Čtenář s přezdívkou "pomatená veverka" se zeptal: "Soudruhu Dolejši, jak to bude s vašimi soudruhy? Po revoluci si komunisti převedli majetky na sebe, znárodníte jim to? Myslim, že i Štěpán a Filip jsou podnikatelé, ne? Znárodníte jim to a pošlete je na převýchodu do Gulagu?"
Dolejš zachoval chladnou hlavu. "Vztah mezi ochranou vlastnictví a veřejným zájmem je dán demokraticky utvářenými pravidly včetně Ústavy. A podnikatel se automaticky nerovná lump," reagoval.
"Po roce 1948 bylo jednou z chyb vyvlastění kde čeho," rozvedl dále. "Žádné násilné zabírání všech možných majetků nemá po poučení z této chyby přeci žádný smysl chystat. Každá společnost má ale právo určit, který majetek chce, aby byl ve veřejných (státních) rukou."
Vykupovat můžeme. A vyvlastňovat zločince
Vykupování majetku státem je podle něj ovšem věc jiná. "Ve světě je běžné, že se některé státy rozhodnou posílit kontrolu v pro ně strategických odvětvích (dopravní infrastruktura, energie atp) - zcela legální je postup vykupovat tento majetek od privátních majitelů popř. je tu i zakladatelská, zřizovací činnost státu (kraje, obce)."
Specifickým případem je podle Dolejše vyvlastňování zákonem. "Pokud máte na mysli hlavně majekty nabyté tzv. podivně - tedy přesněji řečeno podvodem či jinou trestnou činností (v minulosti to např. byla kolaborace s nepřítelem, dnes se nabízí tzv. divoká privatizace), tak tady je možnost konfiskátů, a to padni komu padni. Ovšem důležitým aspektem je promlčitelnost trestních činů a disponibilní důkazy," uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: par
