Když chceme zvýšit porodnost, musíme řešit bytovou politiku, školy, školky a dostatek míst v nich.“
Turek pak šokoval přítomné: „Když nyní budete stavět bytovku, musíte tam mít přípojku na elektromobil. O to se to zdražuje. Na světě je něco přes 190 států. My jsme na 170. místě v nejhorší délce úřadování o stavební povolení. Tady se nemusí přece řešit příspěvky na bydlení, ale to, že by si lidé mohli postavit sami. Nikoho nezajímá, že když budete stavět, musíte mít místo pro elektromobil. Jedno místo stojí 70.000 eur. To místo musí být širší, musíte tam mít přípravu na hašení auta, nabíječku. Takže tak se to zdraží v rámci Green Dealu. To není zelená revoluce, ale blázni. To nemá nic společného s racionálním uvažováním. Politika se chová tak, že se ničí vše, co je původní a přirozené,“ připomněl Turek.
Fotogalerie: - Přísaha Motoristů
Pexovi navzdory
Prospěla by české demokracii korespondenční volba občanů ze zahraničí?Anketa
Turek se ujal odpovědi: „Uhlí je cesta a zdražují ji emisní povolenky. Návratnost jádra je v nedohlednu. Není třeba dramaticky zastavovat těžbu a dovážet uhlí z Polska nebo z Austrálie. To mně přijde úplně padlé na hlavu. Všechny elektrárny, včetně těch uhelných, máme zmodernizované. Čína staví nejvíce uhelných elektráren v historii a tam nějaký Green Deal neřeší. Je to v Evropě pokrytectví, stejně jako s ocelí. V Británii se zavřela největší ocelárna, protože byla špinavá, a přesunulo se to do Číny, kde se to dělá mnohem horším způsobem. Pirát Pexa vám řekne, proč bychom si tady vyráběli elektřinu, když ji můžeme dovézt. A myslí, že tohle je politika. To je destrukce našeho státu,“ diagnostikoval piráta Turek.
„Sází se na větrné a na solární elektrárny, ale každá z nich je nestabilní. Potřebujeme regulativní zdroj, který nahrazuje jejich výpadky třeba v noci, kdy nesvítí slunce a třeba nefouká,“ konstatoval Filip Turek.
Policisté ze Saint Tropez v Česku?
Dotaz dalšího mladého posluchače byl na migraci: „Naši policisté jezdí na zahraniční mise, a pak chybějí tady.“
Šlachta: „Máme podstav, chybí 4300 policistů. Ministr Rakušan to chce řešit tím, že zaměstná u naší policie cizí státní příslušníky, kteří tu žijí tři roky a umí česky. Není přece možné, aby vás zastavoval rumunský státní příslušník. To je naprostá zhovadilost. My navrhujeme zas osamostatnit cizineckou policii. Když jsem kdysi sloužil na kriminálce, tak cizinecká policie věděla o každém migrantovi, kde se pohybuje,“ překvapil lídr Přísahy Robert Šlachta.
Mgr. Robert Šlachta
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
