V devíti z deseti sledovaných zemí se počet sebevražd zvýšil v rozmezí od pěti do 17 procent. Studie zveřejněná v odborném časopisu The Lancet se opírala o údaje získané Světovou zdravotnickou organizací.

Jedinou výjimkou bylo Rakousko, kde se počet sebevražd snížil. Nejnižší nárůst pak zaznamenalo Finsko, nejvíce si lidi brali životy v bankrotujícím Řecku.

"Zaznamenali jsme naprostý zvrat. Před krizí počet sebevražd klesal, pak stoupl v téměř všech evropských zemích. Je skoro jisté, že to souvisí s krizí," řekl podle ČTK jeden z autorů studie David Stuckler. Nevylučuje proto i další následky krize, např. zvýšení výskytu srdečních chorob či rakoviny způsobených stresem.

Naopak snížení zaznamenala Evropská unie v rámci počtu dopravních nehod. Při finanční krizi totiž lidé nepoužívali tolik své automobily.

Čtěte:

Rozhodnuto: EU pošle Liberecku 260 milionů

Lidé nechtějí nakupovat. Hospodářský růst EU se nekoná

Chorvaté se možná do EU nedostanou. Kvůli Česku

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.