Premiér Petr Nečas (ODS) chce obě záležitosti propojit, šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09) upozorňuje, že by se Brusel mohl přiklonit k oddělené ratifikaci. Výjimku z Listiny základních práv EU odmítá česká opozice, která má v Senátu převahu, proto požaduje oddělené hlasování. Výjimku i Chorvatsko musejí schválit obě komory parlamentu.
Čtěte také: Za dveřmi vlády: Vondra nadával knížeti kvůli výjimce z Lisabonu
Stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) dnes oznámil, že se kvůli ratifikaci setkal s chorvatským velvyslancem Frane Krničem, jehož ubezpečil, že ČSSD chorvatské členství v EU podporuje. "Současně jsme ho informovali, že vláda by celý proces mohla komplikovat," prohlásil Zaorálek v narážce na propojené hlasování.
Schwarzenberg na dotaz ČTK uvedl, že jedno hlasování by upřednostnil. Ministry ale upozornil i na druhou variantu ratifikace v EU. "Na vládě jsem pouze v rámci debaty řekl, že nevylučuji, že v Bruselu se k tomuto postupu rozhodnou," podotkl. Některá média napsala, že ministerstvo zahraničí připraví k ratifikaci analýzu. Podle některých názorů je forma ratifikace na každém členském státu.
Výjimku projednají orgány EU
Výjimku si vyžádal prezident Václav Klaus jako podmínku pro svůj podpis pod smlouvu. Má prý zaručit ochranu před údajnými případnými nároky sudetských Němců na majetek v ČR, přestože s tím podle mnohých právníků lisabonská smlouva o reformě institucí EU ani připojená listina nesouvisejí. Podle ČSSD prezident tehdy použil nacionalistické argumenty a falešnou hrozbu, výjimka se přitom týká různých sociálních práv a ochrany životního prostředí.
Každopádně ji musí schválit všech 27 členských států unie, přičemž podle dřívějších informací by se tak mohlo stát právě při vstupu Chorvatska do EU. Poté se výjimka stane součástí jednoho z protokolů lisabonské smlouvy, který již zahrnuje jiné výjimky.
Chorvatsko v EU od roku 2013
Přístupová jednání mezi EU a Chorvatskem, v nichž se v několika desítkách kapitol slaďuje právo kandidátské země s unijním, skončila na konci června. Zatím se pracuje v EU s tím, že by se Chorvatsko mělo stát 28. zemí unie od července 2013. K tomu je nicméně třeba ještě nejprve vypracovat přístupovou smlouvu a pak ji také ratifikovat v jednotlivých zemích EU.
Polské předsednictví v EU uvedlo, že by chtělo smlouvu dokončit do konce letošního roku. Pak by mohla začít ratifikace, takže by se v případě, že nedojde k nějakým nečekaným průtahům, mělo vše stihnout tak, aby od 1. července 2013 Chorvatsko rozšířilo unijní řady.
Čtěte také:
Prezident Klaus: EU nepotřebuje unifikaci ani centralizaci
Zahradil (ODS): Přišel čas na velmi vážnou debatu o budoucnosti EU
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: qot