V devíti z deseti sledovaných zemí se počet sebevražd zvýšil v rozmezí od pěti do 17 procent. Studie zveřejněná v odborném časopisu The Lancet se opírala o údaje získané Světovou zdravotnickou organizací.
Jedinou výjimkou bylo Rakousko, kde se počet sebevražd snížil. Nejnižší nárůst pak zaznamenalo Finsko, nejvíce si lidi brali životy v bankrotujícím Řecku.
"Zaznamenali jsme naprostý zvrat. Před krizí počet sebevražd klesal, pak stoupl v téměř všech evropských zemích. Je skoro jisté, že to souvisí s krizí," řekl podle ČTK jeden z autorů studie David Stuckler. Nevylučuje proto i další následky krize, např. zvýšení výskytu srdečních chorob či rakoviny způsobených stresem.
Naopak snížení zaznamenala Evropská unie v rámci počtu dopravních nehod. Při finanční krizi totiž lidé nepoužívali tolik své automobily.
Čtěte:
Rozhodnuto: EU pošle Liberecku 260 milionů
Lidé nechtějí nakupovat. Hospodářský růst EU se nekoná
Chorvaté se možná do EU nedostanou. Kvůli Česku
autor: par