Prezident Václav Klaus doposud vydal celkem 46 knih, pokud nepočítáme zahraniční překlady publikací. Ve svých knihách se tématicky věnuje politicky idejím, obhajobě svobodného trhu, čistě ekonomickým tématům a v poslední době také hojně Evropské unii a globálnímu oteplování.
Za svou knihu Rok sedmý - projevy, články, eseje byl oceněn i jednou z již zmíněných letošních cen Egona Ervína Kische. Jeho přínos do literatury faktu však vyvolává v mnohých pochobnosti. Jedním z polemiků je i mediální analytik Milan Šmíd.
Udělením Kischovy ceny prezidentu Václavu Klausovi se přitom podle Šmída přímo vnucuje varianta sloganu - "Schreib das auf, Kisch! (Napiš to Kischi!"). Sloganu, respektive titulku, knihy zápisků a reportáží z první světové války, které Kisch po válce vydal zejména na popud svých spolubojovníků, se kterými prožil válečná léta. Právě těmito slovy ho vyzývali k napsání jejich dobrodružství.
Skepsi podporuje také to, že na webové stránce je sice zveřejněna pozvánka na 25. setkání KALFu, avšak seznam laureátů za letošní rok zde zatím (26. 9.) chybí. A tak se ani nedá zjistit, zda byl oceněn cenou hlavní, první, či druhou, nebo jestli získal jen čestné uznání.
Knihu Václavu Klause vidí Šmíd tak trošku populisticky. Klaus má prý má nutkavou potřebu sdělovat své myšlenky a prožitky veřejnosti, a to i když se nejedná o zážitky z válečných útrap. Na druhé straně je otázkou, jak veřejnost tuto jeho potřebu přijímá. O jejich zájmu snad vypovídá i fakt, že knihu Václava Klause může čtenář zakoupit i v každém supermarketu.
Až příliš impulzivní reakce
Další spornou „kapitolou" letošního ročníku je i reakce dalšího oceněného Josefa Klímy, který dostal cenu za knihu Vlastníma očima. Cenu však vrátil, protože nesouhlasil, že stejné ocenění in memoriam získal také bývalý prezident Ludvík Svoboda za své válečné zápisky Deník z doby válečné červen 1939-leden 1943.
Milan Šmíd jeho gesto nepovažuje za přiměřené. Je ho schopen pochopit jen jako okamžité hnutí mysli. „Jestli Klímu rozčílilo laudatio na Svobodovu knihu, jak dodatečně vysvětluje ve svém fejetonu, měl si zachovat chladnou hlavu a uznat, že Ludvík Svoboda za druhé světové války cosi pro tento národ vykonal, o čemž svědčí i zájem čtenářů, kteří Svobodovy zápisky beznadějně vykoupili."
Cena byla až do roku 2004 udělována jen německy píšící novináři jako ocenění žurnalistické kvality svých reportáží. Od roku 2005 se cena přejmenovala na Henry-Nannen-Preis podle jména vydavatele týdeníku Stern, který v roce 1977 cenu E. E. Kische založil.
Dále čtětě:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
_profil_top.jpg)
